94 C 248/2012-33 — Městský soud v Brně

1. Žalobou ze dne 12. 12. 2012 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 650 EUR s úrokem z prodlení s tím, že dne 15. 9. 2011 provedla pro žalovanou sjednanou přepravu z Polska do Rosic u Brna, za což fakturovala částku 650 EUR se splatností dne 10. 12. 2011, kterou žalovaná nezaplatila. 2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila. 3. V době od 6. 9. 2013 do 19. 8. 2021 bylo řízení přerušeno v důsledku insolvenčního řízení KSBR 26 INS 8473/2013, jehož předmětem byl úpadek žalované. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 3. 8. 2021, č.j. KSBR 26 INS 8473/2013, byl konkurs na majetek žalované zrušen po splnění rozvrhového usnesení (§ 308 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, ve znění pozdějších předpisů). Žalobkyně svou pohledávku v insolvenčním řízení neuplatnila. 4. Podle ustanovení § 173 odst. 2 občanského zákoníku byl-li osvědčen úpadek právnické osoby, zrušuje se bez likvidace zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení, nebo zrušením konkursu proto, že majetek je zcela nepostačující; do likvidace však vstoupí, objeví-li se po skončení insolvenčního řízení nějaký majetek. 5. Podle ustanovení § 311 insolvenčního zákona dojde-li v důsledku zrušení konkursu podle § 308 odst. 1 písm. c) a d) ke zrušení a zániku dlužníka, který je právnickou osobou, bez právního nástupce podle zvláštního právního předpisu, neuspokojené pohledávky nebo jejich neuspokojené části zanikají, pokud nebudou uspokojeny ze zajištění. 6. Ke dni vyhlášení tohoto rozsudku nebyla žalovaná dosud vymazána z obchodního rejstříku, tj. nezanikla, má stále právní osobnost a současně nezanikly neuspokojené pohledávky. Není tak důvodu v této věci nerozhodnout, jakkoli faktická vymahatelnost pohledávky žalobkyně je z právních poměrů žalované zřejmá. 7. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a z předložených listinných důkazů učinil tento závěr o skutkovém stavu věci (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř.): 8. Ze smlouvy č. [rok] [číslo] ze dne 13. 9. 2011 soud zjistil, že žalobkyně se pro žalovanou zavázala provést přepravu zboží„ Baustoff/max 24 tun“ ve dnech 15. 9. 2011 až 16. 9. 2011 z Lublin – Swidnik, Polsko, do Topgeo Brno, Rosice – Zastávka, a žalovaná se za to zavázala zaplatit 650 EUR ve lhůtě 60 dnů od doručení faktury zaslané do 14 dnů od ukončení přepravy. 9. Z přepravního dokladu založeného na č.l. 7 spisu vyplývá, že v Topgeo Brno v Rosicích bylo zboží dle smlouvy předáno. Fakturou č. 509862 ze dne 30. 9. 2011 vyúčtovala žalobkyně žalované částku 650 EUR za přepravu dle smlouvy č. [rok] [číslo] se splatností 60 dnů. 10. Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o přepravě věci podle ustanovení § 610 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Žalobkyně svou povinnost splnila, žalované řádně vyúčtovala smluvenou částku, žalovaná však své povinnosti nedostála. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalované výrokem I. povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku s příslušenstvím - úroky z prodlení v zákonné výši (§ 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. a nařízení č. 142/1994 Sb.) Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř). 11. Procesně plně úspěšné žalobkyni soud přiznal (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří odměna za zastupování za 2 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, žaloba) ve výši 3 560 Kč (sazba odměny za jeden úkon činí 1 780 Kč, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu) a náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 600 Kč (režijní paušál za jeden úkon činí 300 Kč, § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 873,60 Kč a soudní poplatek ve výši 1 000 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 6 033,60 Kč uložil soud zaplatit žalované, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).