§ 610 obchodní zákoník – Smlouva o přepravě věci
Obchodní zákoník · 513/1991 Sb. · účinné od 1. 7. 2008 · Obchodní a korporátní právo
Stručně: Paragraf 610 Obchodního zákoníku definuje smlouvu o přepravě věci jako dohodu, kde se dopravce zavazuje přepravit věc z jednoho místa do druhého a odesílatel se zavazuje za tuto přepravu zaplatit. Vznik závazku: Smlouva zakládá závazek dopravce přepravit zásilku a závazek odesílatele zaplatit přepravné. (§ 610 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, znění účinné od 1. 7. 2008)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Smlouva o přepravě věci
- Judikatura: na § 610 odkazuje 40 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 513/1991 Sb.
Smlouvou o přepravě věci se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc (zásilku) z určitého místa (místo odeslání) do určitého jiného místa (místo určení), a odesílatel se zavazuje zaplatit mu úplatu (přepravné).
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Vznik závazku: Smlouva zakládá závazek dopravce přepravit zásilku a závazek odesílatele zaplatit přepravné.
- Určení stran a předmětu: Jasně vymezuje, kdo je dopravce a odesílatel, a co je předmětem přepravy (věc/zásilka).
- Definice trasy: Musí být určeno místo odeslání a místo určení zásilky.
- Úplata za službu: Smlouva vždy zahrnuje povinnost odesílatele zaplatit dopravci za provedenou přepravu (přepravné).
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 610
Jak soudy aplikují § 610
… v dovolání pouze rozporuje právní závěr soudu prvního stupně i odvolacího soudu ohledně posouzení uzavřené smlouvy jako smlouvy o provozu dopravního prostředku podle § 638 obch. zák., jež však byla podle soudů pro nedostatek písemné formy neplatná, neboť se podle ní jednalo o smlouvu přepravní uzavřenou podle § 610 obch. zák., aniž však vymezila, které z hledisek přípustnosti podle § 237 o. s. ř. považuje za splněné (srov. shodně například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1983/2013).
… a stanovisek, k jehož závěrům se přihlásil i v dalších navazujících rozhodnutích (srov. například usnesení ze dne 17. 12. 2018, sp. zn. 23 Cdo 2599/2018, které je, stejně jako dále citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu, veřejnosti k dispozici na jeho webových stránkách), vysvětlil podstatu smlouvy o přepravě (§ 610 obch. zák.) a smlouvy zasílatelské (§ 601 obch. zák.), a to včetně rozdílů mezi oběma smluvními typy.
Odvolací soud proto posoudil nárok podle ustanovení § 610 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále též jen „obch. zák.“), a ve smyslu ustanovení § 629 obch. zák. též podle příslušných ustanovení vyhlášky č. 133/1964 Sb., o silničním přepravním řádu (dále též jen „silniční přepravní řád“).
Související
§ 5 Postup při rezervaci kapacity v přepravní sou (Vyhláška o pravidlech pro organizování t)§ 760 Smlouva o přepravě osob (Občanský zákoník)§ 760 Smlouva o přepravě osob (Zákon, kterým se mění, doplňuje a upravu)§ 355 Smlouva o hromadné přepravě osob (Hospodářský zákoník)§ 355 Smlouva o hromadné přepravě osob (Hospodářský zákoník)