108 C 215/2022-40 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 73 079 Kč s příslušenstvím a úhradu nákladů řízení s odůvodněním, že na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 29. 5. 2022 poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, žalovaný mu však dosud dlužnou částku nevrátil. Žalovaný se zavázal, že úvěr splatí formou 72 měsíčních splátek ve výši 514 Kč společně s kapitalizovanými úroky ve výši 17 008 Kč a poplatky. Současně měli účastníci uzavřít smlouvu o doplňkových službách PODPORA a inkasní služba, ve které se žalovaný zavázal za poskytnuté služby žalobci platit 351 Kč měsíčně, které byly součástí splátky úvěru. V případě zesplatnění úvěru byl žalovaný povinen zaplatit všechny splátky doplňkových služeb, na které by žalobkyni vzniklo právo, kdyby k předčasnému ukončení nedošlo. Ve smlouvách si dále ujednali smluvní úroky z prodlení ve výši 0,1 % denně. Účastníci si dále sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž se žalovaná dostane do prodlení a pokutu 50 % zůstatku jistiny v případě zesplatnění úvěru. K zesplatnění došlo dne 21. 7. 2022. Dlužná částka se skládá z jistiny ve výši 20 000 Kč, úroků 17 008 Kč, služby PODPORA 25 272 Kč, poplatků za upomínání 800 Kč a smluvní pokuty 10 000 Kč, přičemž žalobkyně zohlednila platbu žalovaného v celkové výši 1 Kč. Žalobkyně marně vyzývala žalovaného k uhrazení dlužných částek. 2. Soud vyzval žalobkyni usnesením ze dne 13. 12. 2022 č. j. 108 C 215/2022-18, mimo jiné k doplnění skutkových tvrzení, ze kterých konkrétních dokladů vycházel při zkoumání úvěruschopnosti žalované. Podáním ze dne 25. 12. 2022 žalobkyně na výzvu soudu podrobně uvedla všechny podklady, ze kterých při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházela, tyto soudu předložila a sdělila které skutečnosti zkoumala a které informace žalovanému sdělila před uzavřením smlouvy o úvěru. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Soud ve věci provedl důkazy, ze kterých zjistil následující skutkový stav: 5. Dne 29. 5. 2022 byla mezi žalobkyní a žalovaným prostřednictvím elektronické komunikace uzavřena Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo]. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, který měl být čerpán tak, že částka 16 000 Kč bude vyplacena na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet], a částka 4 000 Kč bude započtena na náklady poskytovatele vynaložené na vyřízení úvěru. Žalovaný se zavázal splatit celkem 20 000 Kč na jistině a 17 008 Kč na úrocích (úroková sazba činila 23 % ročně). Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 72 pravidelných měsíčních splátkách v celkové výši 865 Kč, z toho 514 Kč připadá na splátku jistiny a úroku a 351 Kč na doplňkovou službu„ Podpora“. Doplňková služba„ Podpora“ byla sjednána v čl. VII. smlouvy a v příloze č. 2, kdy za doplňkovou službu„ Podpora“ mělo být žalovaným zaplaceno celkem 25 272 Kč. V čl. V. odst. 5.4. smlouvy byly upraveny poplatky za upomínky. V čl. V. odst. 5.3. písm. c) smlouvy byla upravena smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, souhrn smluvní pokuty však nesmí přesáhnout 50 % zůstatku jistiny. Verifikační platbou zaslanou z bankovního účtu žalovaného dne 29. 5. 2022 ve výši 1 Kč (viz Detail pohybu – Okamžitá příchozí platba ze dne 29. 5. 2022) byl ukončen kontraktační proces a Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] byla mezi stranami uzavřena. 6. Úvěr byl žalovanému poskytnut dne 30. 5. 2022, a to v částce 16 000 Kč převodem na jeho bankovní účet č. [bankovní účet] (viz Detail pohybu – Bezhotovostní platba ze dne 30. 5. 2022). 7. Z přílohy č. 1 ke smlouvě o úvěru nazvané„ Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele“ vyplývá, že žalovaný uvedl, že je svobodný, nemá žádné vyživované dítě a je zaměstnán u spol. [právnická osoba] K finanční situaci žalovaného je uvedeno, že má průměrně příjmy 25 676 Kč měsíčně a výdaje 3 000 Kč na bydlení. Dále je uvedeno, že žalovaný nemá žádné pravidelné ani jednorázové závazky a jeho finanční zůstatek činí 21 811 Kč měsíčně. Podkladem pro analýzu měly být výpisy z účtu. V centrální evidenci exekucí nemá žalovaný žádný záznam, stejně tak v AML a AML/CFT, v insolvenčním rejstříku a v databází odcizených dokladů. Dle interní databáze poskytovatele je žalovaný úvěrovatelný. Z hlediska skóringu má žalovaný výsledné skóre„ vyšší bonita“ s tím, že lze žalovanému poskytnout úvěr 20 000 Kč se splátkou 865 Kč měsíčně. 8. Z listin předložených žalobkyní vyplývá, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru ověřila totožnost žalovaného dle jeho občanského průkazu a rodného listu. Dále si žalobkyně zajistila výpis z obchodního rejstříku tvrzeného zaměstnavatele žalovaného - [právnická osoba] Žalobkyně dále nahlédla do centrální evidence exekucí a do insolvenčního rejstříku, kde žalovaný žádný záznam neměl. Žalobkyně dále nahlédla do registru SOLUS s výsledkem, že žalovaný nemá záznam v tomto registru. Žalobkyně též provedla lustraci občanského průkazu žalovaného v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra s negativním výsledkem. Dále měla žalobkyně k dispozici výplatní lístek žalovaného za měsíce únor, březen a duben 2022, z nichž plyne výše mzdy žalovaného v těchto měsících ve výši 23 903 Kč, 31 633 Kč a 21 494 Kč. 9. Upomínkami ze dne 20. 6. 2022 a 5. 7. 2022 byl žalovaný vyzýván k úhradě dlužné splátky ve výši 865 Kč a nákladů upomínání. Přípisem ze dne 21. 7. 2022 byl úvěr zesplatněn a žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné jistiny, úroků, zbylé části služby„ Podpora“, nákladů upomínání a smluvní pokuty, a to ve lhůtě do 3. 9. 2022. 10. Z dalších provedených důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění, která by byla relevantní pro posouzení věci tak, jak je uvedeno níže. 11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru (žalovaná byla spotřebitelem – viz § 419 občanského zákoníku) splnil svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. 15. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr má poskytovatel úvěru povinnost zkoumat především na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, příp. pokud je to nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru má s odbornou péčí posoudit, zda spotřebitel nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). 16. Konkrétně v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, Nejvyšší soud konstatoval,„ že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spo