115 C 109/2023-24 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 26. 5. 2023, doplněnou o podání ze dne 20. 7. 2023 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 15 300 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], uzavřel s žalovanou smlouvu o půjčce, na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 16 600 Kč ve 52 pravidelných týdenních splátkách; poslední splátka byla splatná dne 24. 3. 2006. Ze strany žalované nebylo plněno řádně, žalovaná na svůj dluh uhradila pouze 26 300 Kč a vůči právnímu předchůdci žalobce jí vznikl dluh ve výši 15 300 Kč s příslušenstvím, který je předmětem této žaloby. Právní předchůdce s účinností ke dni 1. 7. 2015 postoupil pohledávku za žalovanou na přechodného věřitele (SECAPITAL S.á.r.l.), s účinností ke dni 24. 8. 2018 postoupil pohledávku za žalovanou na žalobce. 2. Žalovaná se k žalobě, která jí byla doručena, nevyjádřila. 3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (účastníci s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu souhlasili). 4. Mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], a žalovanou byla dne 25. 3. 2005 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované v hotovosti částku 25 000 Kč. Žalovaná se smlouvou zavázala vrátit půjčenou částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 16 600 Kč v 52 týdenních splátkách po 800 Kč, nejpozději do 24. 3. 2006. Žalovaná na dluh uhradila 26 300 Kč, přičemž dle smlouvy o půjčce byla úhrada žalované započtena ve výši 16 600 Kč na souhrnný poplatek a ve zbylé výši 9 700 Kč na dlužnou jistinu. Smlouva o půjčce zanikla dne 24. 3. 2006 uplynutím doby, na kterou byla sjednána. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 se podává, že s účinností ke dni 1. 7. 2015 společnost [právnická osoba], jako původní věřitel, postoupil svoji pohledávku za žalovanou na [právnická osoba] S.á.r.l. jako přechodného věřitele, přičemž tato skutečnost byla žalované písemně oznámena dne 25. 6. 2015; dopis byl odeslán dne 29. 7. 2015. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 soud zjistil, že s účinností ke dni 24. 8. 2018 [právnická osoba] S.á.r.l., jako přechodný věřitel, postoupila svoji pohledávku za žalovanou na žalobce, přičemž tato skutečnost byla žalované písemně oznámena dne 12. 9. 2018; dopis byl odeslán dne 14. 9. 2018. 6. Předžalobní upomínkou ze dne 26. 4. 2023 byla žalovaná na existenci svého dluhu upozorněna a byla vyzvána k jeho úhradě; výzva byla odeslána dne 27. 4. 2023. 7. Žalovaná výše specifikovanou dlužnou částku neuhradila, resp. nijak v řízení neprokázala (povinnost důkazní byla v tomto případě na její straně), že by tuto svoji smluvní povinnost splnila. Žalovaná netvrdila ani nedoložila jiné skutečnosti, na jejichž podkladě by bylo možno učinit závěr, že nárok uplatněný vůči ní žalobcem je z hlediska hmotně právního nedůvodný. 8. Soud v projednávané věci podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. aplikoval zákon č. 40/1964 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“). 9. Podle § 657 občanského zákoníku smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 10. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná, ačkoliv se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit ve sjednané lhůtě, neplnila svou smlouvou převzatou povinnost řádně a včas. Žalobce nabyl pohledávku za žalovanou od [právnická osoba] S.á.r.l., jako přechodného věřitele, na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 [právnická osoba] S.á.r.l., jako přechodný věřitel, nabyla pohledávku za žalovanou od společnosti [právnická osoba], jako původního věřitel, na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015. Vůči žalobci tak žalované dluh ve výši 15 300 Kč (Předchůdce žalobce poskytl žalované částku 25 000 Kč za souhrnný poplatek ve výši 16 600 Kč. Žalovaná na dluh uhradila částku 26 300 Kč. Jelikož byla úhrada žalované započtena dle smluvních podmínek nejdříve na souhrnný poplatek ve výši 16 600 Kč, který tak by uhrazen zcela, vznikl žalované vůči žalobci dluh ve výši 15 300 Kč (dlužná jistina ve výši 25 000 Kč ponížená o zbylou část úhrady žalované ve výši 9 700 Kč). Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovanou k úhradě dlužné částky. Jelikož žalovaná svůj dluh vůči žalobci řádně a včas nesplnila, dostal se do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobci takto vznikl nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. 11. O nákladech řízení (výrok II.) rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl ve věci úspěšný, soud proto žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1.000 Kč a dále náklady právního zastoupení žalobce. Ty jsou tvořeny odměnou advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2. vyhlášky 300 Kč. Za každý provedený úkon pak náleží žalobci náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky ve výši á 100 Kč Celkem tedy náklady žalobce (včetně DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 2 452 Kč. 12. Výrok III. tohoto rozsudku je odůvodněn § 4 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žalobci vznikla poplatková povinnost ve výši 800 Kč. Elektronický platební rozkaz však nebyl vydán. Z přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., konkrétně z položky 2 vyplývá, že pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Dle položky 1 bod 1 písm. a) činí poplatková povinnost žalobce částku 1 000 Kč. Na základě výše uvedeného uložil soud žalobci, aby uhradila na účet soudu doplatek soudního poplatku za řízení ve výši 200 Kč.