116 C 202/2022-42 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 26. 4. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 20 000 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutu ve výši 9 680 Kč z titulu nesplaceného úvěru, který byl žalovanému poskytnut na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 11. 6. 2020 a smlouvy o úvěru totožného čísla ze dne 7. 7. 2020. Podáním ze dne 9. 12. 2022 vzal žalobce svůj návrh co do kapitalizovaného úroku ve výši 4 245 Kč a co do částky 9 680 Kč na smluvní pokutě zpět s odůvodněním, že nedisponuje důkazními prostředky k prokázání skutečnosti, že před uzavřením smlouvy byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného, jakožto žadatele o úvěr. Soud tomuto návrhu vyhověl a v souladu s § 96 odst. 1 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) řízení v uvedeném rozsahu výrokem I. tohoto rozsudku zastavil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Z účastníky nepodepsané smlouvy o úvěru [číslo] s datem uzavření dne 11. 6. 2020 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce ([právnická osoba], [IČO]) měl žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Ke dni 11. 7. 2020 pak měl žalovaný vrátit částku ve výši 9 840 Kč. Pro případ prodlení žalovaného se zaplacením jakékoli části závazku řádně a včas byla ve smlouvě sjednána povinnost žalovaného zaplatit právnímu předchůdci žalobce smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Z nepodepsané smlouvy o úvěru téhož čísla [číslo] s datem uzavření dne 7. 7. 2020 soud zjistil, že částka jistiny úvěru byla navýšena na celkovou částku 20 000 Kč. Žalovaný byl i nadále povinen poskytnutý úvěr ve výši 20 000 Kč s poplatkem ve výši 4 095 Kč vrátit do 11. 7. 2020. Z předloženého výpisu z účtu soud zjistil, že dne 7. 11. 2014 obdržel právní předchůdce žalobce platbu ve výši 1 Kč z účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno [celé jméno žalovaného]. Z dalších výpisů z účtu právního předchůdce žalobce soud zjistil, že dne 11. 6. 2020 zaslal právní předchůdce žalobce na totožný bankovní účet č. [bankovní účet] částku ve výši 8 000 Kč, s poznámkou„ Pujcka od [webová adresa] c. [číslo]“, dne 18. 6. 2020 částku ve výši 7 000 Kč, dne 26. 6. 2020 částku ve výši 2 000 Kč, dne 2. 7. 2020 částku ve výši 2 000 Kč a dne 7. 7. 2020 částku ve výši 1 000 Kč. Všechny další platby obsahovaly poznámku„ Dodatecna půjčka od [webová adresa] c. 91“. Upomínkami ze dne 25. 7. 2020, ze dne 11. 8. 2020 a ze dne 22. 8. 2020 vyzval právní předchůdce žalobce žalovaného k zaplacení dlužné částky. Z dohody o postoupení pohledávek ze dne 22. 11. 2021, podepsané dne 8. 12. 2021, soud zjistil, že právní předchůdce žalobce s účinností ke dni 10. 12. 2021 postoupil pohledávku na žalobce. O změně v osobě věřitele byl žalovaný informován v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2021, ve kterém byl současně vyzván k zaplacení dlužné částky do 10 dnů po obdržení dopisu. Oznámení bylo žalovanému dle předloženého podacího archu odesláno dne 17. 12. 2021. Žalovaný neuhradil ničeho a neučinil tak ani na základě výzvy právního zástupce žalobce před podáním žaloby ze dne 7. 4. 2022, která byla dle předloženého podacího archu odeslána dne 11. 4. 2022. Po částečném zpětvzetí žaloby požaduje žalobce zaplacení úvěru ve výši 20 000 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 11. 12. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 187,95 Kč za období od prvního dne prodlení, tj. od 12. 7. 2020 do 8. 11. 2021 a náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč za cestu terénního pracovníka žalobce na kontaktní adresu žalovaného dne 24. 1. 2022. 5. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Provedeným dokazováním nebylo zjištěno, že by v žalobě označená osoba jako žalovaný, tedy [celé jméno žalovaného], vstoupil do závazkového vztahu s žalobcem či jeho právním předchůdcem. Nebylo zjištěno, že by došlo k uzavření smlouvy o úvěru [číslo] když tato neobsahuje žádný projev vůle žalovaného tuto smlouvu uzavřít (podpis, [příjmení] kód, apod.) Žalobcem doložená verifikační platba o téměř 6 let předchází uzavření smlouvy a nelze ji tak považovat za projev vůle žalovaného uzavřít s právním předchůdcem žalobce konkrétní smlouvu. Nad to, žalobce sám v žalobě uvedl, že právě verifikační platbou je žádost o půjčku dokončena. V řízení však bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce zaslal ve dnech 11. 6. 2020, 18. 6. 2020, 26. 6. 2020, 2. 7. 2020 a 7. 7. 2020 peněžní prostředky v celkové výši 20 000 Kč na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Z tohoto důvodu soud posoudil nárok žalobce z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), když žalovaný na svůj účet obdržel od právního předchůdce žalobce peněžní prostředky bez právního důvodu, a je proto povinen tyto vydat. S ohledem na skutečnost, že v mezidobí došlo dle § 1879 a násl. občanského zákoníku k postoupení pohledávky na žalobce, je tento oprávněn vymáhat vydání bezdůvodného obohacení. Jelikož žalovaný v řízení neuvedl, že by požadovanou částku žalobci zaplatil a ani jinak nárok žalobce nerozporoval, soud žalobě částečně vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 16. 4. 2022 do zaplacení. Žalobci v souladu s § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na úrok z prodlení, neboť se žalovaný dostal marným uplynutím lhůty splatnosti do prodlení. Splatnost neoprávněného majetkového prospěchu je odvozena od výzvy k jeho vydání. V daném případě lze za výzvu k úhradě považovat výzvu právního zástupce žalobce před podáním žaloby ze dne 7. 4. 2022, ve kterém byl žalovaný vyzván k zaplacení do 15. 4. 2022, ode dne následujícího je tak v prodlení. Výše úroku byla přiznána v žalobcem požadované výši 8,25 %. 6. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, a to včetně požadované náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, když v řízení cesta terénního pracovníka dne 24. 1. 2022 nebyla prokázána. 7. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o.s.ř. dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08 vycházel soud ohledně míry úspěchu ve věci z úspěchu v celém sporu včetně příslušenství a částky 13 925 Kč, pro kterou bylo řízení zastaveno. Při určování míry úspěchu vycházel soud ze stavu ke dni vyhlášení rozsudku. Úspěch žalobce je v tomto případě představován výrokem II. Naopak úspěch žalovaného je představován výrokem III. i částkou 13 925 Kč, pro kterou bylo řízení zastaveno, když zavinění zastavení řízení v tomto rozsahu je na straně žalobce, který vzal žalobu částečně zpět. Jelikož procesní úspěch, resp. neúspěch žalobce i žalovaného je v obdobné výši, nepřiznal soud žádnému z účastníků právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. 8. Povinnosti stanovené tímto rozsudkem soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.