119 C 39/2023-66 — Městský soud v Brně

Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 23.424 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] dne 24.6.2020 uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky smlouvy o úvěru. Touto smlouvou poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému úvěr ve výši 4.000 Kč, který žalovaný čerpal v hotovosti při podpisu smlouvy, zavázal se zaplatit i kapitalizovaný úrok a vrátit zapůjčenou částku. Dodatkem k této smlouvě ze dne 26.6.2020 byla navýšena jistina úvěru na částku 16.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit v jedné splátce ke dni 24.7.2020. Žalovaný neplnil svoji povinnost řádně a včas. Podanou žalobou se žalobce dále domáhá zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1% z dlužné jistiny za každý den prodlení a uhradit paušální náhradu nákladů na upomínání ve výši 150 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8.12.2021, účinné ke dni 10.12.2021 právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce. Žalovanému bylo postoupení oznámeno dopisem ze dne 16.12.2021. Žalovaný přes výzvu neuhradil žalobci ničeho. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že touto smlouvou ze dne 26.6.2020 žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce spotřebitelský úvěr, celková výše jistiny 16.000 Kč, splatný dne 24.7.2020, délka půjčky 30 dní, úvěr čerpal na bankovní účet č. [bankovní účet]. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 24.6.2020 soud zjistil, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce smlouvu o úvěru na základě, které čerpal úvěr ve výši 4.000 Kč v hotovosti. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalovaný byl informován o parametrech úvěru. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] ze dne 26.6.2020 soud zjistil, že žalovaný uhradil kontrolní platbu ve výši 1 Kč a zároveň mu byla odeslána částka 12.000 Kč. Z upomínky ze dne 13.8.2020, z opakované výzvy k úhradě ze dne 24.8.2020 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce vyzýval žalovaného k úhradě dlužné částky. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16.12.2021 soud zjistil, že žalovaný byl informován o postoupení pohledávky. Z předžalobní výzvy ze dne 4.9.2020 a předžalobní výzvy ze dne 7.4.2022 soud zjistil, že jak právní předchůdce žalobce, tak zástupce žalobce vyzvali před podáním žaloby žalovaného k úhradě dlužné částky. Tato výzva dle poštovního podacího archu byla žalovanému odeslána. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13.1.2022 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne 7.6.2023 soud zjistil, že účet č. [bankovní účet] jeho majitelem byl v rozhodném období žalovaný. Podáním ze dne 27.3.2023 vzal žalobce žalobu ohledně zaplacení paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč a smluvní pokuty ve výši 7.424 Kč zpět. Dále se žalobce domáhá úhrady dlužné jistiny, zákonného úroku z prodlení a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení. V souladu s ust. § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. řízení ohledně zaplacení částky 150 Kč a částky 7.424 Kč, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je po částečném zpětvzetí důvodná. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 16.000 Kč, žalovaný úvěr čerpal. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník). V tomto závazkovém vztahu vystupoval právní předchůdce žalobce jako věřitel a žalovaný jako dlužník. Žalovaný se zavázal vrátit žalobci peněžní prostředky. Žalovaný svoji povinnost v celém rozsahu nesplnil, proto žalobci vzniklo právo po žalovaném poskytnutou jistinu požadovat. S ohledem na prodlení žalovaného dle ust. § 1968 občanského zákoníku vznikl žalobci nárok na příslušenství představované zákonným úrokem z prodlení ve výši dle ust. 1970 občanského zákoníku a ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy úspěch žalobce je v tomto případě představován dlužnou jistinou a příslušenstvím představovaného zákonným úrokem z prodlení. Naopak úspěch žalovaného spočívá v částečném zpětvzetí ohledně zaplacení smluvní pokuty a paušálních nákladů řízení. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu právo. Žalobce byl proto úspěšný ohledně 68,30% předmětu řízení, žalovaný byl úspěšný v 31,70% předmětu řízení a po vzájemném zápočtu úspěchu žalobce vůči úspěchu žalovaného, má žalobce vůči žalovanému právo na 50% (68,30% minus 31,70% = 36,60%) účelně vynaložených nákladů. Náklady vynaložené žalobcem v daném případě sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 938 Kč, 3 úkonů právní služby po 300 Kč, podle § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., 3 režijních paušálů po 100 Kč (převzetí a příprava věci, písemné podání soudu, výzva k plnění) ve smyslu ustanovení § 14 odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., DPH ve výši 252 Kč, celkem tedy částka 2.390 Kč. Žalobce vynaložil v souvislosti s projednávanou žalobou náklady řízení ve výši 2.390 Kč. Vzhledem k poměru úspěchu žalobce vůči úspěchu žalovaného má žalobce vůči žalovanému právo na náhradu 36,60% účelně vynaložených nákladů, tj. na částku 875 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit k rukám zást. žalobce (ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.) ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku. Soud žalobce nepřiznal náhradu nákladů za částečné zpětvzetí žaloby.