16 C 298/2022-40 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou podanou k Městskému soudu v Brně domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobci částku 209.117 Kč s příslušenstvím představující škodu, jež vznikla v souvislosti se zákonným rozhodnutím (o zahájení trestního stíhání), a to ve výši účelně vynaložených nákladů na obhajobu. 2. Žalovaný ve svém písemném vyjádření se k žalobě ze dne 20.12.2022 navrhl zamítnutí žaloby v plném rozsahu, neboť částka 205.152 Kč byla žalovanou poukázána na bankovní účet žalobce. 3. Následně žalobce omezil žalobu o částku 209.117 Kč z důvodu úhrady dlužné částky žalovaným dne 15.12.2022. Soud tak řízení v daném rozsahu ve smyslu ust. § 96 odst. 1,2 o.s.ř. bez dalšího zastavil. 4. Předmětem sporu tak zůstalo příslušenství pohledávky, a to úrok z prodlení ve výši 15% ročně z částky 205.152 Kč do 15.12.2022 a dále náklady řízení. 5. Ve smyslu ust. § 14 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. se nárok na náhradu škody uplatní u úřadu, jež je uveden § 6. 6. Ve smyslu odst. 3 uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. 7. Dle § 15 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do 6 měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 8. Vycházeje ze shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že nárok žalobce je po právu, neboť v duchu ust. § 6, 14, 15 žalobce uplatnil svůj nárok u příslušného úřadu, a to dnem 12.5.2022. Od tohoto data běžela žalovanému 6 měsíční lhůta k uspokojení nároku žalobce. Žalovaný však byl v této lhůtě zcela nečinný, když dle vyjádření žalobce tomuto škodu nenahradil a do dne podání žaloby ani nikterak nereagoval na podaný nárok žalobce. Žalobce tak dne 22.11.2022 podal k Městskému soudu v Brně žalobu, kterou se domáhal úhrady dlužné částky včetně příslušenství. Byla-li pak dlužná částka uhrazena až po marném uplynutí 6 měsíční lhůty, počítané ode dne následujícího po podání nároku k žalovanému, nelze než konstatovat, že žalobce byl ve smyslu shora citovaného zákonného ustanovení oprávněn domáhat se svého nároku u soudu a pokud v průběhu řízení jeho nárok byl uplatněn, pak nelze opět, než konstatovat, že nárok byl podán po právu, což znamená, že žalobci vedle zaplacení dlužné jistiny přísluší i úhrada příslušenství pohledávky spočívající v 15% úroku z prodlení ročně z částky 205.152 Kč, a to až do úplného uhrazení dlužné jistiny, tj. do 15.12.2022. Soud tak z důvodů shora uvedených shledal nárok žalobce i v části příslušenství pohledávky - úrocích z prodlení s odkazem na § 1970 o.z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za důvodný a jako takovému mu bylo bez dalšího vyhověno. Lhůta ke splnění povinnosti byla soudem stanovena s odkazem na § 160 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s žádostí žalovaného podáním ze dne 20.12.2022 v rozsahu 15 dnů. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy soud plně úspěšnému žalobci přiznal účelně vynaložené náklady tohoto řízení, spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2.000 Kč, jakož i v nákladech za právní zastoupení, a to za čtyři úkony právní služby po 9.140 Kč (příprava, převzetí, předžalobní výzva, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu a částečné zpětvzetí žaloby), čtyři režijní paušály po 300 Kč, to vše vyjma SOPu vynásobeno o 21% DPH (§ 7,13 odst. 1,3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a § 137 odst. 3 o.s.ř.) tedy celkem 47.689,60 Kč, z čehož DPH představuje 7.929,60 Kč. 10. S ohledem na míru úspěchu žalobce ve sporu, soud mu toto právo v plném rozsahu přiznal. 11. Protože byly splněny všechny zákonné předpoklady pro postup dle § 115a o.s.ř., soud ve věci vyhlásil rozhodnutí, aniž by nařídil jednání.