17 C 61/2023-23 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 6.3.2023 domáhala vydání rozhodnutí, dle kterého měl soud určit, že darovací smlouva ze dne 9.3.2020 uzavřená mezi dárkyní , jméno FO, , nar. , Anonymizováno, a obdarovaným , jméno FO, , nar. , Anonymizováno, je neplatná. Podanou žalobu odůvodnila tím, že darovací smlouva byla uzavřena v době, kdy dárkyně , jméno FO, nebyla svéprávná a nebyla schopna posoudit své jednání, kdy jednala v duševní poruše. Předmětem darovací smlouvy byla částka ve výši 75.000 Kč, kdy tato měla být uložena u personálu domova pro seniory , Anonymizováno, , dále peněžní částka, která byla rovněž uložena v depozitu v domově pro seniory , Anonymizováno, a která převyšovala částku 75.000 Kč. tj. dárkyně žalovanému jako obdarovanému darovala veškerou finanční hotovost, kterou měla uloženu u personálu uvedeného domova pro seniory. Dále dárkyně darovala žalovanému peněžní částku na vkladní knížce , právnická osoba, č. , číslo, , ev.č., číslo, . Následně usnesením Městského soudu v Brně č.j. , Anonymizováno, ze dne 1.11.2021 nebyla do aktiv pozůstalosti zařazena částka ve výši 94 803 Kč, která se nacházela v depozitu domova důchodců. Následně bylo k odvolání žalobkyně usnesení Krajského soudu v Brně č.j. , Anonymizováno, ze dne 13. 12. 2022 potvrzeno shora cit. usnesení zdejšího soudu, které nezařazení do aktiv pozůstalosti shledalo správným. Žalobkyně má za to, že na podané žalobě má naléhavý právní zájem, neboť nemá jinou možnost než touto žalobou, se domoci svých vlastnických a dědických práv jako zákonné dědičky.2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil, neboť jeho babička , jméno FO, nebyla při podpisu darovací smlouvy ve špatném psychickém stavu. K podpisu darovací smlouvy se rozhodla z důvodu špatných vztahů se žalobkyní, která ji v domově nenavštěvovala a měla s ní neshody. Smlouva byla podepsána dárkyní v jejím pokoji za přítomnosti zdravotní sestry, které žalovaný sdělil důvod návštěvy s paní notářkou. Notářka se dárkyně výslovně zeptala, zda si je vědoma toho, co a pro koho podepisuje. Dárkyně výslovně odkázala na to, že jde o darovací smlouvu týkající se peněžních prostředků ve prospěch žalovaného. Následně byly podpisy na smlouvě notářsky ověřeny.3. Z protokolu o úmrtí č. , Anonymizováno, bylo zjištěno, že tento byl sepsán dne 14.4.2020 s tím, že , jméno FO, , nar. , Anonymizováno, zemřela dne , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , právnická osoba, , , adresa, . Soupisu majetku po zesnulé byla žalobkyně a sociální pracovnice , tituly před jménem, , jméno FO, . Byla sepsána mimo jiné také finanční hotovost ve výši 94.803 Kč, která byla ponechána v domově do rozhodnutí soudu v dědickém řízení.4. Z protokolu o soupisu pozůstalosti sp. zn. , spisová značka, bylo zjištěno, že tento byl sepsán v kanceláří notáře -soudního komisaře , tituly před jménem, , jméno FO, v Brně dne 1.9.2021 s tím, že přítomni byli žalobkyně jako pozůstalá dcera a žalovaný jako pozůstalý vnuk, který zastupoval další dědičku ze zákona svoji sestru – pozůstalou vnučku , jméno FO, . Dále bylo zjištěno z bodu A. soupis aktiv pozůstalosti, že pokud šlo o finanční hotovost ve výši 94.803 Kč, která byla v , právnická osoba, , tato dle žalovaného neměla být předmětem pozůstalosti, neboť mu ji ještě za života darovala zůstavitelka. Na to žalobkyně měla za to, že tyto peněžní prostředky mají být součástí pozůstalosti, když zůstavitelka již nebyla schopna sama posoudit situaci, byla zmatená a popletená. Dědicům bylo sděleno, že ke spornému majetku se tedy nebude v rámci v pozůstalostním řízení přihlížet a v nebude projednán. K tomu bylo dáno poučení, že dědic, který se tímto postupem cítí poškozen na svých právech, může se domáhat svých práv žalobou mimo řízení o pozůstalosti (ust. § 189 odst. 1 z.s.ř.).5. Z usnesení Městského soudu v Brně č.j. , spisová značka, ze dne 1.11.2021 a z usnesení Krajského soudu v Brně č.j. , spisová značka, ze dne 13.12.2022 bylo zjištěno, že bylo rozhodnuto o právních nástupcích zemřelé zůstavitelky , jméno FO, , nar. , Anonymizováno, , zemř. , Anonymizováno, bez zanechání závěti s tím, že těmito byli žalobkyně jako pozůstalá dcera v rozsahu podílu ½ pozůstalosti, žalovaný jako pozůstalý vnuk v rozsahu podílu ¼ a pozůstalá vnučka , jméno FO, rozsahu podílu ¼. Sporná hotovost ve výši 94.803 Kč nebyla v pozůstalosti projednána, kdy bylo mezi dědici sporu, zda má být zahrnuta do aktiv pozůstalosti.6. Z darovací smlouvy ze dne 9.3.2020 bylo zjištěno, že touto , jméno FO, , nar. , Anonymizováno, jako dárkyně darovala žalovanému jako obdarovanému částku ve výši 75.000 Kč (bod a), kdy tato měla být uložena u personálu domova pro seniory , Anonymizováno, , dále peněžní částku, která je rovněž uložena v depozitu v domově pro seniory , Anonymizováno, a která převyšovala částku dle předchozího písmene (bod b) a dále peněžní částku na vkladní knížce , právnická osoba, č. , číslo, , ev.č., číslo, tj. částku, která se na vkladní knížce nachází (bod c). Žalovaný jako obdarovaný dar přijal. Podpisy na darovací smlouvě byly úředně ověřeny v notářské kanceláři , tituly před jménem, , jméno FO, .7. Z posudku o zdravotním stavu – posouzení stupně závislosti osoby , jméno FO, ze dne 9.10.2017 (žádost ze dne 4.7.2017) bylo zjištěno, že jmenovaná je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), kdy tato není pro svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav schopna zvládat pět nebo šest základních životních potřeb (mobilita, stravování, tělesná hygiena, péče o zdraví, osobní aktivity, péče o domácnost) a vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby.8. Další důkazy, a to výslech svědkyně , jméno FO, a lékařská dokumentace zemřelé , jméno FO, , soud pro nadbytečnost prováděl, neboť by neměly vliv na právní posouzení věci, kdy žaloba byla zamítnuta pro nedostatek naléhavého právního zájmu.9. Než se soud začal zabývat věcí samou, zkoumal, zda má žalobkyně ve smyslu ustanovení § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.”) na takovém určení naléhavý právní zájem. Naléhavý právní zájem žalobce nelze ztotožňovat s jeho „prostým” zájmem na navrhovaném určení, který je dán prakticky vždy, když si lze těžko představit, že by někdo vynakládal svůj čas a finanční prostředky na řízení, na jehož výsledku by neměl zájem. Naléhavý právní zájem žalobce na určení existence či neexistence práva, právního poměru nebo určení platnosti, resp. neplatnosti, právního jednání je dán pouze v té situaci, kdy bez soudem vysloveného určení (že právní vztah nebo právo existuje) by bylo buď ohroženo právo žalobce nebo by se jeho právní postavení stalo nejistým, což - řečeno jinými slovy - znamená, že buď musí jít u žalobce o právní vztah (právo) již existující (alespoň v době vydání rozhodnutí) nebo o takovou jeho procesní, případně hmotněprávní situaci, v níž by objektivně v již existujícím právním vztahu mohl být ohrožen, příp. pro nejisté své postavení by mohl být vystaven konkrétní újmě (rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 17/95).10. Z právě uvedeného vyplývá preventivní charakter určovací žaloby, který Nejvyšší soud potvrdil ve svém rozhodnutí sp. zn. 3 Cdon 1338/96, kdy konstatoval, že určovací žaloba má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení. Přitom příslušné závěry se vážou nejen k žalobě na určení jako takové, ale také k tomu, jakého konkrétního určení se žalobce domáhá. Lze tedy uzavřít, že jakmile bylo právo již porušeno, nemá preventivní ochrana postavení žalobce žádného smyslu, neboť jejím prostřednictvím již v zásadě nelze spory, které by o ně mohly v budoucnu vzniknout nebo jejichž vznik již bezprostředně hrozí, odvrátit. /srov. Mottl, T. in Jirsa, Jaromír Občanský soudní řád, 2. část: Soudcovský komentář. Havlíček Brain Team. komentář k § 80.: Právě v poskytnutí preventivní ochrany žalobci spočívá rozdíl určovacího návrhu od návrhu na plnění povinnosti, jehož uplatnění přichází v úvahu tehdy, když bylo právo žalobce porušeno, takže jeho cílem je reparace. Jakmile již bylo právo žalobce porušeno, ztrácí prevence (v podobě určování práva či právního poměru) jakýkoliv smysl a žalobce již nemůže mít žádný právní zájem na určování daného práva, nýbrž má už jedině zájem na odstranění následků porušení práva, tedy na plnění. Pak se může v rámci žaloby na plnění zkoumat otázka existence práva či právního poměru jako otázka předběžná, ale už není vlastním předmě