18 C 321/2022-56 — Městský soud v Brně

1. Žalobci a, b se svoji žalobou soudu podanou dne 14.10.2022 domáhali po žalovaných zaplacení částky 19.000 Kč s příslušenstvím z důvodu, že účastníci uzavřeli dne 1.11.2019 nájemní smlouvu, jejímž předmětem byla bytová jednotka [číslo] o velikosti 2+kk ve vlastnictví žalobců v 3. NP bytového domu [adresa] na adrese [ulice a číslo] v [obec], k.ú. [část obce]. Cena nájmu činila 9.500 Kč měsíčně, smlouva byla následně prodloužena až do 31.10.2022. Žalovaní porušili povinnost vyplývající ze shora uvedené smlouvy, neuhradili nájemné za dva po sobě jdoucí měsíce, a to za listopad a prosinec r. 2020, nereagovali na výzvu k úhradě. Nájemné bylo splatné k 20.11.2020 a 20.12.2020. 2. Žalovaní 1, 2 ve svém vyjádření k žalobě (odpor) uvedli, že žalovaná 2 na podzim roku 2020 přišla o zaměstnání, poprosila o pomoc bratra, dohodli se na tom, že dočasně budou hradit pouze energie. Po získání zaměstnání řádně hradili celý nájem, bratr žalované 2 sdělil, že na částku 19.000 Kč nespěchá, že k úhradě může dojít po vzájemném majetkovém vyrovnání, o žádných úrocích z prodlení nebyla řeč. Tento spor vznikl z porušení všech dohod ze strany žalobců. Částku 19.000 Kč neuznávají v plném rozsahu z důvodu našich pohledávek vůči žalobcům. Odkázali na zápočet a špatné vyúčtování po ukončení nájmu, dosud nepřišlo k tomu vyúčtování žádné vyjádření. Žalovaná 2 dále ještě ve vyjádření v rámci přílohy I. uvedla, že se v červnu s bratrem dohodla na vzájemném celkovém vypořádání, kdy byli vlastníci RD ve [anonymizována dvě slova] [jméno], kde nyní žije jejich matka. Dohoda byla, že žalované 2 prodá byt, ve kterém v současné době bydlí na ulici [ulice a číslo] v [obec] a ona mu prodá svůj podíl na domě. Bratr se nakonec vymezil proti osobě, která smlouvu vypracovala a nakonec i vůči jejich dohodě. 3. Žalobci a, b k tomuto vyjádření vznesli námitku relativní neplatnosti zápočtu pro rozpor zápočtu s ust. § 1987 odst. 2 o.z. s tím, že zápočet jim nebyl doručen, kdy žalobci popírají, že by žalovaným cokoliv dlužili. 4. Soud ve věci rozhodoval dle ust. § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání za souhlasu stran na základě listinných důkazů. 5. Ohledně skutkového stavu věci dospěl soud na základě listinných důkazů dovodil, že účastníci uzavřeli nájemní smlouvu dne 1.11.2019, a to žalobci a, b jako pronajímatelé a žalovaní 1, 2 jako nájemci, kdy předmětem nájmu byla bytová jednotka [číslo] o velikosti 2+kk ve 3. NP bytového domu [adresa] na adrese [ulice] č.or. [anonymizováno] v [obec], k.ú. [část obce] (dále jen„ předmětný byt“), předmět nájmu byl pronajat na dobu určitou od 1.11.2019 do 30.10.2021 s možností dalšího prodloužení po dohodě stran formou písemné dohody; cena byla stanovena měsíčně 9.500 Kč s úhradou vždy do 20. dne daného měsíce; dále do 15. dne měsíce formou záloh bylo sjednáno hrazení služeb a dalších úhrad ve výši 2.992 Kč a 800 Kč. Z dodatku [číslo] k nájemní smlouvě ze dne 1.11.2019 uzavřeného dne 14.7.2020 soud zjistil, že se tímto dodatkem ponechala cena předmětu nájmu měsíčně 9.500 Kč, došlo k navýšení záloh za služby na částku 3.000 Kč. Dodatkem [číslo] k nájemní smlouvě ze dne 1.11.2019 uzavřeným dne 16.9.2021 došlo k prodloužení doby pronájmu na dobu od 1.11.2021 do 31.10.2022. Přípisem ze dne 2.9.2022 zástupce žalobce vyzývá žalované 1, 2 k úhradě dlužného nájemného za listopad a prosinec 2020 ve výši 19.000 Kč do 7 dnů, současně byly doloženy podací lístky. Z listiny nadepsané zápočet (přípis ze dne 20.10.2022 adresovaný žalobcům) doložené žalovanými 1, 2 soud zjistil, že žalovaní zde poukazují na ujednání mezi žalovanou 2 a žalobci ohledně vzájemného majetkového vypořádání a dohody o prodeji předmětného bytu a vyrovnání podílu na RD ve [anonymizována dvě slova] [jméno], kdy z důvodu na straně žalobců došlo ke zrušení této smlouvy a ukončení dalších jednání, odpovídají tak žalobci za škodu způsobenou porušením předsmluvní odpovědnosti, kdy se uzavření smlouvy jevilo jako vysoce pravděpodobné. Škoda spočívá v marně vynaložených nákladech ze strany žalovaných na vyhotovení smluvní dokumentace a právního poradenství u advokáta Mgr. [jméno] [příjmení] ve výši 24.200 Kč. Žalovaná 2 tuto škodu vůči žalobci b uplatnila, ten však škodu odmítl uhradit, dříve bylo domluveno, že fakturu uhradí, proto žalovaní 1, 2 závazek uhradili; pohledávky žalobců vůči žalovaným z titulu nájemného za nájem předmětného bytu, a to nájemné za září 2022 ve výši 13.800 Kč, za říjen 2022 13.800 Kč, celkem 27.600 Kč žalovaní 1, 2 tímto započítávají vůči svým pohledávkám z titulu náhrady škody ve výši 24.200 Kč s tím, že v říjnu žalobci obdrží od žalovaných 3.400 Kč. Žalovaní netvrdí a již vůbec neprokazují, že by žalobcům uhradili nájem za listopad a prosinec 2020. Soudu pouze doložili jednostranný zápočet, když zde však započítávají svoji pohledávku z titulu náhrady škody za právní poradenství vůči dlužnému nájemnému za září a říjen r. 2022, tedy vůči jiným pohledávkám žalobců, než které jsou předmětem řízení. 6. Podle ust. § 2201 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen „o.z.“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 7. Podle ust. § 2246 odst. 1 o.z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za 1 měsíc. 8. Podle ust. § 1982 odst. 1 o.z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Dle odst. 2 započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávky obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení. 9. Podle ust. § 1983 o.z. k prohlášení o započtení učiněném pod podmínkou nebo s doložením času se nepřihlíží. 10. Podle ust. § 1987 odst. 1 o.z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Dle odst. 2 pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není. 11. Při právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že účastníci mezi sebou uzavřeli smlouvu o nájmu předmětného bytu, na základě které a jejich dodatků žalovaní užívali předmětný byt až do 31.10.2022, kdy z tohoto titulu byli povinni platit žalobcům a, b sjednané nájemné, a to v souladu s ust. § 2246 o.z. Takto sjednané nájemné bylo ve výši 9.500 Kč měsíčně. Žalobci se žalobou domáhají dlužného nájemného za měsíce listopad a prosinec r. 2020. Žalovaní v rámci své obrany pouze uvedli, že zde byla uzavřena určití dohoda o vzájemném majetkovém vypořádání v rámci rodinných záležitostí účastníků, která však nebyla dovršena z vůle na straně žalobců podpisem smluv, kdy se konkrétně týkalo o prodej předmětného bytu žalovaným. Toto tvrzení není způsobilé vést v tomto řízení soud k závěru, že by nárok žalobců nebyl dán. Je na vůli žalobců, popř. žalobce b, zda uzavře jakoukoliv smlouvu či nikoliv. Nárok žalobců a, b na úhradu nájemného je odůvodněn uzavřenou smlouvou o nájmu předmětného bytu. Žalovaní 1, 2 svoji obranu stavěli na provedeném zápočtu s tím, že sami mají vůči žalobcům pohledávku z titulu náhrady škody, kterou započetli vůči pohledávce žalobců na úhradu dlužného nájemného, avšak za měsíce září a říjen r. 2022. Soud se z důvodu hospodárnosti nebude více ani zabývat tímto zápočtem, a to s poukazem na skutečnost, že předmětem tohoto řízení je dlužné nájemné za listopad a prosinec r. 2020 a nikoliv za měsíce září a říjen r. 2022, vůči kterým byl zápočet proveden. V tomto řízení tedy takový zápočet nemá žádný význam. Ze všeho výše uvedeného soud naznal, že nárok žalobců je po právu, a proto bylo žalobě jako důvodné vyhověno. Vyhověno bylo i pokud jde o požadované příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení, který se opírá o ust. § 1970 o.z. a vl. nař. č. 351/2013 Sb., když se žalobci a, b dostali do prodlení ode dne po dohodnuté splatnosti nájemného, zde nájemné bylo splatné do každého 20. dne v měsíci, proto od 21. příslušného měsíce byli žalobci a, b v prodlení. 12. Výrok o náhradě nákladů řízení s opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšní žalobci mají nárok na náhradu nákladů řízení, které u nich spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč, v nákladech za právní zastoupení ve věci, které sestávají ze 2,5 úkonů právní služby po 1.860Kč, sníženo za dva žalobce o 20%, tedy po 1.488 Kč (vyhl. č. 177/1996 Sb., § 12, odst. 4) za převzetí zastoupení, jednoduchou výzvu k plnění, žalobu, za dva žalobce tedy jde o 5x 1.488 Kč, k tomu paušál režijních výloh po 300 Kč za 6 úkonů, tj. 1.800 Kč, vše dle vyhl. č. 177/1996 Sb. a v souladu s ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. 21% daň z přidané hodnoty, celkem náklady řízení žalobců představují částku 11.980 Kč. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. pak soud uložil žalovaným 1, 2 zaplatit tyto náklady řízení žalobců k rukám jejich advokáta.