19 C 103/2023-55 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 14. 12. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovanou k zaplacení částky ve výši 15.000 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnil tím, že žalobce uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalované částku ve výši 15.000 Kč za poplatek 495 Kč se splatností do 24 měsíců od poskytnutí. Žalovaná měla rovněž uhradit úrok v rámci druhé až osmé splátky po 735 Kč. Žalovaná však svůj závazek nesplnila, když na dlužnou částku ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k věci přes výzvu soudu nevyjádřila. 3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, žalobce vyjádřil svůj souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: 5. Žalovaná identifikován klientským [číslo] uzavřela dne [datum] se společností [právnická osoba], úvěrovou smlouvu. Jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 15.000 Kč zpoplatněným částkou 495 Kč za sjednání úvěru, dále měla rovněž uhradit úrok v rámci druhé až osmé splátky po 735 Kč. Splatnost úvěru byla dle obsahu smlouvy nastavena na 24 měsíčních splátek dle přiloženého splátkového kalendáře, z toho na jistinu byla žalovaná povinna vždy uhradit částku 625 Kč navýšenou o předmětný poplatek (první měsíc) či úroky v dalších měsíc (2. až 8. měsíc). Celkem se žalovaná zavázala uhradit částku 20.640 Kč. Žalovaná [příjmení] žalované byla ověřena OP, jak vyplývá z doložené kopie dokladu. Roční úroková sazba úvěru dosahala 49,10 %. [příjmení] úvěru byla žalované vyplacena dne [datum] na účet uvedený ve smlouvě o úvěru pod č. [bankovní účet], přičemž tato skutečnost byla doložena předložením opisu výpisu proplacení smlouvy. Ve smlouvě v části„ náklady úvěru – sankce“ bylo dále ujednáno, že pro případy prodlení žalovaného je sjednána povinnost uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 500 Kč, dále povinnost uhradit žalobci účelně vynaložené náklady vzniklé v souvislosti s vymáháním dluhu. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého závazku, byla jí ze strany žalobce zaslána výzva před zahájením vymáhání celého úvěru ze dne [datum] s poskytnutím dodatečné lhůty k zaplacení dluhu ve lhůtě 30 dnů. Následně byla žalované adresována druhá výzva ze dne [datum] a předžalobní výzva ze dne [datum], podaná k přepravě dne [datum], jak se podává z upomínek a podacího archu. Z přehledu výpisu čerpání, splátek a úhrad evidovaného k úvěrové smlouvě vyplynulo, že žalované byl k dlužné jistině úvěru ve výši 15.000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí ve výši 495 Kč také naúčtována třikrát smluvní pokuta po 1.500 Kč a dále poplatky v souhrnné částce 830 Kč za účelně vynaložené náklady (obojí sjednáno v dané výši v úvěrové smlouvě). Žalovaná na úvěr uhradila částku 5.030 Kč, jak dokládá výpis čerpání, splátek a úhrad, která byla započtena na jednotlivé položky dluhu. Celkem tak po započítání dílčí úhrady žalované činila neuhrazené jistina úvěru částku 13.125 Kč, smluvní pokuta částku 500 Kč, účelně vynaložené náklady částku 430 Kč a nesplacený úrok částku 945 Kč. Žalobce současně požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za dobu od [datum] do [datum] ve výši 486,98 Kč. 6. Věc byla s ohledem na § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), účinného od 1. 1. 2014, posouzena dle tohoto zákona, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 7. Mezi žalobcem a žalovanou byla dne [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., jejímž předmětem byla částka ve výši 15.000 Kč. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Soud se proto z úřední povinnosti zabýval tím, zda žalobce jakožto věřitel před uzavřením smlouvy o úvěru splnil svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované, dlužníka, které dle doložených listinných důkazů dostál ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Poskytnutou částku se žalovaná zavázala splatit formou 24 měsíčních splátek společně s poplatkem za poskytnutí úvěru v částce 495 Kč a dále sjednanými úroky. Žalobce svou povinnost splnil, když žalované sjednaný úvěr prokazatelně poskytl, ta však svých smluvních povinností nedostála, když jistinu, sjednané poplatky z čerpaného úvěru a úroky řádně a včas neuhradila (uhrazena dílčí částka 5.030 Kč), a dostala se tak do prodlení s plněním svého peněžitého závazku. Vedle nesplacené jistiny a uvedeného poplatku, po částečném započtení úhrady žalované, vznikl žalobci v souladu se smlouvou nárok na zaplacení smluvní pokuty ve zbylé částce 500 Kč ve smyslu § 2048 o. z., dále na vynaložené náklady v nesplacené částce 430 Kč. Není rovněž pochyb o tom, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého závazku. Žalobce tak má nárok na úroky z prodlení v zákonné výši, stanovené dle § 1970 o. z., ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ty žalobce částečně kapitalizoval za dobu od [datum] do [datum] částkou ve výši 486,98 Kč, současně požaduje zákonné úroky z dlužné částky od [datum] do zaplacení. S ohledem na uvedené skutečnosti soud shledal žalobu důvodnou a žalobnímu návrhu zcela vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 tak, že procesně plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2.252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15.000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 252 Kč. Soud aplikoval shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, neboť žaloba je podána na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech, kdy hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení, nepřesahuje částku 50.000 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. Žalovaná je povinna uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.).