19 C 193/2022-47 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 21.824,09 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě předchůdce žalobce poskytl žalované jistinu ve výši 6.000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit předchůdci žalobce spolu s poplatky úvěru ve výši 3.600 Kč a úrokem v částce 1.200 Kč do data splatnosti dne [datum], a to formou 60 týdenních splátek po 180 Kč. Dále účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě předchůdce žalobce poskytl žalované jistinu ve výši 18.000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit předchůdci žalobce spolu s poplatky úvěru ve výši 10.800 Kč a úrokem v částce 3.600 Kč do data splatnosti dne [datum], a to formou 60 týdenních splátek po 540 Kč. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas. Pohledávky za žalovanou byly následně postoupeny na žalobce. Žalobce vždy vedle nesplacené jistiny z titulu smlouvy o úvěru současně požaduje smluvní a zákonné úroky z prodlení, které částečně kapitalizoval. 2. Žalovaná se k věci přes výzvu soudu nevyjádřila. 3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, žalobce vyjádřil souhlas s postupem již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], podepsala tuto smlouvu o úvěru ohledně částky 6.000 Kč. Žalovaná se zavázala finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem za administrativní služby ve výši 1.200 Kč, hotovostním inkasem ve výši 2.400 Kč a úrokem ve výši 1.200 Kč, a to formou 60 týdenních splátek po 180 Kč Celkem se žalovaná zavázala předchůdci žalobce uhradit částku ve výši 10.800 Kč do data splatnosti [datum]. Zápůjční úroková sazba dle čl. 1 smlouvy o úvěru činila při 60 týdenních splátkách 32,15 % p.a. Dle smluvního ujednání poskytl předchůdce žalobce žalované finanční prostředky v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná na svůj dluh uhradila nejprve částku celkem 5.100 Kč, která byla započtena v částce 1.200 Kč na úrok, v částce 2.333,33 Kč na dlužné poplatky, ve zbylém rozsahu v částce 1.566,67 Kč na jistinu. Po postoupení pohledávky žalovaná žalobci na svůj dluh uhradila ještě částku 3.000 Kč, která byla započtena na jistinu ve rozsahu 609,24 Kč, kapitalizovaný úrok do postoupení v rozsahu 737,41 Kč, v částce 1.266,67 Kč na dlužné poplatky a ve výši 386,68 Kč na zákonný úrok do postoupení. Dlužná částka tak sestává ze zbývající neuhrazené jistiny ve výši 3.824,09 Kč včetně smluvních a zákonných úroků. 6. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], podepsala tuto smlouvu o úvěru ohledně částky 18.000 Kč. Žalovaná se zavázala finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem za administrativní služby ve výši 3.600 Kč, hotovostním inkasem ve výši 7.200 Kč a úrokem ve výši 3.600 Kč, a to formou 60 týdenních splátek po 540 Kč Celkem se žalovaná zavázala předchůdci žalobce uhradit částku ve výši 32.400 Kč do data splatnosti [datum]. Zápůjční úroková sazba dle čl. 1 smlouvy o úvěru činila při 60 týdenních splátkách 32,15 % p.a. Dle smluvního ujednání poskytl předchůdce žalobce žalované finanční prostředky v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná na svůj dluh uhradila částku celkem 1.780 Kč, která byla započtena v částce 1.300 Kč na úrok a v částce 480 Kč na dlužné poplatky. Dlužná částka tak sestává ze zbývající neuhrazené jistiny ve výši 18.000 Kč včetně smluvních a zákonných úroků, dále z dlužného poplatku ve výši 10.320 Kč, který však žalobce v řízení neuplatňuje. 7. V době uzavírání smluv měl předchůdce žalobce ohledně majetkových, výdělkových a osobních poměrů žalované informace uvedené v kartách zákazníka – žádostech o spotřebitelský úvěr. Z těch vyplývá, že právní předchůdce žalobce vždy ověřil totožnost žalované pomocí OP. Žalovaná v každém případě uvedla, že je svobodná, bydlí v nájmu na základě nájemní smlouvy a společnou domácnosti sdílí s partnerem/partnerkou. Dále uvedla, že je příjemcem platu v částce 13.660 Kč a dalšího příjmu ve výši 4.931 Kč, v případě druhého úvěru již platu ve výši 21.494 Kč, což bylo ověřeno pracovní smlouvou a složenky – příjmy. Jako výdaje vynaložené na bydlení označila vždy 2.000 Kč, což bylo dle formuláře ověřeno prostřednictvím faktur za energie v souvislosti s bydlením, ostatní výdaje uvedla ve výši 4.000 Kč a částku vynaloženou splátky ve výši 1.200 Kč, u druhé žádosti 1.920 Kč. Za své celkové příjmy označila vždy částku jí vypláceného příjmu měsíčně. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem, a žalobcem v postavení postupníka, soud zjistil, že byly na žalobce postoupeny mimo jiné i pohledávky za žalovanou. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum], odeslaným žalované dne [datum]. Předložená předžalobní výzva ze dne [datum], byla odeslaná žalované téhož dne, jak vyplývá z přiloženého podacího lístku. Žalovaná však do dnešního dne dlužné částky z titulu úvěrových smluv neuhradila. 9. Věc byla s ohledem na § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), účinného od 1. 1. 2014, posouzena dle tohoto zákona, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce jakožto podnikatelem a žalovanou jakožto spotřebitelem byly ve dnech [datum] a [datum] ve smyslu § 2395 o. z. uzavřeny smlouvy o úvěru, na základě kterých poskytl předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky v částkách 6.000 Kč a 18.000 Kč, a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu se sjednanými poplatky a úroky ve lhůtě splatnosti, a to vždy formou určených 60 týdenních splátek. Z předložených listin soud zjistil, že žalobce jakožto věřitel před uzavřením smlouvy o úvěru splnil svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované – dlužníka ve smyslu § 86 odst. 1, 2 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť úvěrová smlouva měla být jakožto s dlužníkem uzavřena se spotřebitelem (§ 419 o. z.). Žalovaná však své smluvní povinnosti nedodržela, když poskytnuté peněžní prostředky předchůdci žalobce řádně a včas neuhradila a dostala se tak do prodlení s plněním svých peněžitých závazků. Pohledávky za žalovanou byly následně ve smyslu § 1879 o. z. postoupeny na žalobce. Žalobci vznikl vedle nároku na zaplacení dlužných částek z titulu nesplacených úvěrů ve výši [číslo] a 18.000 Kč, rovněž nárok na zaplacení příslušenství částek v podobě smluvního úroku z prodlení v sazbě 19,07 % p.a. a 18,87 % p.a., který žalobce v každém případě částečně kapitalizoval za období ode dne následujícího po splatnosti úvěru do dne postoupení pohledávky ([datum]), v případě úvěru ze dne [datum] rovněž za období následující do dne poslední úhrady dluhu ([datum]), kdy tyto částky úroků dosahují částek 1.651,13 Kč a 735,06 Kč. Dále vznikl žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení z každé nesplacené jistiny stanovený v zákonné výši dle § 1970 o. z., ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., který žalobce rovněž vždy částečně kapitalizoval, a jež dosahuje částek 721,88 Kč a 385,46 Kč. Po datu postoupení pohledávky požaduje žalobce smluvní i zákonný úrok z prodlení z titulu každého úvěru do zaplacení. S ohledem na uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 tak, že procesně plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2.326 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 874 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21.824,09 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 252 Kč. Soud aplikoval shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, ne