241 C 4/2022-161 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal vydání rozhodnutí, podle kterého by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 4 480 000 Kč. V odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že jím uplatněný nárok má svůj původ v písemné dohodě o převzetí dluhu ze dne 12. 3. 2014. Původně měla vůči žalobci dluh ve výši 4 480 000 Kč [právnická osoba] s. r. o. Ovšem po převzetí jejího dluhu ze strany žalovaného, se stal dlužníkem žalobce právě žalovaný. Co se týká nárokované částky, tak ve vztahu k ní žalobce uvedl, že prostřednictvím četných úvěrů poskytnul finanční prostředky [právnická osoba] s.r.o. Konkrétně bylo uzavřeno deset smluv o úvěru QuickMAX [číslo] když na základě: 1. smlouvy o úvěru ze dne 5. 8. 2013 byla čerpána částka 1 800 000 Kč, kdy jistina dluhu měla být splatná do 5. 8. 2018. Na základě 2. smlouvy o úvěru ze dne 8. 8. 2013 byla čerpána částka 3 600 000 Kč, kdy jistina dluhu měla být splatná do 8. 8. 2018. Na základě 3. smlouvy o úvěru ze dne 14. 8. 2013 byla čerpána částka 3 600 000 Kč, kdy jistina dluhu měla být splatná do 14. 6. 2018. Na základě 4. smlouvy o úvěru ze dne 21. 8. 2013 byla čerpána částka 4 000 000 Kč, kdy jistina dluhu měla být splatná do 21. 8. 2018. Na základě 5. smlouvy o úvěru ze dne 26. 8. 2013 byla čerpána částka 5 000 000 Kč, kdy jistina dluhu měla být splatná do 26. 8. 2018. Na základě 6. smlouvy o úvěru ze dne 29. 8. 2013 byla čerpána částka 5 000 000 Kč, kdy jistina dluhu měla být splatná do 29. 8. 2018. Na základě 7. smlouvy o úvěru ze dne 6. 9. 2013 byla čerpána částka 4 100 000 Kč, kdy jistina dluhu měla být splatná do 8. 9. 2018. Na základě 8. smlouvy o úvěru ze dne 16. 9. 2013 byla čerpána částka 3 200 000 Kč, kdy jistina dluhu měla být splatná do 15. 9. 2018. Na základě 9. smlouvy o úvěru ze dne 26. 9. 2013 byla čerpána částka 2 300 000 Kč, kdy jistina dluhu měla být splatná do 26. 9. 2018. Na základě 10. smlouvy o úvěru ze dne 14. 10. 2013 byla čerpána částka 400 000 Kč, kdy jistina dluhu měla být splatná do 13. 10. 2018 Celkem bylo [právnická osoba] s. r. o. ze strany žalobce poskytnuto 33 000 000 Kč. 2. Dne 12. 3. 2014 byla mezi žalobcem, jako věřitelem a [právnická osoba] s.r.o., jako dlužníkem a za účasti žalovaného, coby nového dlužníka uzavřená dohoda o převzetí dluhu, jejíž účinky nastaly dne 16. 12. 2014. Podmínkou účinnosti uvedené dohody bylo, že původní dlužník uhradí žalobci na úrocích částku 5 500 000 Kč, což bylo splněno. Jelikož žalovaný převzal dluh [právnická osoba] s.r.o., přešly na něj také veškeré povinnosti ze všech deseti smluv o úvěru QuickMAX [číslo]. Žalobce zdůraznil, že v rámci této žaloby se po žalovaném domáhá jen úhrady té části kapitalizovaných úroků, které nebyly ze strany [právnická osoba] s.r.o. žalobci uhrazené. Jelikož suma kapitalizovaných úroků činila částku 9 980 000 Kč a uhrazeno původním dlužníkem na úrocích bylo 5 500 000 Kč, činí dlužná částka na kapitalizovaném úroku právě nárokovanou částku 4 480 000 Kč. Žalobce uvedl, že po provedení zápočtu částky 5 500 000 Kč na jednotlivé dlužné úroky, zbývá na úroku uhradit: u 1. smlouvy o úvěru ze dne 5. 8. 2013 částku 234 000 Kč, u 2. smlouvy o úvěru ze dne 8. 8. 2013 částku 468 000 Kč, u 3. smlouvy o úvěru ze dne 14. 8. 2013 částku 468 000 Kč, u 4. smlouvy o úvěru ze dne 21. 8. 2013 částku 520 000 Kč, u 5. smlouvy o úvěru ze dne 26. 8. 2013 částku 650 000 Kč, u 6. smlouvy o úvěru ze dne 29. 8. 2013 částku 650 000 Kč, u 7. smlouvy o úvěru ze dne 6. 9. 2013 částku 533 000 Kč, u 8. smlouvy o úvěru ze dne 16. 9. 2013 částku 430 500 Kč, u 9. smlouvy o úvěru ze dne 26. 9. 2013 částku 448 500 Kč, u 10. smlouvy o úvěru ze dne 14. 10. 2013 částku 78 000 Kč. 3. Žalovaný k věci uvedl, že s žalobou nesouhlasí a navrhnul, aby byla jako nedůvodná zamítnuta, když nárok je promlčený, neboť marně uplynula 3letá promlčecí lhůta. Dále žalobce uvedl, že je sice pravdou, že nějaké finanční prostředky žalobci dlužil, ovšem ty zaplatil, neboť ústní dohoda uzavřená mezi ním a jednatelem žalobce panem [celé jméno svědka] byla taková, že pohledávka za ním bude postoupená americké [právnická osoba], se sídlem pod adresou [číslo] [příjmení] [jméno] na [anonymizováno], což se také stalo. Zjevné by to mělo být z účetní evidence žalobce. Žalovaný za tím účelem navrhnul, aby byl ve věci vypracován znalecký posudek z oboru účetnictví, a to právě pro zjištění toho, jaký byl tok finančních prostředků, aby bylo možné porovnat jednotlivé dlužné částky, salda účetnictví a další účetní sestavy, na které odkazoval, a které dílem do spisu také založil. Tím by bylo prokázané a postavené na jisto, že pohledávka za ním byla žalobci zaplacená. Žalobce ve skutečnosti nepožaduje nějakou sumu dlužných úroků, ale fakticky se domáhá jen svého bezdůvodného obohacení, neboť mu již jedenkrát bylo vše uhrazené, a to právě po postoupení pohledávky na [právnická osoba]. Sám však k dispozici příslušnou postupní smlouvu nemá, byť ji v minulosti v držení měl. Ovšem pro přestěhování jeho kanceláře a pro odstup doby, ji však již nebyl schopný dohledat. Co se týká dohody o převzetí dluhu, kterou předložil žalobce, tak stran ní žalovaný nepopíral, že by nějakou takovou obdobnou dohodou v minulosti podepisoval, ale podpis na dohodě o převzetí dluhu ze dne 12. 3. 2014 za svůj považovat nemohl. Byl-li pak vypracován, za účelem posouzení pravosti jeho podpisu na dohodě ze dne 12. 3. 2014, znalecký posudek, tak rozhodně nesouhlasí s kategorickým závěrem znalce [příjmení] [příjmení], že by mělo jít o jeho podpis. Vyslovený kategorický závěr je nejen nepravděpodobný pro různou variabilitu jeho podpisů, ale i pro další obsah částí znaleckého posudku. Ve věci by měl být vypracován revizní znalecký posudek. Možné je i to, že žalobce mohl se vzorkem jeho podpisů, které sám znalci poskytnul, manipulovat. Poskytnout mohl např. jen takové jeho podpisy, které budou odpovídat pro žalobce výhodným závěrům ve vztahu ke znaleckému zkoumání. Žalovaný akcentoval, že je třeba zkoumat i bankovní platby, které žalobce na svůj účet obdržel v období od poloviny roku 2013 do konce roku 2014, ze kterých musí být zjevné, že pohledávka za žalovaným byla žalobci zaplacená. 4. Žalobce v rámci repliky k vyjádření se žalovaného dále k věci a k procesní obraně žalovaného uvedl, že nárok promlčený není, když podle obchodního zákoníku je promlčecí lhůta čtyřletá. Nadto byla prolongována na 10 let podle obsahu smluvních podmínek. Celá procesní obrana žalovaného je ryze účelová. Se znaleckým posudkem ani s jeho podklady nebylo, jakkoliv manipulováno. Posudek byl ve věci vypracován sice k objednávce žalobce, ale obdobně mohl postupovat i žalovaný a nechat si vyhotovit svůj znalecký posudek stran pravosti sporného podpisu. Znalec své závěry řádně odůvodnil a připojil k nim i doložku ve smyslu ustanovení § 127a o. s. ř. Není tak důvod cokoliv revidovat a provádět nové znalecké zkoumání. Pravost podpisů byla zjištěna také výslechem jednatele žalobce pana [celé jméno svědka] a svědka pana [jméno], který na výsledku řízení žádný zájem neměl. Co se týká možnosti znaleckého posouzení obsahu účetnictví, tak k tomu je nezbytné mít na zřeteli, že žalovaný pro žalobce v minulosti vedl jeho účetnictví, když jeho část má stále k dispozici. Mohl tak s listinami manipulovat. Tomu konec konců odpovídá i to, že veškeré listiny z žalobcova účetnictví, které žalovaný do spisu založil, jsou neautorizované, když část účetnictví má žalovaný stále u sebe. Nelze tak ani předpokládat, že by listiny předložené žalovaným odrážely věrný obsah žalobcova účetnictví. Rozhodně pak postoupení pohledávky nelze prokazovat nějakým znaleckým zkoumáním účetnictví žalobce. To lze prokázat jen samotnou postupní smlouvou či oznámením o postoupení pohledávky. Pohledávku za žalovaným žalobce nikdy na nikoho nepostupoval. Tvrzení žalovaného i jeho výpověď jsou nesmyslné a obsahově nemají žádný ekonomický význam. Jasné je, že [právnická osoba] s.r.o. byly finanční prostředky žalobcem poskytnuté ve výši 33 000 000 Kč prostřednictvím úvěrů. Pokud se [právnická osoba] s.r.o. s žalovaným a žalobcem dohodli, že dojde k převzetí dluhu tížícího [právnická osoba] s.r.o. ze strany žalovaného a byla splněna i podmínka v dohodě stanovená, tedy, že [právnická osoba] uhradí část úroků, tak povinnost zaplatit žalobci dluh přešla platně na žalovaného. Žalovaný při podpisu dohody o převzetí dluhu získal hodnotná aktiva, neboť sama [právnická osoba] s.r.o. čerpala úvěry ve výši 33 000 000 Kč pro to, aby odkoupila obchodní podíl ve společnosti [právnická osoba] od společnosti [právnická osoba] Společnost [právnická osoba] byla společností hodnotnou, když vlastnila mnohé nemovitosti. To věděl i žalovaný. Proto fakticky za stejnou cenu cca 33 000 000 Kč koupil od [právnická osoba] s.r.o. obchodní podíl ve společnosti [právnická osoba] Tím se dostal k aktivům společnosti [právnická osoba] 5. Soud ve věci provedl dokazování na základě kterého, zjistil následující skutkový stav.: 6. Z výslechu jednatele žalobce pana [celé jméno svědka] bylo zjištěno,