29 C 11/2023-25 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem 12 456 Kč s úrokem z prodlení specifikovanými ve výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný dne [datum] uzavřeli písemně smlouvu o půjčce, kterou právní předchůdce žalobkyně žalovanému přenechal peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit souhrnný poplatek 8 352 Kč, to vše v 53 týdenních splátkách ve výši 384 Kč, první 7. dne od data uzavření smlouvy, do rukou ujednané osoby. Dále si strany v textu smlouvy ujednaly, že plnění žalovaného bude použito (započteno) nejdříve na souhrnný poplatek, poté na jistinu. Žalovaný plnil celkem 7 896 Kč. Právní předchůdce žalobkyně započetl plnění žalovaného nejprve na souhrnný poplatek, poté na jistinu. Žalovaný však nezaplatil žádnou splátku řádně a včas. Celková dlužná částka tak činí 12 456 Kč s příslušenstvím a sestává z jistiny 12 000 Kč, souhrnného poplatku 456 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 12 000 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení. Právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil výše uvedenou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. 2. Žalovaný k žalobě uvedl, že neví, co se po něm chce po 13 letech, o žádné půjče neví. 3. K projednání věci nebylo třeba nařizovat jednání, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o. s. ř.). 4. Z výpisu z rejstříku, smlouvy o půjčce z [datum], všeobecných podmínek smlouvy o půjčce soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný dne [datum] uzavřeli písemně smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně žalovanému přenechal peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit souhrnný poplatek 8 352 Kč, to vše v 53 týdenních splátkách ve výši 384 Kč, první 7. dne od data uzavření smlouvy, do rukou ujednané osoby. Dále si strany v textu smlouvy ujednaly, že plnění žalovaného bude použito (započteno) nejdříve na souhrnný poplatek, poté na jistinu. Žalovaný plnil celkem 7 896 Kč. Právní předchůdce žalobkyně započetl plnění žalovaného nejprve na souhrnný poplatek, poté na jistinu. Žalovaný však nezaplatil žádnou splátku řádně a včas. Celková dlužná částka tak činí 12 456 Kč s příslušenstvím a sestává z jistiny 12 000 Kč, souhrnného poplatku 456 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 12 000 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení. Právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil výše uvedenou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Vzhledem k tomu, že právnímu předchůdci žalobkyně právo na zaplacení souhrnného poplatku za uzavření smlouvy nevzniklo, jak je uvedeno v právním posouzení soudu níže, plnění žalovaného právní předchůdce žalobkyně nepoužil (nezapočetl) řádně. Soud proto plnění žalovaného započetl znovu a řádně. Žalovaný tak nezaplatil (pouze) 4 104 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z [datum], včetně přílohy [číslo] oznámení o postoupení, včetně podacího archu, smlouvy o postoupení pohledávek z [datum], oznámení o postoupení, včetně podacího lístku, právní předchůdce žalobkyně a další právní předchůdce žalobkyně uzavřeli dne [datum] smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil výše uvedenou pohledávku za žalovaným na dalšího právního předchůdce žalobkyně a poté dne [datum] další právní předchůdce žalobkyně na žalobkyni. Celková dlužná částka tak činí 4 104 Kč s příslušenstvím a sestává z jistiny 4 104 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky od 2. 6. 2009 do zaplacení. 5. Dle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 6. Dle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 7. Soud právně posoudil, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o půjčce, kterou právní předchůdce žalobkyně přenechal žalovanému peněžní prostředky do určité částky, bez ujednání účelu, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit souhrnný poplatek, to vše ve splátkách s ujednanou splatností (v souladu s přechodným ustanovením o. z. dle § 657 obč. zák.). Při uzavření smlouvy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel. Takováto ujednání ve smlouvě o závazku žalovaného zaplatit souhrnný poplatek je však neplatné, neboť se příčí dobrým mravům a obchází zákon (v souladu s přechodným ustanovením o. z dle § 39 obč. zák.). Totiž souhrnný poplatek (tj. představující všechny náklady, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem), činí 8 352 Kč, půjčka (tj. představující peněžní prostředky, které byly dány žalované k dispozici) činí 12 000 Kč. Pak při uvážení okolností konkrétního případu, kdy při uzavření smlouvy, souhrnný poplatek dosahovali 64 % půjčky, kdy navíc nebylo ani ujednáno, za co konkrétně je, a kdy splatnost byla ujednána na 1 rok, soud má za to, že jde o ujednání nemravné a že cílem a smyslem tohoto ujednání bylo uměle navýšit zisk nabytý v souvislosti s půjčkou a skrýt jej v uvedených ujednáních. Právnímu předchůdci žalobkyně tak nevzniklo právo na zaplacení souhrnného poplatku. Vzhledem k tomu, že právnímu předchůdci žalobkyně právo na zaplacení souhrnného poplatku nevzniklo, jak je uvedeno v právním posouzení výše, plnění žalovaného právní předchůdce žalobkyně nepoužil (nezapočetl) řádně. Soud proto plnění žalovaného započetl znovu a řádně. Žalovaný tak nezaplatil (pouze) 4 104 Kč. Celková dlužná částka tak činí 4 104 Kč s příslušenstvím a sestává z jistiny 4 104 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky od 2. 6. 2009 do zaplacení. Právní předchůdci žalobkyně a žalobkyně uzavřeli smlouvy, kterými právní předchůdci žalobkyně postoupily výše uvedenou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Právnímu předchůdci žalobkyně tak z důvodu výše uvedeného prodlení žalovaného se splněním vzniklo ze zákona také právo na úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky ode dne následujícího po dni splatnosti do zaplacení (v souladu s přechodným ustanovením o. z dle § 517 obč. zák.). Soud proto rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 104 Kč s úrokem z prodlení (výrok I.), a ve zbytku, tj. co do částky 8 352 Kč s úrokem z prodlení žalobu zamítl (výrok II.) tak, jak je stanoveno ve výroku tohoto rozsudku. Žalobkyně měla ve věci úspěch v rozsahu cca 33 % nároku, neúspěch pak proto v rozsahu 67 % nároku (úspěch žalovaného) (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). Soud proto náklady řízení poměrně rozdělil a dospěl k závěru, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).