29 C 274/2022-81 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhala po žalované zaplacení částky 22 540 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení specifikovanými ve výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, když mu žalovaná sdělila, že je rozvedená, má 1 vyživovací povinnost, bydlí v nájmu, má dosažené učňovské vzdělání, je zaměstnána, má měsíčně příjem 31 265 Kč a výdaje 17 500 Kč, nemá uzavřenou jinou smlouvu o úvěru nebo zápůjčce, a doložila nájemní smlouvu a doklad SIPO, právní předchůdce žalobkyně zjistil z databáze umožňujících posouzení úvěruschopnosti – jeho interního informačního systému, který obsahuje tzv. skóringový model zahrnující kritéria, vycházející ze statistických dat, že tzv. skóre žalované je vyhovující. Z výsledků posouzení tak vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr ve splátkách výši 480 Kč týdně splácet. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná, kdy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel při podnikatelské činnosti a žalovaná jako spotřebitel, dne [datum] uzavřeli písemně smlouvu„ Fajnpůjčka“, kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalované na její požádání a v její prospěch poskytnout peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč, a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit celkové náklady zákazníka spojené s úvěrem ve výši 11 840 Kč, sestávající z úroku ve výši 2 240 Kč, poplatku ve výši 3 200 Kč a hotovostního inkasa splátek ve výši 6 400 Kč, kdy nebylo ujednáno přesně, za co jsou, a to v 58 týdenních splátkách ve výši 480 Kč hotově, přičemž první 7. kalendářní den ode dne přepsání jistiny, následující vždy do posledního dne týdenního období. Dále si strany ve smlouvě ujednaly, že plnění žalované bude použito (započteno) nejprve na celkové náklady zákazníka spojené s úvěrem, poté na jistinu. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované na její požádání a v její prospěch peněžní prostředky a tato je čerpala. Žalovaná však neplnila splátky řádně a včas. Žalovaná za celou dobu trvání závazku ze smlouvy plnila celkem 5 300 Kč. Plnění žalované právní předchůdce žalobkyně započetl nejprve na celkové náklady zákazníka spojené s úvěrem, poté na jistinu. Následně právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli dne [datum] písemně smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně výše uvedenou tvrzenou pohledávku za žalovanou postoupil na žalobkyni. Celková dlužná částka tak nyní činí 22 540 Kč s příslušenstvím a sestává z jistiny 22 540 Kč s úrokem 3 647,61 Kč a dále ve výši 23,75 % z částky 16 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení 1 356 Kč a dále ve výši 9 % z částky 16 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. K projednání věci nebylo třeba nařizovat jednání, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o. s. ř.). 4. Soud z účastníky předložených listinných důkazů, a to výpisu z obchodního rejstříku, karty zákazníka, smlouvy a výpisu z účtu zjistil, že před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, když mu žalovaná sdělila, že je rozvedená, má 1 vyživovací povinnost, bydlí v nájmu, má dosažené učňovské vzdělání, je zaměstnána, má měsíčně příjem 31 265 Kč a výdaje 17 500 Kč, nemá uzavřenou jinou smlouvu o úvěru nebo zápůjčce, a doložila nájemní smlouvu a doklad SIPO, právní předchůdce žalobkyně zjistil z databáze umožňujících posouzení úvěruschopnosti – jeho interního informačního systému, který obsahuje tzv. skóringový model zahrnující kritéria, vycházející ze statistických dat, že tzv. skóre žalované je vyhovující. Z výsledků posouzení tak vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr ve splátkách výši 480 Kč týdně splácet. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná, kdy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel při podnikatelské činnosti a žalovaná jako spotřebitel, dne [datum] uzavřeli písemně smlouvu, kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalované na její požádání a v její prospěch poskytnout peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč, a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit celkové náklady zákazníka spojené s úvěrem ve výši 11 840 Kč, sestávající z úroku ve výši 2 240 Kč, poplatku ve výši 3 200 Kč a hotovostního inkasa splátek ve výši 6 400 Kč, kdy nebylo ujednáno přesně, za co jsou, a to v 58 týdenních splátkách ve výši 480 Kč hotově, přičemž první 7. kalendářní den ode dne přepsání jistiny, následující vždy do posledního dne týdenního období. Dále si strany ve smlouvě ujednaly, že plnění žalované bude použito (započteno) nejprve na celkové náklady zákazníka spojené s úvěrem, poté na jistinu. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované na její požádání a v její prospěch peněžní prostředky a tato je čerpala. Žalovaná však neplnila splátky řádně a včas. Žalovaná za celou dobu trvání závazku ze smlouvy plnila celkem 5 300 Kč. Plnění žalované právní předchůdce žalobkyně započetl nejprve na celkové náklady zákazníka spojené s úvěrem, poté na jistinu. Vzhledem k právnímu posouzení soudu níže, kdy soud posoudil ujednání ve smlouvě o celkových nákladech zákazníka spojených s úvěrem jako neplatné, však právní předchůdce žalobkyně nezapočetl plnění žalované řádně. Soud tedy plnění žalované započetl znovu a řádně. Žalovaná pak ve skutečnosti nezaplatila (pouze) 10 700 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávky a z oznámení o postoupení včetně přílohy soud zjistil, že následně právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli písemně dne [datum] smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně výše uvedenou tvrzenou pohledávku za žalovanou postoupil na žalobkyni. Celková dlužná částka tak nyní činí 10 700 Kč s příslušenstvím a sestává z jistiny 10 700 Kč s úrokem z prodlení 9 % z této částky od 26. 12. 2018 do zaplacení. 5. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Dle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 7. Soud dospěl k následujícímu právnímu posouzení. Právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudil úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované, a i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti, a z výsledků posouzení vyplynulo, že nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet, když jednal, jak bylo uvedeno ve zjištění soudu výše. Právnímu předchůdci žalobkyně tak nic nebránilo uzavřít smlouvu o úvěru a úvěr žalované poskytnout (§ 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná, kdy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel, uzavřeli smlouvu o úvěru, kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal, že žalované na její požádání a v její prospěch poskytne peněžní prostředky do určité částky, a žalovaná se zavázala tyto vrátit a zaplatit celkové náklady zákazníka spojené se spotřebitelským úvěrem, to vše ve splátkách (§ 2395 o. z.). Vzhledem k tomu, že právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel, šlo o spotřebitelský úvěr (§ 2 písm. a) zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Takové ujednání ve smlouvě o závazku žalované zaplatit celkové náklady zákazníka spojené s úvěrem, je však neplatné, neboť se zjevně příčí dobrým mravům a obchází zákon (§ 588 věta první o. z.). Celkové náklady zákazníka spojené s úvěrem (tj. představující všechny náklady, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem), kdy navíc strany si neujednaly dostatečně určitě, za co tyto, resp. jejich složky jsou, činí 11 840 Kč, úvěr (tj. představující peněžní prostředky, které byly dány žalovanému k dispozici) činí 16 000 Kč. Pak při uvážení okolností konkrétního případu, kdy při uzavření smlouvy poplatek dosahoval 74 % úvěru, kdy splatnost byla ujednána na rok a čtvrt, kdy nebylo ve smlouvě ujednáno dostatečně určitě, za co celkové náklady zákazníka spojené se spotřebitelským úvěrem, resp. jejich jednotlivé složky jsou, soud má za to, že jde o ujednání nemravné a že cílem a smyslem tohoto ujednání bylo uměle navýšit zisk nabytý v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a skrýt jej v uvedeném ujednání. Právnímu předchůdci žalobkyně tak nevzniklo právo na zaplacení celkové náklady zákazníka spojené se spotřebitelským úvěrem. Dále si strany ve smlouvě ujednaly, že plnění žalované bude použito (započteno) nejprve na celkové náklady zákazníka spojené s úvěrem, poté na jistinu. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované na její požádání a v její prospěch peněžní prostředky