31 C 276/2022-34 — Městský soud v Brně

1. Žalobou soudu doručenou dne 4. 5. 2022 se žalobce domáhal zaplacení žalované částky spolu příslušenstvím (úroků, zákonných úroků z prodlení) z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 11. 6. 2019. Uvedenou smlouvou se žalobce zavázal žalovanému poskytnout úvěr až do výše 100 000 Kč, který se žalovaný zavázal spolu s úroky z úvěru v dohodnuté výši 9 % p. a. splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 1 805 Kč. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy porušil, platil splátky v období od července roku 2019 do prosince roku 2021, celkem zaplatil 49 499,61 Kč, poté nic na dluh neuhradil. Dluh se sestává z nesplacené jistiny, úroků z úvěru, poplatků, které žalobce vynaložil na upomínky za prodlení žalovaného a úroků z prodlení. Žalobce dále s žalovaným uzavřel dne 29. 5. 2019 smlouvu o kontokorentu. Touto smlouvou si účastníci sjednali možnost žalovaného přečerpat zůstatek na bankovním účtu žalovaného č. [bankovní účet] až do výše 20 000 Kč a současně povinnost takový úvěr spolu s úroky a poplatky vrátit. Žalovaný své povinnosti porušil, žalobce proto dopisem ze dne 31. 5. 2021 prohlásil dluh z kontokorentu za okamžitě splatný. Přes následné výzvy k úhradě žalovaný dosud svůj dluh žalobci nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci provedl důkazy, ze kterých zjistil následující skutkový stav: 4. Žalobce jako úvěrující uzavřel dne 11. 6. 2019 s žalovaným jako úvěrovaným smlouvu o úvěru [číslo] na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč, který se žalovaný zavázal spolu s úroky z úvěru v dohodnuté výši 9 % p. a. splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 1 805 Kč. Dle článku V. bodu 4 smlouvy, nezaplatí-li klient splátku v dohodnuté době nebo stane-li se úvěr s příslušenstvím splatným dle smlouvy, je banka oprávněna požadovat z nesplacených částek úrok z prodlení ve výši roční úrokové sazby podle smlouvy zvýšené o 10 % ročně. Dle výpisu z účtu žalovaného mu byl úvěr ve výši 100 000 Kč poskytnut na jeho účet č. [bankovní účet] dne 11. 6. 2019. Dle podkladů pro soudní jednání žalovaný na úvěr uhradil celkem 49 499,61 Kč, dlužná jistina činila ke dni 3. 4. 2022 74 543,19 Kč. Žalovaný byl žalobcem v období od 25. 2. 2020 do 1. 3. 2022 celkem 12 dopisy bezvýsledně vyzýván k úhradě dluhu, dopisem ze dne 5. 4. 2022 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu a současně mu žalobce oznámil, že dne 3. 4. 2022 přistoupil k prohlášení nesplaceného zůstatku dluhu za okamžitě splatným. Dle ceníku žalobce činí náklady spojené s prodlením (za 10 dní prodlení) 300 Kč za upomínku. 5. Žalobce dále uzavřel dne 29. 5. 2019 s žalovaným smlouvu o kontokorentním úvěru [číslo]. Úvěrový rámec byl sjednán ve výši 20 000 Kč, žalovaný se zavázal úvěr splatit nejpozději do 28. 5. 2020. Za poskytnuté prostředky se žalovaný zavázal uhradit úroky ve výši 16,9 % ročně. Dle článku V bodu 4. smlouvy, v případě prodlení se splácením jistiny kontokorentu, je klient povinen platit úroky z prodlení ve výši roční úrokové sazby podle smlouvy zvýšené o 10 % ročně. Žalovaný úvěr nesplatil, nadto povolený úvěrový rámec nepovoleně přečerpal, na tuto skutečnost byl upozorněn žalobcem v dopise ze dne 31. 5. 2021, kterým mu žalobce sdělil, že ukončil čerpání kontokorentu a stanovil splátky k jeho doplacení. Dle výpisu z účtu žalovaného došlo dne 28. 5. 2021 k účetnímu vyrovnání pohledávky ve výši - 22 855,57 Kč, dluh byl převeden na evidenční účet pohledávek. Následně byl žalovaný před podáním žaloby 5 dopisy žalobcem vyzýván k úhradě dluhu. Dle ceníku žalobce činí náklady spojené s prodlením (za 10 dní prodlení) 300 Kč za upomínku. 6. Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že mezi žalobcem jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla dle § 2395 občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru [číslo] dále smlouva o kontokorentním úvěru [číslo] z obou smluv vyplývala žalobci povinnost poskytnout žalovanému peněžní prostředky-úvěr ve výši 100 000 Kč, resp. do výše 20 000 Kč, žalovanému pak povinnost úvěry spolu se smluvními úroky z úvěru splatit do 20. 6. 2025, resp. do 28. 5. 2020. Žalobce své povinnosti v případě obou smluv splnil, když žalovanému sjednaný úvěr 100 000 Kč poskytl, resp. povolil žalované mu úvěr přečerpat do výše 20 000 Kč. Žalovaný však své smluvní povinnosti nedodržel, úvěry nesplatil, nadto povolený úvěrový rámec nepovoleně přečerpal. Dostal se proto do prodlení (§ 1968 občanského zákoníku). V souvislosti s porušováním smluvních povinností ze strany žalovaného tak žalobce přistoupil v souladu se smlouvou k sesplatnění celého úvěru v obou případech. Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit žalobci sesplatněnou jistinu, úroky z úvěru a úroky z prodlení. Pokud jde o výši a složení celkové dlužné částky, tyto žalovaný nijak nerozporoval, tyto skutečnosti byly prokázány smlouvami o úvěru, podklady pro soudní řízení a výpisy z účtu žalovaného. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci žalovanou částku, tj. jistinu, úroky z úvěru a úroky z prodlení (§1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb.) Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 4 945 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 345 Kč a 2 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb.