34 C 130/2022-50 — Městský soud v Brně

1. Žalobou došlou soudu dne 20. 12. 2021 se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 32 895,72 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že žalovaný nemá trvalý pobyt na území České republiky a pojištěn byl pouze do skončení pracovního poměru, tj. do 30. 11. 2017. Od 1. 12. 2017 žalovaný není pojištěný na území České republiky a současně není ani pojištěncem Všeobecné zdravotní pojišťovny, žalovanému tedy zanikla účast na veřejném zdravotním pojištění, v období od 1. 12. 2017 do 31. 10. 2021 však zdravotní služby i nadále čerpal. Jelikož žalovaný nesplnil svou povinnost oznámit žalobci skutečnosti týkající se jeho ukončení účasti na veřejném zdravotním pojištění, byl ze strany žalobce i nadále veden jako pojištěná osoba a žalobce z tohoto důvodu za žalovaného hradil čerpané služby zdravotního pojištění. Podanou žalobou se proto žalobce domáhá zaplacení částky čerpané žalovaným na veřejném zdravotním pojištění ve výši 32 895,72 Kč, kterou byl nucen za žalovaného uhradit, a dále také příslušenství a nákladů řízení. 2. Žalovaný se k doručené žalobě nevyjádřil. 3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (účastníci s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu souhlasili). 4. Žalovaný byl do 30. 11. 2017 zaměstnán u zaměstnavatele [jméno] [příjmení], [IČO], a do této doby byl evidován jako pojištěná osoba na území České republiky s číslem pojištěnce [číslo]. V období od 1. 12. 2017 do 31. 10. 2021 žalovaný již pojištěný na území České republiky nebyl a současně nebyl pojištěncem žalobce, v daném období však tím, že zneužil žalobcův doklad pojištění (EHIC) čerpal služby veřejného zdravotního pojištěn Zdravotní zařízení vykázala žalobci služby poskytnuté žalovanému v daném období, přičemž žalobce byl nucen neoprávněně čerpané služby uhradit za žalovaného. Za období od 1. 12. 2017 do 31. 10. 2021 čerpal žalovaný zdravotní služby ve výši 32 895,72 Kč (jak také plyne z přehledu úhrad zdravotních služeb ze dne 17. 12. 2021), které uhradil žalobce. Žalobce upomenul žalovaného na skutečnost, že z jeho strany dochází k neoprávněnému čerpání služeb veřejného zdravotního pojištění dopisem ze dne 10. 8. 2021 a 29. 9. 2021 a vyzval jej k úhradě dluhu. 5. Žalovaný žalobci výše specifikovanou dlužnou částku neuhradil, resp. nijak v řízení neprokázal (povinnost důkazní byla v tomto případě na jeho straně), že by tuto svoji povinnost splnil. Žalovaný netvrdil ani nedoložil jiné skutečnosti, na jejichž podkladě by bylo možno učinit závěr, že nárok uplatněný vůči němu žalobcem, je z hlediska hmotně právního nedůvodný. 6. Soud zhodnotil provedené listinné důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost těchto listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. 7. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a dále aplikoval zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. 8. Podle § 2 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění jsou zdravotně pojištěny: a) osoby, které mají trvalý pobyt na území České republiky b) osoby, které na území České republiky nemají trvalý pobyt, pokud jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky 9. Podle § 2 odst. 2 zákona o veřejném zdravotním pojištění zdravotní pojištění zaniká: a) smrtí pojištěnce, b) skončením trvalého pobytu na území České republiky c) osobě bez trvalého pobytu na území České republiky 1. dnem ukončení zaměstnání, 10. Podle § 12 písm. j) zákona o veřejném zdravotním pojištění je pojištěnec povinen vrátit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně průkaz pojištěnce při zániku zdravotního pojištění podle § 3 odst. 2 písm. b) a c). 11. Podle § 12 písm. k) zákona o veřejném zdravotním pojištění je pojištěnec je povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně změny jména, příjmení, trvalého pobytu nebo rodného čísla, a to do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo; pokud se pojištěnec v místě trvalého pobytu nezdržuje, je povinen příslušné zdravotní pojišťovně oznámit také adresu místa pobytu na území České republiky, kde se převážně zdržuje (dále jen„ bydliště“). 12. Podle § 13 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění, se ze zdravotního pojištění hradí zdravotní služby poskytnuté pojištěnci s cílem zlepšit nebo zachovat jeho zdravotní stav nebo zmírnit jeho utrpení, pokud a) odpovídají zdravotnímu stavu pojištěnce a účelu, jehož má být jejich poskytnutím dosaženo, a jsou pro pojištěnce přiměřeně bezpečné, b) jsou v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy, c) existují důkazy o jejich účinnosti vzhledem k účelu jejich poskytování. 13. Podle § 2910 občanského zákoníku platí, že škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. 14. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná a v plném rozsahu jí vyhověl. Žalovaný jako cizí státní příslušník byl účasten veřejného zdravotního pojištění do 30. 11. 2017, neboť do uvedeného data měl v České republice. Zdravotní pojištění žalovaného následně zaniklo ukončením pracovního poměru žalovaného u zaměstnavatele se sídlem v České republice. Žalovaný měl zákonnou povinnost vrátit žalobci - zdravotní pojišťovně, průkaz zdravotního pojištění, tuto svou zákonnou povinnost nesplnil a naopak předkládal již neplatný průkaz zdravotnickým zařízením, kde čerpal s odkazem na něj zdravotní péči. V důsledku toho, že žalovaný porušil své zákonné povinnosti, žalobce zaplatil za žalovaného zdravotnickým zařízením zdravotní péči. Žalovaný však v době poskytování zdravotní péče pojištěncem žalobce nebyl, žalobce tak nebyl povinen tato plnění zdravotnictvím zařízením poskytnout. Žalobci proto v důsledku porušení zákonných povinností žalovaným vznikla platbami za zdravotní péči poskytnutou žalovanému majetková újma - škoda. Žalobce tedy má vůči žalovanému nárok na náhradu škody vzniklé žalobci vynaložením nákladů na léčení žalovaného ve výši žalované částky. Současně soud v projednávané věci aplikoval § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. a přiznal žalobci i úrok z prodlení. Žalovaný je povinen plnit dle § 160 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku. 15. O nákladech řízení (výrok II.) soud rozhodl dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, a sice podle výsledku sporu tak, že povinnost k jejich náhradě uložil žalovanému, neboť žalobce měl plný úspěch ve věci. Tyto náklady sestávají ze dvou paušálních náhrad výdajů po 300 dle § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, za dva úkony spočívající ve výzvě k plnění a návrhu ve věci samé. 16. Žalobce je podle § 11 odst. 2 písm. d) osvobozen od placení soudního poplatku. Proto soud tuto povinnost uložil žalovanému (výrok III.), která je povinna zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně soudní poplatek ve výši 1 316 Kč podle položky 1 odst. 1 písm. b) Sazebníku poplatků.