34 C 14/2022 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou (místně nepříslušnému) Obvodnímu soudu pro Prahu 1, doplněnou o podání ze dne 18. 3. 2022, se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 31 950 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tak, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 25 000 Kč za úplatu v podobě úroku za půjčené peněžní prostředky ve výši 3 500 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr a celkové náklady v 58 pravidelných týdenních splátkách po 750 Kč. Žalovaný svoji smluvní povinnost řádně a včas nesplnil, uhradil pouze 11 550 Kč a vznikl mu dluh, který je předmětem tohoto řízení sestávající z dlužné jistiny ve výši 24 605,11 Kč, dlužných úhrad za služby ve výši 7 344,89 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 625,58 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 091,43 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 24 605,11 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 24 605,11 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. S účinností ke dni 29. 11. 2019 právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce. 2. Jelikož se žalovanému nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, byl mu usnesením ze dne 8. 8. 2022, č.j. 34 C 14/2022-49, ustanoven opatrovník z řad advokátů, Mgr. [jméno] [příjmení]. Opatrovník v podání doučeném soudu dne 28. 8. 2022 uvedl, že nárok uplatněný žalobou neuznává, a to ani z části. Žalobce není ve sporu aktivně legitimován, když ze strany žalobce nebylo prokázáno postoupení pohledávky za žalovaným. Opatrovník dále namítl neplatnost smlouvy o úvěru z důvodu nedostatku posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele ze strany právního předchůdce žalobce. Z tvrzení žalobce nevyplývá, zda a jakým způsobem mělo dojít k předání a převzetí finančních prostředků v hotovosti, není proto prokázáno poskytnutí úvěru. Výši úroků opatrovník označil za nepřípustné pro rozpor s dobrými mravy. 3. V reakci na vyjádření opatrovníka žalovaného žalobce doplnil, pohledávka žalobce za žalovaným z titulu smlouvy o úvěru byla na žalobce postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem, a to včetně příslušenství a všech práv s ní spojených. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019 a výzva k plnění ze dne 7. 5. 2020 byly žalovanému zaslány na adresu [adresa žalovaného]. Žalovaný převzal částku 25 000 Kč v hotovosti dne 6. 11. 2017 a převzetí svým podpisem potvrdil. Před uzavřením smlouvy o úvěru zjišťoval právní předchůdce žalobce údaje o příjmech a výdajích žalovaného, tyto ověřoval, hodnotil a dospěl k závěru, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr řádně splácet, úrok a poplatky nejsou nepřiměřené a v době sjednání úvěru nebyla jejich výše neobvyklá. Žalobce závěrem prohlásil, že je ochoten souhlasit s úhradou dlužné částky v pravidelných měsíčních splátkách, každá minimálně ve výši 2 500 Kč, neboť splátky v nižší výši by neodůvodněně zvýhodňovaly žalovaného na úkor žalobce. 4. S ohledem na zjištění, že žalovaný se od 19. 9. 2022 nachází ve výkonu trestu odnětí svobody, funkce opatrovníka zanikla. Žalovaný dále podáním ze dne 10. 2. 2023 doplnil, že souhlasí s návrhem bývalého opatrovníka na zamítnutí žaloby. V opačném případě by byl schopen s pomocí rodiny splácet částku 1 000 Kč měsíčně. 5. Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce byla dne 6. 11. 2017 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 25 000 Kč za úplatu v podobě kapitalizovaného úroku za sjednanou dobu úvěru ve výši 3 500 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč a poplatku hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč. Žalovaný částku převzal v hotovosti dne 6. 11. 2017, převzetí části potvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou zápůjčku a celkové náklady v 58 pravidelných týdenních splátkách po 750 Kč. Žalovaný svoji smluvní povinnost řádně a včas nesplnil, na svůj dluh uhradil 11 550 Kč (dne 10. 11. 2017 částku 2 200 Kč, dne 28. 11. 2017 částku 250 Kč, dne 9. 4. 2018 částku 300 Kč, dne 21. 5. 2018 částku 1 000 Kč, dne 25. 6. 2018, 26. 7. 2018, 5. 9. 2018, 27. 9. 2018, 23. 10. 2018 a 20. 12. 2018 částku po 500 Kč, dne 21. 1. 2019 částku 1 000 Kč, dne 25. 3. 2019, 15. 4. 2019 a 23. 5. 2019 částku po 500 Kč, dne 31. 5. 2019 částku 300 Kč, dne 12. 7. 2019 částku 500 Kč, dne 27. 9. 2019 částku 1 000 Kč a dne 29. 10. 2019 částku 500 Kč). Úhrada žalovaného byla ve výši 394,89 Kč započtena na jistinu, ve výši 3 500 Kč na kapitalizovaný úrok za sjednanou dobu úvěru, ve výši 5 000 na poplatek za administrativní činnost a ve výši 2 655,11 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Žalovanému tak vznikl dluh, který je předmětem tohoto řízení, sestávající z dlužné jistiny ve výši 24 605,11 Kč, dlužných úhrad za služby ve výši 7 344,89 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 625,58 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 091,43 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 24 605,11 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 24 605,11 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. 6. Ze zákaznické karty ze dne 6. 11. 2017 soud zjistil, že v době žádosti o poskytnutí zápůjčky žil byl žalovaný svobodný, žil v nájmu s rodiči a neměl vyživovací povinnost vůči žádným osobám. Žalovaný byl zaměstnán na dobu určitou; čistý měsíční příjem žalovaného činil 17 000 Kč. Měsíční výdaje žalovaného činily 8 250 Kč (bydlení 4 250 Kč, osobní výdaje 4 000 Kč). Dokumenty k ověření příjmů a výdajů žalovaného poskytnuty nebyly. 7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 právní předchůdce žalobce s účinností k témuž dni postoupil svoji pohledávku za žalovaným na žalobce. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019 bylo žalovanému zasláno na adresu [adresa žalovaného]. 8. Výzvou k plnění ze dne 7. 5. 2020 žalobce upozornil žalovaného na dluh vzniklý ze smlouvy o úvěru a vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Výzva k plnění byla žalovanému zaslána [adresa žalovaného] dne 7. 5. 2020. 9. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. 10. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“) a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem 14. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 15. Podle § 547 občanského zákoníku musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zák