34 C 231/2021-76 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou na soud dne 17. 8. 2021, doplněnou o podání ze dne 21. 2. 2022 a 8. 11. 2022, se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 13 270,49 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tak, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 15 000 Kč za úplatu v podobě kapitalizovaného úroku ve výši 2 683 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost ve výši 6 020 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 814 Kč. Před uzavřením smlouvy o zápůjčce zjišťoval právní předchůdce žalobce údaje o příjmech a výdajích žalovaného, tyto ověřoval, hodnotil a dospěl k závěru, že žalovaný je schopen poskytnout zápůjčku řádně splácet. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr a celkové náklady v 60 pravidelných týdenních splátkách po 426 Kč. Žalovaný svoji smluvní povinnost řádně a včas nesplnil, uhradil pouze 3 450 Kč a vznikl mu dluh, který je předmětem tohoto řízení sestávající z dlužné jistiny ve výši 13 270,49 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 281,87 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 951,59 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 13 270,49 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 13 270,49 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. S účinností ke dni 5. 1. 2021 právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce. 2. Jelikož se žalovanému nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, byl mu usnesením ze dne 18. 8. 2022, č.j. 34 C 231/2021-52, ustanoven opatrovník z řad advokátů, Mgr. [jméno] [příjmení]. Opatrovník v podání doučeném soudu dne 26. 10. 2022 uvedl, že nárok uplatněný žalobou neuznává, a to ani z části. Z tvrzení žalobce nevyplývá, kde mělo dojít k předání a převzetí finančních prostředků v hotovosti, není proto prokázáno poskytnutí zápůjčky. Opatrovník dále namítl pravost podpisu žalovaného na smlouvě o zápůjčce. Pokud by soud dospěl k závěru, že smlouva byla řádně uzavřena s žalovaným, je i přesto neplatná, protože ze strany předchůdce žalobce nebyla splněna zákonná povinnost posouzení úvěruschopnosti žalovaného; v podrobnostech opatrovník odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp.zn. 33 Cdo 3675/2021. Výši úroků opatrovník označil za rozpornou s dobrými mravy, závěrem namítl, že předžalobní výzva k úhradě nebyla žalovanému řádně doručena a žalobci by proto nemělo být přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. 3. V reakci na vyjádření opatrovníka žalovaného žalobce doplnil, že žalovaný převzal částku v hotovosti dne 22. 12. 2018 a převzetí svým podpisem potvrdil. Opatrovník nemůže namítat pravost podpisu soukromé listiny, když nezjistil stanovisko žalovaného. Žalovaný na svůj dluh uhradil pouze 3 450 Kč, kdy poslední úhrada byla provedena dne 17. 6. 2019. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k úhradě dluhu nejpozději do 13. 7. 2021; o odeslání výzvy svědčí poštovní podací lístek. Předžalobní výzva i oznámení o postoupení pohledávky byly žalovanému zaslány na adresu [adresa žalovaného]. 4. Opatrovník žalovaného reagoval podáním doručeným soudu dne 22. 12. 2022. Uvedl, že ujednání o místě a výši zápůjčky je vágní a neurčité. Dále zopakoval, že považuje smlouvu o spotřebitelském úvěru za neplatnou nejen z důvodu nepřiměřených ujednání, která jsou v rozporu s dobrými mravy, ale rovněž z důvodu absence řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného. 5. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav: 6. Ze smlouvy ze dne 22. 12. 2018 soud zjistil, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč za celkové náklady ve výši 10 517 Kč sestávající z úroku ve výši 2 683 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost ve výši 6 020 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 814 Kč. Zápůjčka byla žalovanému poskytnuta v hotovosti při uzavření smlouvy; smlouva byla podepsána obchodním zástupcem právního předchůdce žalobce a žalovaným. Žalovaný se zavázal celkovou dlužnou částku splácet v 60 pravidelných týdenních splátkách po 426 Kč (poslední splátka činila 383 Kč). 7. Ze zákaznické karty k žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 22. 12. 2018 soud zjistil, že v době žádosti o poskytnutí zápůjčky žil žalovaný v nájmu, byl svobodný a neměl vyživovací povinnost vůči žádným osobám. Žalovaný byl zaměstnán na dohodu o pracovní činnosti; čistý měsíční příjem žalovaného činil 25 000 Kč. Odhadované měsíční výdaje žalovaného činily 5 000 Kč. Dokumenty k ověření příjmů a výdajů žalovaného poskytnuty nebyly. 8. Z tabulky umoření se podává, že žalovaný uhradil dne 7. 1. 2019 částku 1 000 Kč, dne 28. 1. 2019 částku 450 Kč, dne 21. 5. 2019 částku 430 Kč a dne 17. 6. 2019 částku 1 570 Kč, tj.celkem 3 450 Kč. Na jistinu byla započtena částka 1 729,51 Kč, k úhradě zbývalo 13 270,49 Kč. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 soud zjistil, že s účinností ke dni 5. 1. 2021 právní předchůdce žalobce postoupil svoji pohledávku za žalovaným na žalobce. 10. Z dopisu ze dne 6. 1. 2021 se podává, že postoupení pohledávky na žalobce bylo žalovanému písemně oznámeno právním předchůdcem žalobce. 11. Z podacího lístku České pošty, s.p. (DopisOnline) soud zjistil, že oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému zasláno dne 25. 1. 2021 na adresu [adresa žalovaného]. 12. Z výzvy k plnění ze dne 28. 6. 2021 soud zjistil, že žalobce upozornil žalovaného na dluh vzniklý ze smlouvy o zápůjčce [číslo] vyzval žalovaného k úhradě dluhu do 13. 7. 2021. 13. Z podacího lístku České pošty, s.p. (DopisOnline) soud zjistil, že výzva k plnění byla žalovanému zaslána dne 28. 6. 2021 na adresu [adresa žalovaného]. 14. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. 15. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“) a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 17. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem 19. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 20. Podle § 547 občanského zákoníku musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 21. Podle § 565 občanského zákoníku je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána. 22. Podle § 588 občanského zákoníku soud př