37 C 14/2023-20 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala uložení povinnosti žalovanému, aby jí zaplatil neuhrazený příspěvek placený vlastníkem nebo provozovatelem vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. S ohledem na absenci vyjádření účastníků / § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“) / soud podle § 115a OSŘ, ve věci rozhodl bez jednání vycházeje pouze z předložených listinných důkazů, z nichž zjistil, že žaloba je důvodná. 4. Žalovaný byl vlastníkem, resp. provozovatelem vozidla [registrační značka] o objemu válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, které v období 5. 2. 2019 až 31. 7. 2019 nebylo pojištěno za škodu způsobenou jeho provozem a žalovaný neuhradil ani žalobkyni příspěvek placený vlastníkem nebo provozovatelem vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Uvedené vyplývá z výzvy k úhradě příspěvku do [anonymizováno] fondu [anonymizováno], když dlužná částka činí 8 319 Kč, a náklady uplatnění pak 300 Kč. 5. Žalovaný byl dále vlastníkem, resp. provozovatelem vozidla [registrační značka] – automobil jiný než podle písm. r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, které v období 13. 8. 2019 až 19. 11. 2019 nebylo pojištěno za škodu způsobenou jeho provozem a žalovaný neuhradil ani žalobkyni příspěvek placený vlastníkem nebo provozovatelem vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Uvedené vyplývá z výzvy k úhradě příspěvku do [anonymizováno] fondu [anonymizováno], když dlužná částka činí 8 514 Kč, a náklady uplatnění pak 300 Kč. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván. Ani přes předžalobní výzvu však na svůj dluh ničeho neuhradil. 6. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla“). Podle § 4 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle ustanovení § 4 odst. 3 a 4 zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalovaný byl v období 5. 2. 2019 až 31. 7. 2019 a v období 13. 8. 2019 až 19. 11. 2019 vlastníkem, resp. provozovatelem vozidla, které nebylo pojištěno za škodu způsobenou jeho provozem, tedy 177 dní, resp. 99 dní, když denní sazba za vozidlo s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 činí dle vyhlášky ministerstva financí č. 205/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů 47 Kč, za automobil jiný než podle písm. r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg pak 86 Kč. Protože žalovaný neuhradil v zákonné lhůtě žalobkyni částku 8 319 Kč, resp. 8 514 Kč, přestavující dlužný příspěvek a částku 2x 300 Kč představující náklady na jeho uplatnění, dostal se dnem následujícím uplynutí lhůty ve smyslu ustanovení § 4 odst. 7 citovaného zákona 30 dnů po doručení výzvy k úhradě do prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a je tak povinen podle tohoto ustanovení a § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů zaplatit též úroky z prodlení. Žalovanému pak soud uložil povinnost dlužnou částku uhradit ve lhůtě stanovené v souladu s § 160 odst. 1 OSŘ. 7. Procesně plně úspěšné žalobkyni soud přiznal dle § 142 odst. 1 OSŘ právo na náhradu nákladů řízení, která je tvořena odměnou ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva) stanovenou podle § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ advokátní tarif“), paušální náhradou nákladů za tři úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu v celkové výši 300 Kč, náhradou soudního poplatku ve výši 800 Kč a částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, jejímž je zástupce žalobkyně plátcem, podle § 137 odst. 3 OSŘ ve výši 252 Kč Celkem tak náhrada nákladů řízení, kterou je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit činí 2 252 Kč. Je tak povinen učinit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ, dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám zástupce žalobkyně. Soud v projednávané věci není toho názoru, že by bylo na místě neaplikovat shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, když žaloba je podána na ustáleném vzoru a ve vztahu k žalovanému nebylo třeba vynaložit více sil, než v jiných případech k tomu, aby byla kompletní a byly v ní uvedeny všechny rozhodné skutečnosti.