38 C 149/2022-34 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou u Městského soudu v Brně se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 16.609 Kč s příslušenstvím a úhradu nákladů řízení s odůvodněním, že žalovaný je vlastníkem osobního automobilu [registrační značka], vozidlo však nemělo v období od 6. 11. 2020 do 18. 10. 2021 uzavřeno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyni dále náleží poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč dle § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Ačkoliv byl žalovaný k zaplacení dlužné částky vyzván, příspěvek za dobu provozování vozidla neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil: Žalovaný byl ve veřejném rejstříku registru silničních vozidel evidován jako vlastník/provozovatel vozidla [registrační značka], se zdvihovým objemem válců motoru nad 1350 cm3 do 1850 cm3, pro toto vozidlo však v období v době od 6. 11. 2020 do 18. 10. 2021 nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně dne 5. 11. 2021 vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku za 347 zjištěných nepojištěných dnů nároku, výzva byla žalovanému odeslána, žalovaný však svou zákonnou povinnost v zákonné lhůtě 30 dnů nesplnil. Žalobkyně znovu zaslala žalovanému upomínku a následně předžalobní upomínkou byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. 5. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že k vozidlu, jehož vlastníkem/provozovatelem byl žalovaný, nebylo uzavřeno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla podle ust. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, přičemž žalovanému porušením této povinnosti vznikla povinnost zaplatit do garančního fondu žalobkyně příspěvek za každý den porušení této povinnosti (§ 4 odst. 1 citovaného zákona). Žalovaný však ani tuto povinnost nesplnil, a proto je nárok žalobkyně k zaplacení zákonného příspěvku do garančního fondu oprávněný. Výše sazby pro osobní automobil s objemem válců nad 1350 cm3 do 1850 cm3 je stanovena dle ust. § 4 odst. 3 až 5 citovaného zákona a § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. částkou 47 Kč/den, základ příspěvku činí částku ve výši 16.309 Kč. Poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč je stanoven v souladu s ust. § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Žalovaný byl řádně vyzván k zaplacení příspěvku, výzva splňuje zákonné náležitosti dle § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaný dlužnou částku dosud neuhradil a dostal se tak do prodlení s plněním peněžitého závazku a je tak povinen zaplatit žalobkyni také úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, za použití ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., vše ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení žalobkyni, neboť byla ve věci zcela úspěšná. Žalobkyni tak náleží náhrada nákladů řízení ve výši celkem 2.252 Kč Náklady řízení jsou představovány: -) soudním poplatkem ve výši 800 Kč, -) v odměně právní zástupkyně žalobkyně v částce 900 Kč za celkem tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu ve věci samé – výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, žaloba) ve výši 300 Kč za úkon dle § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), v platném znění, -) částkou 300 Kč za tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, -) částkou 252 Kč za daň z přidané hodnoty. Zástupkyně žalobkyně je plátcem DPH. Žalovaný je povinen zaplatit náklady řízení dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupkyně žalobkyně ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).