38 C 184/2022-24 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou Městskému soudu v Brně dne 12. 9. 2022 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 13.089,57 Kč s příslušenstvím a úhradu nákladů řízení. K odůvodnění uvedl, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 3. 5. 2021 byl žalovanému dodáván zemní plyn na adresu žalovaného v [obec], [ulice a číslo], za což byla žalovanému vystavena faktura [číslo] opravená fakturou [číslo]. Na základě obchodně technických podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy o sdružených službách, vyúčtoval žalobce žalovanému smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy v rámci vyúčtování vs. [číslo] ve výši 12.800 Kč, a to za období od 21. 9. 2021 do 11. 5. 2024, tedy smluvní pokutu ve výši 400 Kč za 32 měsíců. Žalovaný byl o zaplacení dlužné částky žalobcem upomenut, avšak na výzvu nereagoval. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu. 4. Z předložených listinných důkazů, a to ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 3. 5. 2021, z informace pro zákazníka – spotřebitele ze dne 3. 5. 2021, z plné moci ze dne 3. 5. 2021, z ceníku plynu [anonymizováno] platného od 1. 9. 2020, z vyúčtování dodávky plynu ze dne 21. 9. 2021, z opravného vyúčtování dodávky plynu ze dne 27. 9. 2021, z odstoupení od smlouvy ze dne 27. 9. 2021, z potvrzení zahájení odběru ze dne 13. 5. 2021, z oznámení o přerušení dodávky ze dne 9. 8. 2021, z vyúčtování smluvní pokuty ze dne 27. 9. 2021, z předžalobní upomínky ze dne 26. 11. 2021 a z výzvy k úhradě ze dne 23. 1. 2022, soud zjistil následující skutkový stav: 5. Žalobce uzavřel s žalovaným dne 3. 5. 2021 smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, na základě které žalobce řádně dodával žalovanému zemní plyn do odběrného místa v [obec], [ulice a číslo]. Soud shledal, že poskytnuté obchodní podmínky sdružených služeb dodávky zemního plynu, které obsahují ujednání o smluvní pokutě za upomínání a za předčasné ukončení smlouvy, nejsou podepsané ani jednou ze stran sporu. Žalobce vyúčtoval žalovanému fakturou [číslo] ze dne 21. 9. 2021 na spotřebu ve výši 2.531,94 Kč za období od 11. 5. 2021 do 21. 9. 2021, splatnou dne 18. 10. 2021. Žalobce za stejné období zaslal žalovanému opravné vyúčtování [číslo] ze dne 27. 9. 2021 na částku 289,57 Kč, splatnou dne 15. 11. 2021. Žalobce vyúčtoval žalovanému smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ve výši 12.800 Kč vyúčtováním smluvní pokuty [variabilní symbol] ze dne 27. 9. 2021, splatné dne 7. 10. 2021. Žalovaný byl předžalobní upomínkou ze dne 26. 11. 2021 vyzván k uhrazení dlužné pohledávky ve výši celkem 13.089,57 Kč. Žalobce vyzval žalovaného dne 23. 1. 2022 k uhrazení dlužných částek. 6. Z ostatních provedených důkazních prostředků nebyly zjištěny žádné další rozhodné skutečnosti. 7. Dle § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon (dále jen„ EZ“) smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací. 8. Dle § 1746 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ OZ“), zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 9. Dle § 2048 OZ ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 10. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu, na základě které žalobce řádně dodával žalovanému zemní plyn. Žalovaný, který zůstal ve sporu neaktivní a netvrdil žádné rozhodné skutečnosti, naproti tomu nesplnil svoji základní povinnost vyplývající ze smluvního vztahu a to tím, že neuhradil fakturované částky za spotřebu. V tomto smyslu je tedy podaný žalobní návrh opodstatněný a soud rozhodl tak, že zavázal žalovaného uhradit částku 289,57 Kč. 11. V případě příslušenství pak soud vycházel z ustanovení § 1970 OZ, když se žalovaný dostal dnem po splatnosti faktur do prodlení s peněžitým plněním, žalobce tak má právo požadovat po žalovaném úrok z prodlení z těchto částek, když výše úroku z prodlení odpovídá podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. 12. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v části, ve které se žalobce domáhá hrazení smluvní pokuty ve výši 12.800 Kč nedůvodná. Smlouva o sdružených službách dodávky plynu byla uzavřena se žalovaným jako spotřebitelem, když se jednalo o dodávky pro domácnost žalovaného, a žalobce v ní vystupoval jako podnikatel s ohledem na jeho předmět podnikání. Jedná se tak o spotřebitelskou smlouvu. Z nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11, plyne, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko listiny, na níž spotřebitel připojuje svůj podpis. Tento závěr Ústavního soudu se vázal obecně na jakýkoliv druh spotřebitelské smlouvy a nebyl vázán pouze na starou úpravu smluvní pokuty, platnou před 1. 1. 2014, když se jednalo zároveň o výklad v souladu se směrnicí Rady č. 93/13 EHS ze dne 5. 4. 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, která je nadále platná. Soud nepřisvědčil argumentaci žalobce, že smluvní pokuta je zakotvena přímo ve smlouvě. Dle struktury předmětné smlouvy stojí strana 1. a strana 2. jako dva samostatné oddíly, když oba jsou uvedeny nadpisem smlouva. Mimo toto jsou až na straně 2. smlouvy uvedeni účastníci této smlouvy i ostatní smluvní ujednání a podpisy stran. Za takovýchto skutečností je dle názoru soudu nepodstatné, zda je strana s podmínkami uvedena jako strana první, když smlouva lze předložit tak, že je celá pouze na straně 2. Stranu 1. tak soud posoudil jako samostatně stojící všeobecné obchodní podmínky, které neobsahují podpis žalovaného. Pokud by chtěl žalobce skutečně vtělit tato ujednání přímo do smlouvy, mohl jednoduše označení účastníků dát před tyto podmínky nebo přímo na stranu podmínek umístit podpisy účastníků. V dané věci byl tak nárok na smluvní pokutu zakotven v obchodních podmínkách neobsahujících podpis žalovaného. Aby soud mohl smluvní pokutu přiznat, musel by být na obchodních podmínkách, které jsou součástí smlouvy, připojen podpis žalovaného, jedno vyhotovení s podpisem obchodních podmínek by tak měl k dispozici jak žalobce, tak žalovaný. K takovému ujednání podle § 1815 OZ soud nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Ve výroku II. tak byla žaloba zamítnuta pro žalovanou smluvní pokutu. 13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. S ohledem na skutečnost, že v převážné části předmětu řízení byl úspěšný žalovaný, náležela by mu náhrada nákladů řízení. Dle obsahu spisu však žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.