39 C 173/2023-23 — Městský soud v Brně

Žalobce se svojí žalobou podanou soudu dne 24. 8. 2023 domáhal po žalovaném zaplacení částky s příslušenstvím tak, jak je uvedena ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu toho, že přesto, že žalovanému zanikla účast na veřejném zdravotním pojištění, žalovaný průkaz pojištěnce nevrátil, a čerpal na něj v ČR i v Rakousku zdravotní péči. Náhrada škody je představována majetkovou újmou v podobě částek, které žalobce proplatil ze zdravotního pojištění na zdravotní služby, které žalovaný neoprávněně čerpal. Městský soud v Brně vyzval žalobce i žalovaného k vyjádření dle § 115a o.s.ř. (rozhodnutí bez jednání). Žalovanému byla nadto doručována žaloba a výzva k vyjádření k žalobě, když veškeré písemnosti byly žalovanému doručeny do datové schránky 15. 9. 2023. Žalovaný se k žalobě písemně ani jinou relevantní formou nevyjádřil, nevyjádřil se, stejně jako žalobce, i k aplikaci § 115a o.s.ř., zda bude dán souhlas s rozhodnutím bez jednání. Žalobce i žalovaný byli ve výzvě dle § 115a o.s.ř. poučeni o případné nečinnosti, a proto soud má za to, že oba účastníci takto dali najevo svůj souhlas s rozhodnutím bez jednání. Soud provedl v této věci dokazování čtením listinných důkazů, a to přehledem úhrad zdravotní péče žalovaného za dobu od 3/ 2021 do 2/ 2022 ze dne 6. 5. 2022, přípisem žalovanému ze dne 6. 5. 2022, přehledem úhrad zdravotní péče na č. l. 9, přehledem o výši daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti žalovaného z 2. 5. 2022, potvrzením o evidování žalovaného od 6. 1. 2020 do 28. 2. 2021, jako samostatně výdělečné osoby, fotokopií průkazu zdravotního pojištění žalovaného, předžalobní výzvou ze 4. 5. 2023, přihláškou pojištění žalovaného. Po zhodnocení výše uvedených důkazů jednotlivě a v jejich vzájemném souhrnu vzal soud za prokázaný tento následující skutkový děj: Žalovaný byl přihlášen u žalobce jako osoba samostatně výdělečně činná ke zdravotnímu pojištění do 28. 2. 2021 (přihláška pojištěnce, přehled o výši daňového základu, potvrzení OSSZ Hodonín z 28. 2. 2022). Žalovaný v rámci ukončení výdělečné činnosti zaslal žalobci přehled o výdělcích za rok 2021, ze kterého bylo zjištěno, že žalovaný vykonával v roce 2021 činnost OSVČ dva měsíce. Žalovaný v té době neměl pobyt v ČR a podle zákona č. 48/1997 Sb. zanikla žalovanému dne 1. 3. 2021 jeho účast na veřejném zdravotním pojištění v ČR. Žalovaný měl v souladu s § 12 odst. 1 písm. j) zákona o veřejném zdravotním pojištění, s přihlédnutím k článku 76 odst. 4 a 5 Nařízení ES č. 883/2004/ES odevzdat průkaz pojištěnce a informovat žalobce o významných skutečnostech týkajících se zdravotního pojištění, když žalovaný tyto informace o ukončení výkonu výdělečné činnosti žalobci neposkytl, a neodevzdal ani průkaz pojištěnce (fotokopie průkazu pojištěnce). Z přehledu úhrad zdravotní péče od března 2021 do února 2022 soud zjistil, že i když žalovaný nebyl pojištěn u žalobce, čerpal ve shora uvedeném období v ČR zdravotní péči, a to vyšetřením na specializovaných ambulancích nemocnice v [obec], v [obec], navštěvoval i lékařské ambulance a vyzvedával si léky v souvislosti se svým zdravotním stavem. Žalovaný tak čerpal zdravotní péči v celkové výši 52 439,71 Kč, když přeplatek pojistného na zdravotním pojištění ve výši 39 924,69 Kč byl žalovanému započten na neuhrazené pohledávky za neoprávněně čerpané zdravotní služby, když žalovaný byl ošetřován i v [země], za kteroužto péči žalobce uhradil 33 061,87 Kč. Žalovaný tak celkem neoprávněně čerpal zdravotní služby, které dle přehledu činí celkem částku 85 501,58 Kč, a to z titulu předkládání průkazu pojištěnce [číslo]. Žalovaný takto zneužil průkaz, který měl v rámci ukončení své činnosti na území ČR odevzdat. Po odečtení, resp. započtení přeplatku žalovaného na zdravotním pojištění, činí hodnota neoprávněně čerpaných zdravotních služeb částku 45 576,89 Kč (přehled úhrad zdravotní péče z 6. 5. 2022, přípis žalovanému z 6. 5. 2022, přehled úhrad č. l. 9, fotokopie průkazu pojištěnce). Podle § 12 odst. 1 písm. j) zákona o veřejném zdravotním pojištění žalovaný nesplnil svou povinnost průkaz pojištěnce vrátit žalobci a čerpáním zdravotní péče došlo ke zneužití dokladu. Čerpanou zdravotní péči žalobce hradil dle § 13 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., když takto byla žalobci způsobena škoda, na jejíž náhradu má nárok podle § 3 odst. 2 písm. c), § 12 odst. 1 písm. j) zákona o veřejném zdravotním pojištění. Žalovaný porušil svou právní povinnost a z titulu neoprávněného čerpání lékařské péče je žalovaný povinen takto vzniklou škodu žalobci uhradit. Po aplikaci právní kvalifikace věci k prokázanému skutkovému ději má soud za to, že žalobce prokázal svůj nárok z titulu majetkové újmy v podobě částek proplacených za neoprávněné čerpání lékařské péče žalovaným, když je zřejmé, že žalovaný porušil povinnost danou zákonem, žalobci vznikla újma v příčinné souvislosti mezi porušením povinnosti a vznikem újmy. Výše samotné újmy vyplývá z předloženého výkazu čerpání zdravotní péče. Příslušnost soudu pro rozhodnutí v této věci je dána § 87 odst. 1 písm. b) o.s.ř. (místo vzniku škody). Sám žalovaný zůstal v této věci naprosto nečinný, ničeho právně ani skutkově významného neuvedl. Soud žalobě tedy vyhověl, a protože žalovaný je v prodlení s náhradou škody od data následujícího po datu, kdy mohl dobrovolně plnit na základě lhůty uvedené v předžalobní výzvě z 4. 5. 2023, podle § 1968 a násl. OZ, s přihlédnutím k § 3 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. soud přiznal žalobci i úroky z prodlení 15 % ročně ze žalobní jistiny, neboť požadovaná výše úroků je v souladu s právní úpravou. Ohledně nákladů řízení žalobce byl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. úspěšný, byť uváděl, že bude požadovat náklady řízení, tyto jím nebyly specifikovány a v písemném vyhotovení žaloby požadovány, přičemž s přihlédnutím k tomu, že žalobce je dle § 11 odst. 2 písm. d) zákona o soudních poplatcích osvobozen od soudních poplatků, resp. je osvobozena tato věc, soud ohledně nákladů řízení rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku, neboť z obsahu spisu nevyplývá, že by žalobci vznikly relevantní náklady řízení. Soud podle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích uložil neúspěšnému žalovanému, aby tento zaplatil soudní poplatek ve výši 2 279 Kč, neboť žalobce je osvobozen od soudních poplatků v této věci ze zákona a žalovaný nebyl úspěšný. Soudní poplatek činí 5 % ze žalobní jistiny. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.