39 C 97/2022-96 — Městský soud v Brně

Žalobce se svojí žalobou podanou soudu 15. 10. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu nespláceného revolvingového úvěru, který byl žalovanému poskytnut právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba]). S ohledem na zjištěné bydliště žalovaného v [obec] soud vyslovil místní nepříslušnost a věc postoupil Obvodnímu soudu pro Prahu 1, který s postoupením věci nesouhlasil. Městský soud v Praze usnesením z 25. 3. 2022 shledal nesouhlas s postoupením věci jako důvodný s tím, že nebyla provedena dostatečná šetření ke zjištění skutečného bydliště žalovaného. Soud následně opětovně pátral po pobytu žalovaného, když ze sdělení [obec] správy sociálního zabezpečení bylo zjištěno, že žalovaný má mj. adresu v [obec], [ulice a číslo]. Žalobce v této věci souhlasil dle § 115a o.s.ř. s rozhodnutím bez nařízení jednání. Pokud byla žalovanému doručována žaloba, výzva k vyjádření a výzva k vyjádření k rozhodnutí bez jednání (§ 115a o.s.ř.), k doručení těchto písemností žalovanému na adresu, kde se t. č. zdržuje, došlo fikcí, když po vrácení nevyzvednuté obsílky z důvodu absence poštovní schránky soud vydal sdělení dle § 49 odst. 4 o.s.ř., které bylo s poučením žalovanému vyvěšeno na úřední desce soudu dne 12. 1. 2023. Přes poučení v tomto sdělení žalovaný nijak nereagoval. Žalovaný zůstal v této věci nečinný, k žalobě ani k postupu soudu se žádným způsobem nevyjádřil, soud měl tedy za to, že žalovaný takto dává najevo svůj souhlas s rozhodnutím bez jednání. Soud provedl v této věci dokazování čtením listinných důkazů, a to zejména pak poštovním podacím lístkem na č. l. 53, tabulkou údajů na č. l. 54, obchodními podmínkami [právnická osoba], informacemi o spotřebitelském úvěru, smlouvou o revolvingovém účtu z 2. 4. 2019, dodatkem o navýšení úvěrového limitu, oznámením o postoupení pohledávky z 29. 7. 2021, informacemi o platbách a čerpání na č. l. 67, smlouvou o postoupení pohledávek z 27. 1. 2020, seznamem postoupených pohledávek, listinou o převodu z téhož data. Po zhodnocení výše uvedených důkazů jednotlivě a ve vzájemném souhrnu vzal soud za prokázaný tento následující skutkový děj: Z jiné úřední a rozhodovací činnosti je soudu známa existence právního předchůdce žalobce, který podniká v oblasti poskytování nebankovních úvěrů. Žalobce je obchodní korporací zapsanou v obchodním rejstříku Krajského soudu v Brně, když mezi právním předchůdcem a žalobcem byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, kde byla postoupena mj. i pohledávka za žalovaným z titulu poskytnutého ale nespláceného úvěru. O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn (smlouva o postoupení pohledávek z 27. 1. 2020, seznam postoupených pohledávek, listina o převodu, oznámení žalovanému o postoupení pohledávek z 29. 7. 2021). Poskytovatel úvěru uzavřel se žalovaným dne 2. 4. 2019 smlouvu o revolvingovém úvěru, když z obsahu smlouvy je zjištěno, že žalovanému byl poskytnut úvěrový limit 80 000 Kč s dohodnutým úrokem 10,50 % měsíčně. Žalovaný měl poskytnutý úvěr hradit splátkami minimálně 12,50 % nesplaceného úvěru (smlouva o revolvingovém úvěru z 2. 4. 2019, obchodní podmínky k poskytnutým úvěrům a standardní informace o úvěru). Žalovaný uzavřel dodatek o navýšení úvěrového limitu v částce 39 500 Kč (dodatek o navýšení). Žalovaný byl vyrozuměn, že v období od 16. 2. 2021 do 15. 6. 2021 úvěr vyčerpal, ale nesplácel, když z titulu nehrazení úvěru dluží žalovaný žalobcem požadovanou částku 56 474,81 Kč (oznámení žalovanému č. l. 67). Žalovaný byl vyzván 29. 7. 2021 k úhradě zůstatku úvěru, když na předžalobní výzvu nereagoval. Z tabulky údajů bylo prokázáno, že byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného včetně možnosti poskytnutý úvěr splácet. Žalovaný měl úvěr zaplatit nejpozději do 15. 6. 2021, ničeho nezaplatil (tabulka údajů č. l. 54, upomínka před podáním žaloby z 29. 7. 2021, poštovní podací lístek). Jak již soud uvedl výše, žalovaný zůstal nečinný, neuvedl v této věci ničeho právně ani skutkově významného. Co se týče právní kvalifikace věci, žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce dle § 1721 a násl. OZ závazkový vztah, který má charakter smlouvy o úvěru dle § 2395 OZ Touto smlouvou se poskytovatel úvěru zavázal, že žalovanému poskytne peněžní prostředky, kdy žalovaný měl poskytnuté peněžní prostředky vrátit v dohodnutých splátkách, nejpozději do 15. 6. 2021. Žalovanému byl úvěr poskytnut dle § 2396 OZ, s přihlédnutím k § 2398 odst. 1 OZ. Žalovaný svou povinnost úvěr splácet a uhradit nesplnil, když tak porušil svoji povinnost dle § 2399 odst. 1 OZ. Po aplikaci právní kvalifikace věci k prokázanému skutkovému ději soud konstatuje, že žalobce prokázal důvodnost uplatněného nároku, a soud proto žalobě vyhověl. Žalovaný je dle § 1968 OZ v prodlení s úhradou dluhu na nesplaceném úvěru, požadovaná výše úroků je v souladu s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Úspěšnému žalobci soud přiznal dle § 142 odst. 1 o.s.ř. náklady řízení, a to soudní poplatek 2 260 Kč, odměnu za právní zastoupení za tři úkony (převzetí zastoupení, podání žaloby a výzva žalovanému k plnění) při sazbě 3 380 Kč za úkon (§ 7 bod 5 vyhl. 177/1996 Sb.). Ke každému úkonu soud připočetl režijní paušál 300 Kč (§ 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb.). Odměnu za právní zastoupení a hotové výdaje v celkové výši 11 040 Kč soud navýšil o 21 % DPH, neboť právní zástupce žalobce doložil, že je registrován jako plátce této daně.