43 C 20/2022-82 — Městský soud v Brně

Žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení 15 000 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. coby nepovoleného debetního zůstatku na účtu žalovaného u [právnická osoba] (dále též jen„ banka“), která pohledávku za žalovaným postoupila žalobci. Žalovaný se k doručené žalobě nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř“) ,. k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě listinných důkazů předložených účastníky. Účastníci s tímto postupem za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili. Z předložených listin soud zjistil následující skutkový stav. e [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 15.6.2005 smlouvu o povoleném debetu k běžnému účtu žalovaného ve výši 10 000 Kč úročeném sazbou 13 % ročně, jejíž součástí byly obchodní podmínky, bylo sjednáno oprávnění banky jednostranně a s okamžitou účinností zrušit povolený debet a již vyčerpanou částku prohlásit za okamžitě splatnou mimo jiné pro případ, že na účtu vznikne nepovolený debet. Veškeré jmění eBanky přešlo v důsledku fúze sloučením na [právnická osoba], což je obecně známou skutečností (smlouva o povoleném debetu na účtu, obchodní podmínky). Povolený debet byl dne 8.12.2007 navýšen na částku 15 000 Kč (prohlášení o navýšení limitu). Z transakční historie vyplývá, jakým způsobem žalovaný úvěr čerpal a že povolený debet překročil, ke dni 8.5.2020 činil debetní zůstatek mínus 18 607,44 Kč (výpis z účtu, výpis z povoleného debetu). Dopisem ze dne 11.5.2020 banka vyrozuměla žalovaného, že prohlásila závazky ze smlouvy za okamžitě splatné a vyzvala žalovaného k úhradě (prohlášení o okamžité splatnosti a výzva k uhrazení dluhu ze dne 11.5.2020, poštovní podací arch). Banka postoupila pohledávku za žalovaným žalobci, což banka žalovanému oznámila (rámcová smlouva o postoupení pohledávek ze dne 29.8.2018, smlouva o postoupení pohledávek ze dne 7.7.2020, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 28.7.2020, poštovní podací arch). Žalovaný byl poté o úhradu upomenut zástupcem žalobce (předžalobní výzva k úhradě ze dne 16.11.2020). Právním posouzením takto zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V projednávaném sporu jde o závazkový právní vztah vzniklý před 1.1.2014, v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), jej proto soud posuzoval podle právních předpisů účinných do 31.12.2013. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla platně sjednána smlouva o úvěru dle § 497 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch.zák.“). Protože žalovaný úvěr přečerpal, banka v souladu se smluvními ujednáními smlouvu vypověděla a požadovala zaplacení celého dluhu včetně sjednaného úroku (a úroku z prodlení (§ 369 odst. 1 obch. zák., nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Banka postoupila pohledávku za žalovaným v souladu s ustanovením § 1879 o.z. žalobci, který je tak ve věci aktivně legitimován. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce, jenž byl v řízení zcela procesně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, odměny advokáta po 300 Kč a paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 1 a 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba) a z částky 252 Kč odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty z odměny a náhrad (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Za podání, jímž žalobce doplňoval žalobu, soud žalobci náhradu nepřiznal, neboť tento náklad neshledal potřebným k účelnému uplatňování práva, když žalobce tímto podáním kompenzoval nedostatky žaloby (srov. ustanovení § 79 odst. 1 a 2 o.s.ř.) Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., platební místo podle § 149 odst. 1 o.s.ř.