44 C 210/2022-79 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 27. 8. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 6.226,50 Kč s přísl. Návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne 28. 12. 2019 s právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]) za použití prostředků komunikace na dálku Smlouvu k službě [anonymizováno] účet – Smlouvu o nákupním účtu. Právní předchůdkyně žalobkyně v rámci svého podnikání poskytuje zákazníkům vybraných e-shopů možnost zaplatit za zboží kupní cenu až po jeho vyzkoušení. Objednávku služby, kterou právní předchůdkyně žalobkyně nabízí, lze provést na stránkách vybraného e-shopu při objednání zboží. Na základě smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavazuje uhradit e-shopům kupní cenu za zákazníka a ten se v případě, že od kupní smlouvy neodstoupí do 14 dnů od doručení zboží, zavazuje zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně kupní cenu. Žalovaný zároveň využil i služby„ [anonymizováno] karta“. Karta je platební prostředek, kterým lze zaplatit za zboží kupní cenu prostřednictvím [anonymizováno] účtu. Částka, kterou zákazník prostřednictvím karty zaplatí, je připsána do jeho měsíčního vyúčtování. Toto vyúčtování má zákazník následně povinnost uhradit. Žalovaný využil služeb v celkové výši 5.297,20 Kč, přičemž v rozsahu 4.953,20 Kč prostřednictvím [anonymizováno] karty. Částka 5.297,20 Kč tedy tvoří jistinu dluhu. Dále je dlužná částka tvořena sjednanými poplatky z prodlení ve výši 929,30 Kč (žalovanému vznikla povinnost zaplatit poplatek z prodlení ve výši 650 Kč + 10 % z jistiny za vyúčtování za leden 2020, tj. celkem 1.168 Kč; další poplatek z prodlení byl vypočten za vyúčtování za říjen 2020, a to 50 % z celkového vyúčtování, tj. 61,30 Kč; celkem tedy žalovanému vznikla povinnost uhradit poplatky z prodlení ve výši 1.229,30 Kč, žalovaný již uhradil 300 Kč, zbývá tedy 929,30 Kč). Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani přes předžalobní výzvu ze dne 12. 3. 2021. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou ze dne 23. 8. 2022 postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. 2. Žalovaný se k nároku uplatněnému žalobou nevyjádřil. 3. Soud tedy k projednání věci nařídil na den 14. 9. 2023 jednání, k němuž se však žalovaný bez důvodné a včasné omluvy nedostavil, ač byl k jednání řádně a včas předvolán. Žalobkyně, která se k jednání dostavila, vydání rozsudku pro zmeškání navrhla. 4. Podle ustanovení § 153b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. 5. V projednávané věci byly splněny všechny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání. Žaloba byla žalovanému doručena do vlastních rukou dne 27. 3. 2023. Předvolání k jednání nařízenému na den 14. 9. 2023 bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou dne 19. 6. 2023. Další předpoklady byly rovněž splněny, tj. žalobkyně se k jednání dostavila a navrhla vydání rozsudku pro zmeškání, žalovaný se k jednání nedostavil, přestože byl v předvolání k jednání poučen o možnosti rozhodnutí ve věci rozsudkem pro zmeškání, pokud by se k jednání nedostavil bez předchozí omluvy a zároveň se jedná o věc, ve které lze vydat a schválit smír a nejedná se o rozsudek, kterým by došlo ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. 6. Soud tedy v souladu s ustanovením § 153b odst. 1 o. s. ř. považoval skutková tvrzení obsažená v žalobě za nesporná a na jejich základě rozhodl tímto rozsudkem pro zmeškání tak, že žalobě v celém rozsahu vyhověl. 7. Pokud jde o právní posouzení (k tomu srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 329/08 ze dne 20. 6. 2011), vychází nárok žalobkyně z uzavřené Smlouvy k službě [anonymizováno] účet, která je tzv. nepojmenovanou smlouvou podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), dle něhož strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. V souladu s uzavřenou Smlouvou k službě [anonymizováno] účet je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částky, které za něj právní předchůdkyně žalobkyně zaplatila jako kupní ceny za dodané zboží a služby. Nárok žalobkyně na zaplacení poplatků z prodlení vychází z ustanovení § 2048 občanského zákoníku, neboť se svým charakterem jedná o smluvní pokutu. Nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení pak vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů řízení. Soud jí proto přiznal náhradu nákladů řízení, které představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny odměnou za zastoupení žalobkyně advokátem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění a sepis návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) po 200 Kč, třemi paušálními částkami náhrady hotových výdajů podle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky po 100 Kč, odměnou podle § 7 bodu 4. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za jeden úkon právní služby (účast na jednání dne 14. 9. 2023) po 1.500 Kč, jednou paušální částkou náhrady hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a částkou 567 Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty z odměny a náhrad. Celkem tak soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3.667 Kč. Pokud se jedná o podání ze dne 26. 1. 2023, soud žalobkyni náhradu nákladů za tento úkon nepřiznal, neboť tímto podáním byly doplněny tvrzení, jež měly být obsaženy již v žalobě.