44 C 225/2022-55 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 25. 1. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 53.288,24 Kč s přísl. z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené mezi žalovaným a spol. [právnická osoba] [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 21. 8. 2018 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v celkové výši 79.700 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do 25. 7. 2020. Na jistině žalovanému zbývá splatit 41.212,52 Kč, dále žalovaný dluží 11.325,72 Kč na smluvních úrocích (sjednaná úroková sazba byla 8,5 % měsíčně) a 750 Kč na náhradě vynaložených nákladů (účtovány podle čl. VI. Smlouvy za každou splátku, se kterou se žalovaný dostal do prodlení, tj. 3 x 250 Kč). Pohledávka za žalovaným byla postoupena z [právnická osoba] na žalobkyni. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani přes předžalobní výzvu. 2. Žalovaný se v řízení bránil tím, že požadovanou částku ve výši 53.288,24 Kč nikdy nečerpal. Nejprve žalobce čerpal pouze 1.000 Kč, po zaplacení této částky mu bylo umožněno čerpat 2.000 Kč, a po zaplacení této částky mohl čerpat částku vyšší. Nejvyšší částku, kterou žalovaný čerpal bylo 5.000 Kč, na víc nedosáhl. Žalovaný má za to, že částka, kterou zaplatil, několikanásobně převyšuje částku, kterou obdržel. Žalovaný dále namítl, že se neměl možnost seznámit s úvěrovými podmínkami [právnická osoba] 3. Na základě dokazování provedeného při jednání soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný skutečně dne 21. 8. 2018 uzavřel s [právnická osoba] smlouvu o revolvingovém úvěru. Doložená Smlouva o revolvingovém úvěru ze dne 21. 8. 2018 (s úvěrovým limitem 50.000 Kč) není podepsána (a to ani žalovaným ani [právnická osoba]). Z vyjádření žalovaného plyne, že tento s [právnická osoba] nějakou smlouvu o úvěru uzavřel (s mnohem menším úvěrem – půjčenou částkou), uzavření Smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 21. 8. 2018, tak jak byla soudu předložena, nicméně žalovaný nepotvrdil. To, že s [právnická osoba] žalovaný jednal prostřednictvím elektronických komunikací pak plyne i ze skutečnosti, že žalobkyně disponovala fotokopií občanského průkazu žalovaného. Z ničeho však neplyne, že by žalovaný požádal právě o revolvingový úvěr s limitem 50.000 Kč, resp. že by uzavřel předloženou Smlouvu o revolvingovém úvěru ze dne 21. 8. 2018. Soud k tomuto dále dodává, že žalobkyní doložené dvě listiny [jméno] application info (informace o žádosti o úvěr) se týkají žádosti o úvěr podané dne 18. 12. 2019 na částku 5.000 Kč (tato listina [jméno] application info byla přiložena k žalobě) a žádosti o úvěr podané dne 3. 3. 2018 na částku 4.000 Kč (tato listina [jméno] application info byla přiložena k podání žalobkyně ze dne 8. 12. 2022). Ve vztahu ke Smlouvě o revolvingovém úvěru ze dne 21. 8. 2018 žalobkyně listinu [jméno] application info nedoložila. Soud tudíž uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno uzavření Smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 21. 8. 2018 mezi [právnická osoba] a žalovaným. V řízení nebylo jednoznačně prokázáno ani uzavření žádné jiné konkrétní smlouvy o úvěru mezi [právnická osoba] a žalovaným (žádnou jinou písemnou smlouvu žalobkyně soudu nedoložila a skutková tvrzení účastníků nejsou shodná – žalobkyně tvrdila uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru s limitem 50.000 Kč, žalovaný naopak tvrdil, že mu bylo umožněno čerpat pouze 5.000 Kč, resp. že mu byla poskytnuta půjčka maximálně 5.000 Kč). 4. Soud dále dodává, že v řízení nebylo ani prokázáno, že by [právnická osoba] posoudila úvěruschopnost žalovaného. 5. Z doložených potvrzení o provedených platbách a historie transakcí za duben až červen 2019 pak plyne, že [právnická osoba] zaslala celkem 11.000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet], celkem 600 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet], celkem 35.600 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet], celkem 27.500 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet] a dne 19. 12. 2019 5.000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet]. U jediného bankovního účtu č. [bankovní účet] bylo prokázáno, že tento patří žalovanému (sdělení [právnická osoba] ze dne 11. 11. 2022 na č.l. 41 spisu). U zbylých shora uvedených bankovních účtů nebylo prokázáno, že by patřily žalovanému, ani nebylo prokázáno, že by žalovaný dal pokyn [právnická osoba] k vyplacení peněz na některý z těchto účtů. Vzhledem k uvedenému má soud za prokázané vyplacení pouze částky 5.000 Kč žalovanému (dne 19. 12. 2019 na bankovní účet č. [bankovní účet]). 6. Z provedeného dokazování dále vyplynulo, že žalovaný vrátil žalobkyni mnohem více než 5.000 Kč (informace o platbě ze dne 20. 3. 2019 na č.l. 39 spisu, transakční historie úvěru doložená žalobkyní). 7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 byla pohledávka za žalovaným postoupena z [právnická osoba] na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 13. 1. 2021. 8. Předžalobní výzvou ze dne 13. 1. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 53.054,72 Kč. Předžalobní výzva byla předána k poštovní přepravě dne 13. 1. 2021. 9. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 10. Podle § 562 odst. 1 občanského zákoníku písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 11. Podle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Jelikož se žalobkyně nařízeného jednání soudu dne 18. 5. 2023 nezúčastnila, soud jí nemohl vyzvat a poučit ve smyslu § 118a o. s. ř. a v řízení tak nebylo prokázáno, že by mezi [právnická osoba] a žalovaným vznikl dne 21. 8. 2018 závazkový vztah uzavřením smlouvy o revolvingovém úvěru. Z ničeho totiž neplyne, že by žalovaný dne 21. 8. 2018 smlouvu o revolvingovém úvěru s [právnická osoba] skutečně uzavřel (resp. že by žalovaný požádal prostřednictvím internetových stránek [právnická osoba] o revolvingový úvěr s limitem 50.000 Kč). V řízení pak nebylo jednoznačně prokázáno ani uzavření žádné jiné smlouvy o úvěru s konkrétním obsahem mezi [právnická osoba] a žalovaným (viz výše). Nad rámec uvedeného pak soud pro úplnost dodává, že i pokud by byla uzavřena nějaká smlouva o úvěru mezi [právnická osoba] a žalovaným, žalobkyně neprokázala řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného (vzhledem k neúčasti žalobkyně na jednání dne 18. 5. 2023 jí soud nemohl v tomto směru vyzvat a poučit dle § 118a o. s. ř.), a takováto smlouva by byla dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru, neplatná. 13. V řízení pak bylo prokázáno vyplacení pouze částky 5.000 Kč žalovanému ze strany [právnická osoba] (dne 19. 12. 2019 na bankovní účet č. [bankovní účet]). Ohledně částek zaslaných [právnická osoba] na bankovní účty č. [bankovní účet], [bankovní účet], [bankovní účet] a [bankovní účet] nebylo prokázáno, že by tyto bankovní účty patřily žalovanému, popř. že by právě žalovaný dal [právnická osoba] pokyn k vyplacení peněz na některý z těchto účtů (opět pak platí, že vzhledem k nepřítomnosti žalobkyně na jednání dne 18. 5. 2023 jí soud nemohl v tomto směru vyzvat a poučit dle § 118a o. s. ř.). Ohledně částky 5.000 Kč vyplacené žalovanému soud tudíž na daný skutkový stav nahlížel jako na bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor [právnická osoba] Z provedeného dokazování nicméně vyplynulo, že žalovaný [právnická osoba] vrátil mnohem více než 5.000 Kč. Bezdůvodné obohacení na straně žalovaného tedy již netrvá. 14. Vzhledem k výše uvedenému byla podaná žaloba výrokem I. tohoto rozsudku v plném rozsahu zamítnuta. 15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný byl ve věci plně úspěšný, má proto právo na náhradu nákladů řízení. Soud mu proto přiznal paušální náhradu nákladů dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a dle § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to za jeden úkon (vyjádření ze dne 13. 10. 2022) po 300 Kč.