44 C 68/2022-33 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 11. 8. 2021, ve znění rozšíření žaloby ze dne 16. 2. 2022, se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 86.858 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že je vlastníkem bytu [číslo] ve 3. nadzemním podlaží domu na ulici [adresa žalované]. Dne 11. 1. 2010 byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena nájemní smlouva k tomuto bytu, na základě které žalobce přenechal byt žalované k užívání na dobu neurčitou. Nájemní vztah skončil ke dni 26. 9. 2018 doručením výpovědi bez výpovědní doby, kterou žalobce zaslal žalované proto, že neplatila nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Jelikož žalovaná byt nepředala, musel se žalobce domáhat vyklizení soudní cestou. Výkon rozhodnutí vyklizením proběhl dne 18. 11. 2020. Žalobce žalobou požaduje bezdůvodné obohacení za užívání bytu za leden až listopad 2020. Bezdůvodné obohacení je požadováno ve výši obvyklého nájemného 7.580 Kč měsíčně. Za leden až říjen 2020 žalobce tedy požaduje částku 75.800 Kč. Za měsíc listopad 2020 žalobce požaduje poměrnou částku 4.548 Kč. Žalobce dále žalobou požaduje nedoplatek dle vyúčtování služeb za rok 2019 ve výši 3.191 Kč, který byl splatný ke dni 31. 8. 2020, a nedoplatek dle vyúčtování služeb za rok 2020 ve výši 3.319 Kč, který byl splatný ke dni 31. 8. 2021. Žalovaná dlužné částky nezaplatila ani přes předžalobní výzvu. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutkový stav. 5. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu 14. 5. 2021 soud zjistil, že žalobce je vlastníkem bytového domu na adrese [adresa žalované]. 6. Z nájemní smlouvy ze dne 11. 1. 2010 soud zjistil, že žalobce přenechal byt [číslo] v uvedeném bytovém domě k užívání žalované na dobu neurčitou od 1. 1. 2010. Žalovaná se zavázala za užívání bytu platit žalobci nájemné a zálohy na služby. Dle výpočtového listu platného od 1. 1. 2017 činilo nájemné 7.580 Kč měsíčně. 7. Přípisem ze dne 30. 8. 2018 byla žalované dána výpověď nájmu bytu bez výpovědní doby z důvodu nezaplacení nájemného a nákladů za služby za dobu alespoň tří měsíců. Výpověď byla žalované doručena 26. 9. 2018. 8. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 16. 4. 2019, č.j. 37 C 34/2019-20, byla žalované uložena povinnost předmětný byt vyklidit. Rozsudek nabyl právní moci dne 22. 5. 2019. K výkonu rozhodnutí vyklizením došlo dne 18. 11. 2020 (vyrozumění č.j. 66 E 3/2020-21). 9. Dle přehledu vyměřených předpisů za rok 2020 bylo žalované na nájemném za měsíce leden až říjen 2020 vyúčtováno 7.580 Kč měsíčně a za listopad 2020 poměrná částka 4.548 Kč. 10. Z vyúčtování služeb za rok 2019 soud zjistil, že žalované vznikl nedoplatek ve výši 3.191 Kč. Vyúčtování bylo žalované zasláno dne 23. 3. 2020 a bylo splatné do 31. 8. 2020. 11. Výzvou ze dne 1. 6. 2020 žalobce vyzval žalovanou k úhradě bezdůvodného obohacení za měsíce květen 2019 až květen 2020 ve výši celkem 103.689 Kč, a to do 14 dnů od obdržení výzvy. Výzva byla žalované zaslána dne 1. 6. 2020 a dne 2. 6. 2020 byla vrácena odesílateli z důvodu, že je adresát na adrese neznámý. 12. Výzvou ze dne 26. 11. 2020 žalobce vyzval žalovanou k úhradě bezdůvodného obohacení za měsíce červen 2020 až listopad 2020 ve výši celkem 46.462 Kč, a to do 14 dnů od obdržení výzvy. Výzva byla žalované zaslána dne 27. 11. 2020 a dne 14. 12. 2020 byla vrácena odesílateli z důvodu, že nebyla v úložní době vyzvednuta. 13. Předžalobní upomínkou ze dne 28. 12. 2020 žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky. Předžalobní upomínka byla předána k poštovní přepravě dne 28. 12. 2020. 14. Z vyúčtování služeb za rok 2020 soud zjistil, že žalované vznikl nedoplatek ve výši 3.319 Kč. Vyúčtování bylo žalované zasláno dne 8. 4. 2021 a bylo splatné do 31. 8. 2021. 15. Podle § 2295 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. 16. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož paragrafu bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná po skončení nájemního vztahu užívala byt ve vlastnictví žalobce bez právního důvodu. Žalovaná je tak v souladu s § 2295 občanského zákoníku povinna žalobci zaplatit náhradu ve výši ujednaného nájemného. Předmětem žaloby je období od ledna 2020 do 18. 11. 2020, kdy byla žalovaná z bytu vyklizena. Poslední ujednané nájemné činilo dle výpočtového listu 7.580 Kč měsíčně. Žalovaná tak dluží žalobci částku 7.580 Kč měsíčně za měsíce leden až říjen 2020, celkem tedy částku 75.800 Kč, a dále poměrnou část za měsíc listopad ve výši 4.548 Kč (7580 Kč/30 x 18 dní). Celkem tedy na bezdůvodném obohacení za užívání bytu v období od ledna do listopadu 2020 žalovaná dluží žalobci částku 80.348 Kč. 19. Žalované byly taktéž v souvislosti s užíváním předmětného bytu poskytovány související služby. Dle vyúčtování služeb za rok 2019 má žalovaná na těchto službách za rok 2019 nedoplatek ve výši 3.191 Kč. Dle vyúčtování za rok 2020 má žalovaná na těchto službách za rok 2020 nedoplatek ve výši 3.319 Kč. Z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 občanského zákoníku) je žalovaná povinna žalobci nedoplatky na službách spojených s užíváním bytu zaplatit. 20. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 86.858 Kč (80.348 Kč + 3.191 Kč + 3.319 Kč). Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou dlužné částky, rozhodl soud o její povinnosti uhradit úrok z prodlení z dlužné částky v zákonné výši (§ 1970 občanského zákoníku). 21. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, a proto mu soud na náhradě nákladů řízení přiznal náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 3.508 Kč a paušální náhradu nákladů dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a dle § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to za tři úkony (žaloba, předžalobní výzva, rozšíření žaloby ze dne 16. 2. 2022) po 300 Kč. Pokud jde o odměnu za právní zastoupení advokátem, tak soud s ohledem na předmět řízení a na nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2984/09 ze dne 23. 11. 2010 dospěl k závěru, že odměna za právní zastoupení není v tomto případě nákladem žalobce potřebným k účelnému uplatňování práva, kdy spor o bezdůvodné obohacení za užívání bytu tvoří relativně běžnou agendu žalobce a soud též neshledal, že by se v tomto sporu mimořádně vyskytla nějaká další okolnost, jež by aktivní zastupování advokátem odůvodňovala. Vzhledem k uvedenému rozhodl soud o náhradě nákladů řízení tak, jak je ve výroku II. rozsudku uvedeno.