47 C 111/2023-27 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se návrhem ze dne 17. 3. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit částku 29 503 Kč za dodávky elektřiny včetně souvisejících služeb, a dále zaplacení smluvního poplatku ve výši 100 Kč. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud za splnění podmínek § 115a, § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání a dne 27. 6. 2023 vyhlásil rozsudek. 2. Z listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. 3. Žalobce dodával žalované na základě smlouvy o poskytování služeb elektřina ze dne 2. 6. 2021, č sml. [anonymizováno], do odběrného místa na adrese [adresa žalované], elektřinu a žalovaná na tomto odběrném místě elektřinu odebírala včetně čerpání souvisejících služeb. Smluvní strany si ve smlouvě v odstavci„ Závěrečná ustanovení“ ujednaly, že právní vztahy ze smlouvy se řídí také Všeobecnými podmínkami poskytování služeb (VPPS) a Produktovými podmínkami (včetně ceníku). Tyto skutečnosti soud zjistil z následujících důkazů: smlouva, Všeobecné podmínky poskytování služeb (VPPS) a Produktové podmínky (včetně ceníku). 4. [příjmení] elektřiny vyfakturoval žalobce následovně: -) za období ode dne 23. 7. 2021 do dne 10. 3. 2022, fakturou [číslo] na částku 20 792 Kč, s datem splatnosti dne 28. 3. 2022 (důkaz touto fakturou) -) za období ode dne 11. 3. 2022 do dne 21. 7. 2022, fakturou [číslo] na částku 8 711 Kč, s datem splatnosti dne 15. 8. 2022 (důkaz touto fakturou) -) poplatek za upomínku 100 Kč, fakturou č. [anonymizováno], s datem vystavení dne 19. 4. 2022 a s datem splatnosti dne 3. 5. 2022 (důkaz touto fakturou). 5. Při právním posouzení žalovaných nároků soud aplikoval v případě dodávek elektřiny § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. 6. Mezi žalobcem a žalovanou vznikl smluvní závazkový právní vztah, kterým se zavazuje obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby, a zákazník se zavazuje zaplatit obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou energii a cenu souvisejících služeb. 7. Žalobce tedy byl zavázán dodávat žalované příslušné energie a zajišťovat související služby, a žalovaná byla povinna platit žalobci cenu těchto energií a služeb dle vyúčtování žalobce. 8. Žalovaná tyto své základní povinnosti porušila, pročež ji soud zavázal k zaplacení částky 29 503 Kč za dodávky elektřiny. Žalovaná se ocitla v prodlení se zaplacením částky 20 792 Kč od 29. 3. 2022 a se zaplacením částky 8 711 Kč od 16. 8. 2022. 9. Na základě výše zjištěného skutkového stavu a po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je v tomto rozsahu důvodná, a to včetně práva žalobce na zaplacení úroků z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku, nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 10. Jinak tomu ovšem je u práva na zaplacení smluvního poplatku 100 Kč za upomínku. 11. Pokud jde o smluvní poplatek, ten byl výrokem II. tohoto rozsudku zamítnuty s ohledem na následující důvody. 12. Předně soud aplikoval nosné důvody vyjádřené Ústavním soudem v nálezu sp. zn. I. ÚS 3512/2011. Citovaný nález argumentoval tím, že„ 29. V praxi se zásada poctivosti projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Například smluvní ujednání musí mít dostatečnou velikost písma, nesmějí být ve výrazně menší velikosti, než okolní text, nesmějí být umístěna v oddílech, které vzbuzují dojem nepodstatného charakteru. Uvedená zásada poctivosti dopadá i na aplikaci všeobecných obchodních podmínek. Jak bylo uvedeno v bodě 9, i ve spotřebitelských smlouvách je možno všeobecné obchodní podmínky uplatnit, nicméně taková aplikace má nejen uvedená formální omezení, nýbrž i omezení obsahová. 30. Je třeba zdůraznit, že obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl třeba od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu.“. 13. Vztaženo přiměřeně na nynější případ, smluvní zakotvení poplatků za upomínky je provedeno nepřehledně, složitě, malým písmem, a proto nepoctivě. Smluvní poplatky jsou totiž uvedeny až v listině nazvané jako Všeobecné podmínky poskytování služeb, na kterou odkazuje text smlouvy samotné až v Závěrečných ustanoveních smlouvy. Přitom text„ Závěrečná ustanovení“ je psán velmi drobným písmem. Za textem závěrečných ustanovení se nachází na formuláři dostatek prostoru, aby jejich text mohl být větší a jasnější. Samotný název„ závěrečná ustanovení“ nad to budí dojem, že se bude jednat o jaksi podružné smluvní podmínky. Vše podstatné ve smlouvě přece bylo uvedeno na její první straně v dostatečně velkém písmu formuláře. Smluvní poplatek za upomínku není ujednáním technického a vysvětlujícího charakteru ve smyslu nálezové judikatury Ústavního soudu, které by mohlo být obsaženo až v obchodních podmínkách či sazebníku. 14. Soud dospěl k závěru, že sjednání smluvního poplatku je absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jako „o. z.“), protože jeho zakotvení a výši neobsahuje listina smlouvy samotné. Pro úplnost lze dodat, že smluvními stranami nebyly podepsány obchodní podmínky, které se nachází mimo listinu smlouvy. Proto sem dopadá analogicky např. ta část nálezu Ústavního soudu, která zakazuje smluvní pokutu koncipovat následovně:“ nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě).“ Tak zásadní ustanovení, jako důsledky porušení smluvních povinností spotřebitelem se vznikem dalších platebních povinností spotřebitele (včetně smluvní pokuty nebo smluvních poplatků) má být jasně a přehledně uvedeno v textu smlouvy. 15. Tímto způsobem ujednaný smluvní poplatek je absolutně neplatný pro zjevný rozpor s dobrými mravy (§ 588 o. z.) I kdyby se nejednalo o absolutní neplatnost, tak by k takovému ujednání o smluvní pokutě nebylo možné přihlížet podle § 1813 a § 1815 o. z. Proto soud žalobu v části o zaplacení smluvního poplatku ve výši 100 Kč zamítl (výrok II.). 16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o. s. ř., kdy žalobce měl úspěch v drtivé většině předmětu sporu (viz výrok I. versus II.) Za těchto okolností soud rozhodl o tom, že žalobce má právo na plnou náhradu nákladů řízení (žalobce odeslal žalované předžalobní upomínku ve smyslu § 142a o. s. ř. 15. 11. 2022 – důkaz touto výzvou a potvrzením o podání). 17. Soudu je z úřední činnosti známo, že žaloba, jak byla podána v tomto řízení, je žalobou, která žalobci slouží jako ustálený vzor pro řešení týchž typových věcí. Proto soud aplikoval při určení odměny předně speciální ustanovení § 14b advokátního tarifu. 18. Náklady řízení žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku 1 185 Kč, odměny advokáta po 300 Kč/úkon podle § 14b odst. 1 bod 2. advokátního tarifu za úkony: 1) převzetí a příprava zastoupení - § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, 2) výzva k plnění - § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, a 3) sepsání a podání žaloby - § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu. K úkonům ke každému náleží paušální náhrada hotových výdajů á 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. V neposlední řadě na základě § 137 odst. 3 o. s. ř. náleží žalobci náhrada 252 Kč za DPH v sazbě 21 % (počítáno z odměny a paušální náhrady hotových výdajů). Celková částka náhrady nákladů řízení 2 637 Kč je na základě ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám právního zástupce žalobce.