61 C 100/2021-33 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 22.12.2020 domáhal zaplacení částky ve výši 15 000 Kč s příslušenstvím (zákonné úroky z prodlení z částky 15 000 Kč od 3.1.2019 do zaplacení, kapitalizované úroky ve výši 2 592,50 Kč a 1 625 Kč jako náklady spojené s uplatněním pohledávky) po žalovaném z titulu smlouvy o úvěru ze dne 2.10.2018 uzavřené mezi žalovaným a společností [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitel“). 2. Žalovaný se ve věci písemně nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občasný soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Mezi žalovaným a předchozím věřitelem byla dne 2.10.2018 uzavřena smlouva o úvěru, ve které se předchozí věřitel zavázal žalovanému poskytnout limit úvěru ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal zapůjčenou částku vrátit s úrokem 8,5 % měsíčně. (smlouva o úvěru, loan application, výpis z účtu předchozího věřitele s verifikační platbou žalovaného). Předchozí věřitel žalovanému poskytl žalovanému částky ve výši 6 000 Kč, dne 2.10.2018, 8 000 Kč dne 8.10.2018 a 1 000 Kč dne 15.10.2018. Právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k uhrazení poskytnutého úvěru naposledy předžalobní výzvou. Pohledávka za žalovaným byla předchozím věřitelem postoupena na [právnická osoba] (Smlouva o postoupení pohledávky ze dne 18. 12. 2019). Pohledávka za žalovaným byla [právnická osoba] postoupena na žalobkyni (Smlouva o postoupení pohledávky ze dne Smlouva o postoupení pohledávky ze dne 19. 12. 2019). 4. Soud ostatní důkazní prostředky předložené žalobkyní neprováděl pro jejich nadbytečnost. 5. Po právním posouzení dané věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 6. Soud se nejprve zabýval platností uzavřené úvěrové smlouvy. 7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni 2.10. 2018 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Z informací, které byly uvedeny v žalobě, soud nemohl dovodit, zda původní věřitel splnil svoji zákonnou povinnost a posoudil úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru. Soud proto usnesením ze dne 11.5.2021, vyzval žalobce k doložení splnění zákonné povinnosti. Žalobce na tuto výzvu reagoval pouze sdělením, že neobdržel od původního věřitele žádné podklady. 10. Původní věřitel nedostál dle názoru soudu své povinnosti, neboť nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). K obdobným závěrům dospěl i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, kdy dovodil, že„ součástí odborné péče poskytovatel úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit) …poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit…totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektům, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu…“ 11. Jelikož soud shledal smlouvu o úvěru neplatnou, uzavřel, že původní věřitel poskytl žalovanému plnění ve výši 15 000 Kč bez právního důvodu. Na straně žalovaného tak vzniklo přijetím plnění bez právního důvodu bezdůvodné obohacení. Pohledávka za žalovaným byla postoupena ve smyslu § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, na žalobce. Žalovaný je proto podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, povinen vydat žalobci, oč se na jeho úkor obohatil. Žalovaný nevrátil na základě smlouvy o úvěru ničeho, a proto ho soud zavázal k zaplacení částky ve výši 15 000 Kč s úroky z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 22.9.2020 do zaplacení. Úroky z prodlení náleží žalobci podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Žalovaný se ocitl v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení dne 22.9.2020. Tvrzená upomínka je sice uvedena na seznamu odeslané pošty, není zde však datum odeslání. Soud proto dovodil počátek prodlení až od doručení žaloby. Ta byla uložena na poště dne 7.9.2020, za doručenou je ji tedy třeba považovat 17.9.2020 Lhůta k plnění by skončila 20.9.2020, což byla neděle, poslední den lhůty se přesunul na pondělí 21.9.2020 a v prodlení se žalovaný ocitl v úterý 22.9.2020. 12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 146 odst. 2 tak, že žalobce byl v řízení úspěšný, co do částky 15 000 Kč, a žalovaný pro částku 4 217 Kč. Žalobce byl v řízení úspěšný, co do 78 % a žalovaný do 22 %. Odečtením zůstává 56% úspěch žalobce. Soud proto přiznal úspěšnému žalobci poměrnou část náhrady nákladů řízení v částce 1 597,20 Kč Tyto náklady se skládají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, nákladů právního zastoupení, za odměnu advokáta za tři úkony právní služby po 300 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ advokátní tarif“), za převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby a výzvu k plnění. Dále náhradu hotových výdajů podle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl. za tři úkony po 100 Kč. Dále pak DPH ve výši 21 % z nákladů právního zastoupení.