61 C 152/2021-77 — Městský soud v Brně

1. Návrhem podaným dne 30.6.2021 se žalobce domáhal vydání rozsudku, kterým by žalovaní byli zavázáni zaplatit mu částku 200 147 Kč s odůvodněním, že je podílovým spoluvlastníkem jednotky [číslo] vymezené podle zákona o vlastnictví bytů, způsob využití – garáž, nacházející se v budově č. pop. 518, bytový dům v části [územní celek], [územní celek] postavené na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce]. Z titulu spoluvlastnictví této nemovitosti je i členem SVJ [ulice a číslo] se sídlem [adresa žalované a žalovaného] (dále jen SVJ). Žalovaní jsou členy výboru společenství vlastníků. Na základě vlastního rozhodnutí v srpnu 2018 nechali instalovat v domě na adrese [adresa žalované a žalovaného], které následně musely být stejně jako s nimi nově instalovaný přístupový systém odstraněny. Náklady na pořízení a montáž činily 46 136 Kč, na pořízení přístupového systému 10 511 Kč a náklady na požárně bezpečnostní řešení 4 840 Kč a žalobce je považuje za škodu způsobenou výborem SVJ porušením povinností jeho členů jednat s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Dále v červnu 2018 na základě vlastního rozhodnutí výbor SVJ objednal a uhradil výměnu venkovních okenních parapetů na domě v hodnotě 107 640 Kč, a to přesto, že stanovy umožňují výboru rozhodovat pouze o výdajích do 100 000 Kč. Byly tak porušeny platné stanovy SVJ, neboť shromážděním nebylo nikdy o této investici jednáno, natož aby byla odsouhlasena. Výbor SVJ rovněž v přímém rozporu s rozhodnutím shromáždění SVJ v květnu 2018 objednal a uhradil služby technického dozoru investora při výměně oken v uvedeném domě v celkové výši 75 020 Kč, ačkoliv členové většinou hlasů schválili tyto výdaje ve výši 2 % z hodnoty díla, což činí 44 Kč. I zde členové výboru nejednali s nezbytnou loajalitou a naprosto ignorovali většinové rozhodnutí členů. Žalobce proto žalované vyzval k náhradě škody ve lhůtě do 15.6.2021. Je přesvědčen, že žalovaní poškodili společenství vlastníků způsobem, který zakládá jejich povinnost k náhradě a byl jim poškozen i on jako člen společenství na hodnotě své účasti. 2. Žalovaní se k žalobě vyjádřili tak, že ji v první řadě označili za výkon práva rozporný s dobrými mravy a již proto by měla být zamítnuta. Žalobce dlouhodobě a chronicky zpochybňuje jejich počínání, dá se říct, že je šikanuje, píše ostatním členům společenství e-maily s neopodstatněnými výroky ohledně hospodaření, i přestože každoroční hospodaření je schváleno shromážděním SVJ. Malý spoluvlastnický podíl na parkovacím stání svých rodičů nabyl žalobce účelově, aby se tak stal členem společenství vlastníků a mohl zpochybňovat činnost členů výboru a jejich dobré jméno. Pokud jde o konkrétní okolnosti tvrzené žalobcem, pak dveře byly demontovány s ohledem na jejich nevyhovující parametry z hlediska požadované bezpečnosti, a to na žádost mnoha členů SVJ. Instalovaly se v době, kdy se měnila okna a v té době bohužel netušili, že existují nové předpisy stanovící rozměry dveří v tzv. chráněné únikové cestě. Zjistili to až po udání žalobce na stavební úřad a hasičský záchranný sbor. Přestože jednali v nejlepším úmyslu a ve prospěch bezpečnosti v domě, necítí se odpovědni za škodu vzniklou nutností demontáže dveří, proto byla záležitost nahlášena pojišťovně, kde mají členové výboru sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu funkce. Pojišťovna škodu po odečtení spoluúčasti 1 000 Kč uhradila a plnila tedy částku 45 136 Kč. V této souvislosti žalovaní odkazovali i na § 51 zákona o obchodních korporacích obsahující definici tzv. podnikatelského úsudku. Ke škodě způsobené objednáním parapetů žalovaní uvedli, že tyto byly měněny v souvislosti s probíhající výměnou oken v domě, nebyly součástí shromážděním SVJ schválené akce výměny oken, neboť se na ně zapomnělo. Staré stávající parapety nebylo možno použít a proto, aby nedošlo k přerušení realizace výměny oken, přiklonili se žalovaní k řešení, dle kterého se z důvodu ekonomického lze v případě havarijního stavu ve smyslu čl. 7 odst. 14 stanov SVJ, je v pravomoci výboru řešení havarijního stavu. Navíc v době, kdy byla situace řešena, bylo ekonomické objednat parapety hned, neboť to v rámci celé zakázky s okny bylo finančně výhodnější. Pokud by se svolávalo shromáždění, zcela jistě by přijalo rozhodnutí stejné. V době, kdy byly parapety instalovány, nebylo ještě plánováno zateplení domu, ale pouze oprava jeho pláště, tomu parapety odpovídají. Parapety nemají neomezenou živostnost, již více než tři roky slouží, ještě nějakou dobu sloužit budou a pokud budou při opravě pláště budovy vyměněny, část pořizovací ceny již byla, a ještě bude využita. I v případě, že by připustili překročení pravomoci výboru SVJ, rozhodně nelze říct, že jeho jednáním vznikla škoda v žalobcem tvrzené výši. Ve vztahu k objednání a úhradě technického dozoru se zcela nepochybně jedná o pravomoc výboru a nic na tom nemění ani to, že shromáždění rozhodlo o limitu na náklady, neboť nedošlo k vyhrazení rozhodování o této záležitosti podle čl. 5 odst. 9 písm. i) stanov SVJ. Statutární orgán se v záležitostech, které jsou jeho pravomocí nemůže zprostit své pravomoci a povinnosti rozhodnout záležitost s tím, že rozhodnutí ponechá na shromáždění. Částka, která měla představovat 2 % z hodnoty výměny oken činila 50 965 Kč a nikoliv 44 000 Kč, jaký měl být limit na náklady technického dozoru. Ten navíc dohlížel i na instalaci parapetů, což představuje další 2 640 Kč z výše jeho odměny. Členové výboru poptali několik osob vykonávajících tuto činnost, nepodařilo se jim však nikoho zajistit, natož za částku schválenou shromážděním. Následně výbor požádal o pomoc společnost [právnická osoba], která pro SVJ zajišťuje administraci zakázek. Dostal doporučení na dvě osoby, které neměly kapacitu, navíc jeden z nich neměl autorizaci a druhý kandidát nedokázal odpovědět na otázku, zda bude schopen práci vykonat v požadovaném termínu. Proto byla služba objednána u [jméno] [příjmení], který dle přesvědčení žalovaných postupoval řádně a s nezbytnou loajalitou. Žalovaní jsou přesvědčeni, že vybrali nejlepší z dostupných nabídek v dané době, a to jak z hlediska odbornosti, tak i ceny služby a SVJ jejich jednáním žádná škoda nevznikla. 3. Z úplného výpisu Společenství vlastníků [ulice a číslo] soud zjistil, že žalovaní jsou zapsáni [celé jméno žalovaného] jako předseda, [celé jméno žalované] jako místopředsedkyně výboru a [celé jméno žalovaného] jako člen výboru, a to počínaje dnem 6.11.2020. 4. Z úplného výpisu Společenství vlastníků [ulice a číslo] z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce] soud zjistil, že účastníci tohoto řízení jsou zapsáni v katastru nemovitostí jako vlastníci s podílem [číslo] ve prospěch žalobce, [číslo] ve prospěch [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení] v režimu SJM, [číslo] ve prospěch [celé jméno žalované] a [číslo] pro [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení] v režimu SJM, pokud jde o jednotku [číslo] - garáž. 5. U jednání dne 27.3.2023 byl žalobcem v souvislosti s žalovanými doloženým dokladem o zaplacení pojistného plnění ve výši 45 136 Kč vzat návrh částečně pro tuto částku zpět a soud tedy v tomto rozsahu včetně zákonných úroků z prodlení řízení zastavil v souladu s ust. § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. 6. Pokud jde o zbývající částku, tedy 155 011 Kč a zákonné úroky z prodlení tak, jak byly uplatněny původní žalobou, byl návrh zamítnut. 7. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že žalobce je členem společenství vlastníků, tedy soukromoprávní korporace a žaluje způsobem, kterým odpovídá ust. § 213 o.z. upravující tzv. reflexní škodu. 8. Podle ust. § 213 o.z. poškodí-li korporaci její člen nebo člen jejího orgánu způsobem, který zakládá jeho povinnost k náhradě a kterým byl poškozen jiný člen korporace na hodnotě své účasti a domáhá-li se náhrady jen tento člen, může soud škůdci i zvláštního návrhu uložit povinnost nahradit způsobenou škodu jen korporaci, pokud to odůvodňují okolnosti případu, zejména pokud je dostatečně zřejmé, že se takovým opatřením vyrovná i škoda znehodnocené účasti. 9. Podle ust. § 59 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích se právní poměr mezi obchodní korporací a členem jejího voleného orgánu řídi přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o příkazní smlouvě. 10. Jak plyne z výkladu ust. § 159 o.z. upravujícího práva a povinnosti při výkonu funkce, není výkon funkce členem voleného orgánu právnické osoby výkonem závislé práce a nelze jej považovat za pracovněprávní vztah, který vždy představuje výkon závislé práce zaměstnancem pro zaměstnavatele. Poměr mezi právnickou osobou a členem jejího voleného orgánu se tedy svým obsahem a účelem přibližuje nejvíce ust. § 2430 a 2444 o.z. o příkazní smlouvě. 11. Jak je uvedeno v komentáři ASPI, příslušným ustanovením obsahujícím úpravu reflexní škody (§ 213 o.z.) jde o úpravu poškození majetku soukromoprávní korporace jejím členem. Ten nevlastní její jmění a má v ní pouze majetkovou účast. Poškozením majetku soukromoprávní korporace, tedy v přímé úměře dojde nejen k poškození ma