72 C 64/2023-34 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 103.015 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil žalobce tak, že je vlastníkem bytu [číslo] v budově bytového domu [adresa], č. o. 6 na ulici [ulice] v [obec], kdy tento byt pronajímal žalovanému na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne 31. 5. 2021. Předmětem žaloby je pak nezaplacené nájemné za období od prosince 2021 do září 2022, to vše včetně příslušenství. Žalovaný dluh neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy k plnění. 2. Žalovaný se ani přes výzvu soudu k žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil, žalobce vyjádřil svůj souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. 5. Soud vzal za prokázané, že žalobce je vlastníkem domu [adresa], č. o. 6 na ulici [ulice] v [obec], což bylo doloženo výpisem z katastru nemovitostí pro k.ú. [územní celek], [územní celek], [list vlastnictví]. Z nájemní smlouvy ze dne 31. 5. 2021 bylo zjištěno, že žalobce uzavřel s žalovaným nájemní smlouvu vztahující se k nájmu bytu [číslo] nacházejícího na adrese [adresa žalovaného], a to na dobu neurčitou od 1. 6. 2021, jak dokládá nájemní smlouva. Výše nájemného dle výpočtového listu ze dne 1. 7. 2021 činila částku ve výši 11.179 Kč měsíčně, zálohy na úhrady služeb spojených s užíváním bytu byly sjednány v částce 5.087 Kč měsíčně. Dle čl. II bodu 3 nájemní smlouvy byl žalovaný povinen platit nájemné a zálohy za služby vždy do konce kalendářního měsíce, za který nájemné náleží. Z předávacího protokolu ze dne 11. 11. 2022 vystaveného žalobcem vyplývá, že žalovaný neuhradil nájemné za měsíc prosinec 2021 v poměrné částce 2.404 Kč (po započtení přeplatku za službách ve výši 8.775 Kč), dále nájemné za období od ledna 2022 do září 2022 vždy po částce 11.179 Kč měsíčně, tedy v souhrnné výši 103.015 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu prostřednictvím upomínek před podáním žaloby ze dne 12. 10. 2022 a 13. 10. 2022, v nichž upozornil žalovaného na možnost vymáhání pohledávky soudní cestou. Dopis byl žalovanému odeslán a připraven k vyzvednutí dne 18. 10. 2022, jak je zřejmé z kopie poštovní obálky. Žalovaný však do dnešního dne na dlužnou částku ničeho neuhradil. 6. Podle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále o. z.), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 7. Podle ustanovení § 2217 odst. 1 o. z. nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. 8. Dle ustanovení § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. 9. Právním posouzením takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Mezi žalobcem a žalovaným vznikl na základě uzavřené nájemní smlouvy nájemní vztah k předmětnému bytu ve smyslu § 2201 o. z., přičemž žalovaný se zavázal v souvislosti s užíváním bytu hradit nájemné a platby za služby spojené s užíváním bytu dle § 2217 o. z. Přestože však žalovaný předmětný byt užíval, sjednané platby s tím spojené řádně a včas pronajímateli nehradil, čímž porušil stanovenou smluvní povinnost. Ohledně uplatňované jistiny žalobce splnil povinnost tvrzení i důkazní, když prokázal, že žalovaný předmětný byt v daném období užíval, ovšem nájemné ani náklady spojené s užíváním bytu nehradil řádně a včas ve sjednaném rozsahu, přičemž svá tvrzení žalobce podložil listinnými důkazy. Žalovaný naopak v řízení netvrdil, ani neprokázal, že by uhradil vzniklý dluh, který se skládá z dlužného nájemného v celkové částce 103.015 Kč, tedy z částky ve výši 2.404 Kč za měsíc prosinec 2021 (po započtení přeplatku za službách ve výši 8.775 Kč), a dále z částky ve výši 11.179 Kč měsíčně vždy za období od ledna 2022 do září 2022. S ohledem na uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou dluhu mu bylo dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., uloženo uhradit rovněž zákonné úroky z prodlení, a to vždy ode dne následující po datu splatnosti dílčí dlužné částky běžného nájemného (splatnost dle obsahu smlouvy nastala vždy poslední den kalendářního měsíce, za který nájemné náleží), jak vyplývá z výroku I. tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 4.721 Kč, a to jako nezastoupenému účastníkovi dle ustanovení § 142 odst. 1 a ustanovení § 151 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. Náklady sestávají z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 4.121 Kč a dvou paušálních náhrad za celkem 2 úkony (předžalobní výzva k plnění, podání žaloby) po 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit ve lhůtě dle § 160 odst. l o. s. ř. Náklady vzniklé žalobci za právní zastupování advokátem soud nepovažuje za náklady účelně vynaložené dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. z důvodu, že u žalobce jako u jiných statutárních měst lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byl schopen kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy bez toho, aby musel využívat právní pomoci advokátů. Současně se v řízení nevyskytlo nic, co by vyžadovalo a odůvodňovalo aktivní zastupování advokátem (viz. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 2984/09 ze dne 23. 11. 2010).