94 C 179/2021-48 — Městský soud v Brně

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 12 024 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne 1. 10. 2018, kterou se společnost [právnická osoba] jako právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 14 000 Kč a ten se ji zavázal vrátit v týdenních splátkách po 439 Kč včetně úroku ve výši 29 % ročně a poplatku, který není předmětem žaloby. Žalovaný na svůj dluh zaplatil toliko 1 976 Kč. Ke dni 20. 1. 2020 byla pohledávka postoupena žalobkyni, žalovaný však nadále svůj dluh neplatil. 2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. 3. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a z předložených listinných důkazů učinil tento závěr o skutkovém stavu věci (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř.): 4. Dne 1. 10. 2018 podepsal žalovaný smlouvu o zápůjčce s [právnická osoba], v níž se předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout mu částku 14 000 Kč za poplatek ve výši 12 283 Kč, jehož součástí je úrok ve výši 2 504 Kč odpovídající úrokové míře 29 % ročně. Smluvní strany sjednaly, že žalovaný zaplatí svůj dluh v týdenních splátkách po 439 Kč (smlouva). 5. Ohledně prověření úvěruschopnosti žalovaného vyšel původní věřitel z informací sdělených žalovaným v žádosti o úvěr, tedy že je svobodný, žije na ubytovně, pracuje na základě dohody o pracovní činnosti jako operátor za 14 334 Kč měsíčně a jeho měsíční výdaje jsou asi 6 000 Kč. Žalovaný předkládal výpis z bankovního účtu za září 2018, výplatní pásku za červenec 2018 a dohodu o pracovní činnosti. Po odečtení uvedených částek žalovanému zbývala dostatečná rezerva na splácení týdenních splátek sjednané zápůjčky (zákaznická karta). 6. Z tabulky umoření soud ověřil poskytnutí zápůjčky, výši dluhu i platbu žalovaného ve výši 1 976 Kč dne 3. 10. 2018. Dna 20. 1. 2020 uzavřel původní věřitel s žalobkyní smlouvu o postoupení (mimo jiné) pohledávky za žalovaným (smlouva, seznam postoupených pohledávek). Dne 20. 1. 2020 oznámil původní věřitel žalovanému postoupení pohledávky žalobkyni (dopis, podací lístek z 14. 2. 2020). Dne 25. 2. 2021 adresoval právní zástupce žalobkyně žalovanému výzvu k zaplacení částky 29 879,25 Kč (výzva, podací lístek z 26. 2. 2021). 7. Právním posouzením věci soud dospěl k závěru, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla platně sjednána smlouva o zápůjčce podle § 2390 a násl. občanského zákoníku. Původní věřitel k ověření úvěruschopnosti využil potvrzení o příjmu žalovaného, jeho tvrzení o bydlení a výdajích a prověření v dostupných registrech. Takové prověření je zcela dostatečné, žalovaný byl správně shledán úvěruschopným. 8. Předchůdce žalobkyně dne 1. 10. 2018 poskytl žalovanému částku 14 000 Kč, žalovaný však zaplatil toliko 1 976 Kč. K zaplacení zbývající části dluhu byl žalovaný vyzýván původním věřitelem i žalobkyní, na níž pohledávka platně přešla. Nárok na úrok ve výši 29 % ročně soud neshledal v rozporu se zákonem, zcela zjevně nemravné poplatky žalobkyně nežádala. S ohledem na to soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 12 024 Kč a úroky. Vzhledem k tomu, že se žalovaný bezpochyby dostal s placením svého dluhu do prodlení, uložil mu soud i povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení v zákonné výši (§ 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř). 9. Procesně plně úspěšné žalobkyni soud přiznal (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří odměna za zastupování za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, žaloba) ve výši 900 Kč (sazba odměny za jeden úkon činí 300 Kč, § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu), náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč (režijní paušál za jeden úkon činí 100 Kč, § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhradu DPH ve výši 252 Kč a soudní poplatek ve výši 1 000 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč uložil soud zaplatit žalovanému, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 10. Výrok III. vychází z položky 2 odst. 2 Sazebníku soudních poplatků, když elektronický platební rozkaz nemohl být vydán s ohledem na pobyt žalovaného.