18 C 36/2024-26 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svoji žalobou domáhal po žalované nejprve zaplacení částky 9 476,42 Kč s příslušenstvím a částky 5 155,17 Kč s příslušenstvím z důvodu, že žalovaná dne 26. 2. 2021 uzavřela s právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , IČ , IČO, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalované finanční prostředky ve výši 13 000 Kč v hotovosti, žalovaná se zavázala vrátit celkem částku 24 142 Kč v 52 pravidelných týdenních splátkách s poslední splátkou dne 25. 2. 2022, nad jistinu se zavázala splatit poplatek ve výši 11 142 Kč. Úroková sazba činila 88 % ročně. Žalovaná nesplácela řádně a včas, uhradila částku 9 388,70 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2022 byla tato pohledávka postoupena s účinností ke dni 20. 12. 2022 na žalobce. Žalobce se také domáhal smluvní pokuty ve výši 5 155,17 Kč.2. Přípisem ze dne 3. července 2024 vzal žalobce částečně zpět svoji žalobu z důvodu, že nedisponuje důkazními prostředky, kterými by mohl prokázat, že právní předchůdce žalobce s dostatečnou péči prověřoval schopnost žalované splácet úvěr. V rozsahu zpětvzetí pak soud řízení zastavil v souladu se ustanovení § 96 odst. 1, 2, 3, 4 o.s.ř.3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.4. Soud ve věci rozhodoval dle ust. § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání za souhlasu stran na základě listinných důkazů.5. Ohledně skutkového stavu věci soud na základě listinných důkazů zjistil, že společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, (dále jen „právní předchůdce žalobce“) a žalovaná uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, dne 26. 2. 2021 (dále jen „předmětná smlouva o úvěru“), na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované z částku 13 000 Kč v den podpisu smlouvy v hotovosti, kdy žalovaná se zde zavázala za tento zaplatit poplatek ve výši 11 142 Kč, celkem se tedy zavázala uhradit částku 24 142 Kč, a to v 52 týdenních splátkách po 465 Kč, úroková sazba činila 88 %. Žalobce soudu dále doložil smluvní podmínky předmětné smlouvy o úvěru, standardní informace o spotřebitelském úvěru, zákaznickou kartu – žádost o spotřebitelský úvěr. Žalobce dále doložil smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2022 s částí přílohy, oznámení o postoupení pohledávky spolu s dokladem o odeslání, dále také předžalobní upomínku s dokladem o odeslání. Žalovaná právnímu předchůdci žalobce uhradila částku 9 388,70 Kč. Žalobce na výzvu soudu k doložení zjištění úvěruschopnosti žalované nedoložil ničeho, reagoval částečným zpětvzetím.6. Podle ust. § 1810 o. z. (z.č. 89/2012 Sb.), občanský zákoník se ustanovení tohoto dílu použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a závazky z nich vzniklé.7. Podle ust. § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.8. Podle ust. § 1813 věta prvá o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.9. Podle ust. § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se její spotřebitel dovolá.10. Podle § 1841 obč. zák. se smlouvou o finanční službě pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.11. Podle § 1842 odst. 1 ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředek komunikace na dálku.12. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.13. Podle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.14. Podle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).16. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.17. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.18. Při právní posouzení věci soud na základě skutkových závěrů dovodil, že právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli dne 26.2.2021 předmětnou smlouvu o úvěru dle § 2395 o.z., kdy tento závazkový vztah podléhá zákonu o spotřebitelském úvěru, kdy se jedná v dané věci o spotřebitelský úvěr dle ustanovení § 2 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť jde o poskytnutí finanční služby fyzické osobě, která není podnikatelem, nejedná v rámci své podnikatelské činnosti. Na základě této smlouvy pak poskytl právní předchůdce žalobce žalované v hotovosti částku 13 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit celkem částku 24 142 Kč. S ohledem na výše uvedené soud tuto spotřebitelskou smlouvu hodnotil a posuzoval také dle dalších ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, a to především ustanovení § 86 a § 87, dále také § 1810 a násl. o.z.19. Z nálezu Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 4129/18 ze dne 26.2.2019 vyplývá, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.20. Soud se z výše uvedených důvodů zabýval proto nejprve tím, zda právní předchůdce žalobce řádně splnil svoji povinnost posoudit úvěruschopnost žalované, žalobce k tomuto ničeho nedoložil, naopak reagoval částečným zpětvzetím žaloby, soud proto uzavírá, že úvěruschopnost žalované nebyla řádně zkoumána, proto je třeba předmětnou smlouvu o úvěru hodnotit jako absolutně neplatnou dle zákona o spotřebitelském úvěru, když nebyla splněna povinnost posoudit úvěruschopnost žalované. Smlouva je dále neplatná také je dle § 580 odstavec 1 o.z. (nález Ústavního soudu ČR sp.zn. III. ÚS 4129/18). K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet i bez námitky žalované. Plnění, které poskytl právní předchůdce žalobce žalované (částku 13 000 Kč) je třeba proto posuzovat jako bezdůvodné obohacení žalované (§ 2991 o.z.). Žalovaná uhradila částku 9 388,70 Kč, proto jí k úhradě zbývá částka 3 611,30 Kč. Ohledně této částky soud uzavřel, že žaloba je důvodná, když tato částka představuje po částečném zpětvzetí zbývající položku žaloby. Ohledně požadovaného zákonného úroku z prodlení soud uvádí, že z ustanovení § 87 odstavec 1 zák. o spotřebitelském úvěru vyplývá , že splatnost nevrácené jistiny nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, dlužník (žalovaná) není tedy povinen vrátit poskytnutou jistinu ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem, proto není určení počátku prodlení spotřebitele možno odvíjet od výzvy k plnění jako v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z. Nová doba splatnosti nevrácené jistiny se určí dle dohody účastníků, jinak ji založí soud svým rozhodnutím, když do té doby není spotřebit