20 C 94/2024-35 — Městský soud v Brně

Žalobce se žalobou doručenou soudu 29. 12. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým byl soud žalovanému uložil povinnost uhradit žalobci částku ve výši 14 063,83 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného spotřebitelského úvěru.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Soud při zjišťování skutkového stavu vyšel z provedených důkazů a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a závěrům.Mezi společností , právnická osoba, . (dříve , právnická osoba, ) a žalovaným byla dne 28. 12. 2019 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 27 000 Kč a kreditní karta, kterou byl oprávněn čerpat peněžní prostředky. Žalovaná se zavázal splácet s měsíčních splátkách sestávajících ze sjednané procentuální výše 2 % z částky, která byla vyčerpána v předchozím měsíci, z vyúčtovaných poplatků, z částek po splatnosti a z částky přečerpání úvěrového rámce. Žalovaný nehradil dlužné částky řádně a včas. Dne 1. 10. 2021 ukončila společnost , právnická osoba, . smlouvu z důvodu porušení smluvních povinností a vyzvala žalobce k uhrazení dlužné částky. Pohledávka byla následně postoupena na žalobce na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2022, přičemž toto bylo žalovanému oznámeno dopisem dne 14. 7. 2022. Žalovaný uhradil celkem 12 000 Kč.Po zhodnocení provedených důkazů soud postupoval podle § 2395 zákona číslo 89/2012 Sb. občanského zákoníku, kdy úvěrující se zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 86 odst. 1 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých dostatečných a přiměřených informací, získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěru schopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěru schopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným vznikl závazkový vztah, a to uzavřením smlouvy o úvěru ve smyslu ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. V tomto závazkovém vztahu vystupoval předchůdce žalobce jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný. Žalovaný se zavázal vrátit žalobci, resp. jeho právnímu předchůdci peněžní prostředky včetně dohodnutých úroků (§ 1970). V souladu s ustanovením § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Žalovaný svoji povinnost v celém rozsahu nesplnil, proto žalobci vzniklo právo po žalovaném požadovat vrácení dlužné částky, spolu se sjednanými úroky z úvěru a s úroky z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná částka je představována dlužnou jistinou ve výši 14 063,83 Kč, zákonným úrokem z prodlení a smluvním úrokem. Nárok žalobce na sjednaný úrok vyplývá ze smluvních ujednání účastníků a nárok na úrok z prodlení je dán § 1970 občanského zákoníku. Soud proto zavázal žalovaného i k úhradě sjednaného úroku z jistiny od data 17. 1. 2023 do zaplacení a rovněž k úhradě úroku z prodlení od 17. 1. 2023 do zaplacení. Soud tedy zavázal žalovaného uhradit žalobci žalovanou částku s požadovaným příslušenstvím. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 o.s.ř. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by poskytnuté finanční prostředky ve sjednané žalobci uhradil, netvrdil, ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok vůči němu žalobou uplatněný, je z hlediska hmotně právního nedůvodný.Úspěšný žalobce má právo podle § 142 odst. 1 o.s.ř. na náhradu nákladů řízení. Soud přiznal dle ust. § 142 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a o. s. ř. náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, tři úkony právní služby dle § 14b odst. 1 vyhlášky MSČR č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí věci, návrh ve věci samé a výzva k plnění) po 300 Kč, 3× režijní paušál po 100 Kč a DPH ve výši 21 %, neboť se jedná o tzv. formulářovou žalobu, kdy žalobce a jeho právní zástupce uplatňují více žalob v téže obdobné věci, kdy prakticky jediné, co se v žalobním návrhu mění, jsou skutečnosti jako označení žalované strany, druh uzavřeného smluvního vztahu a následek nesplnění povinnosti vyplývající z tohoto smluvního vztahu. Úkon za doplnění žaloby nebyl zástupci žalobce přiznán, neboť je povinností právního zástupce, aby žaloba byla podána v perfektním stavu.