2112 C 12/2023-60 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou podanou dne 26. 6. 2023 domáhal uložení povinnosti žalované, aby mu zaplatila shora uvedenou částku s příslušenstvím. Jde o část náhrady nemajetkové újmy, která byla žalobcem uhrazena , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, . Ti byli účastníky, resp. právními nástupci účastníků v rámci pozůstalostního řízení vedeného zdejším soudem pod sp. zn. 86 D 638/2004. Jako soudní komisař byla v daném řízení činná právě žalovaná. I v důsledku jejího postupu v daném řízení činila jeho celková doba 16 let a 6 měsíců. Žalobce každému z uvedených účastníků vyplatil 124 000 Kč, tedy celkem 248 000 Kč, když v souladu s judikaturou po zvážení všech relevantních kritérií stanovil výši náhrady ve výši 1 252,50 Kč za každý měsíc řízení. U žalované se spis nacházel celkem 105 měsíců, tudíž regresní náhrada je rovna poměrné části vyplacené částky. Pochybení žalované lze rozdělit do tří základních skupin. Za prvé, žalovaná nevyužívala procesní nástroje k rychlému vyřízení věci, když v rámci zjišťování relevantního majetku či závazků zůstavitele pochybila následovně: (i) o vkladní knížku zůstavitele u , Anonymizováno, žádá 27. 11. 2008, ačkoliv o ní věděla 18. 7. 2007, (ii) znalce k ocenění nemovitosti zůstavitele ustanovuje 25. 4. 2008, ačkoliv už od počátku řízení v roce 2004 o nemovitosti věděla, (iii) výzvu ke sdělení přeplatků/nedoplatků mobilnímu operátorovi a distributorům energií zaslala 8. 1. 2009, přestože bylo zjevné, že účastníci řízení nebudou součinní a mohla tak učinit na počátku dědického řízení.2. Další okruh pochybení žalované spočíval v opakovaném odročování jednání a tolerování účastníkům řízení jejich vyhýbavého jednání – nevyužila přitom potenciálních prostředků poskytovaných procesními normami – pořádkové pokuty nebo předvedení. V průběhu řízení se uskutečnilo celkem 12 jednání, která byla 25krát odročena. V naprosté většině případů žalovaná nepožadovala prokázání důvodu omluv účastníků a každé odročení bylo pochybením. A za třetí, ve věci byla takřka roční nečinnost, neboť po vznesení námitky podjatosti žalované dne 22. 5. 2016, se do 21. 3. 2017 prakticky nic nestalo. Dopisem ze dne 26. 1. 2023 vyzval žalobce žalovanou k úhradě regresní náhrady ve výši 131 512,50 Kč, což dotyčná odmítla.3. Žalovaná uplatněný nárok neuznala. Žalobce neměl poškozeným vůbec nic platit, neboť průtahy v řízení způsobovali primárně oni. Z důvodu chování účastníků bylo pozůstalostní řízení velmi náročné a žalovaná nejednala zaviněně. Jejich chování bylo rozhodujícím faktorem, proč řízení trvalo tak dlouho. Vylíčení konkrétních pochybení, jež žalobce provedl až na jednání před soudem, považovala za změnu žaloby, původně v podstatě nebylo vytýkáno žalované ničeho ve smyslu nečinnosti, což bylo uváděno v samotné žalobě. Současně žalovaná vznesla námitku promlčení k takto nově uplatněnému nároku. K jednotlivým vytýkaným pochybením sdělila, že nevedení účastníků řízení k rychlejšímu projednání není důvodné. Každý notář je ve svém postupu individuální a jeho postavení je odlišné od postavení soudce. Snaží se o dohodu mezi dědici a nemá tak autoritativní postavení. Průtah v rozsahu několika měsíců považuje žalovaná za bagatelní s ohledem na celkové trvání řízení.4. Z provedených listin soud zjistil, že Ministerstvo spravedlnosti vyzvalo žalovanou dopisem ze dne 26. 1. 2023 (č. l. 4) k zaplacení regresní úhrady ve výši 131 512,50 Kč v souvislosti s průtahy v pozůstalostním řízení, které vedla jako soudní komisařka pod sp. zn. 86 D 638/2004. Na žalobce se obrátili účastníci pozůstalostního řízení a poškození , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, (č. l. 9 a 10), kteří požadovali přiměřené zadostiučinění za průtahy v řízení. Ministerstvo spravedlnosti považovalo jejich nárok za důvodný, řízení trvalo nepřiměřeně dlouho (přes 16 let) a ve stanovisku ze dne 29. 6. 2022 uvádí, že každý z poškozených má nárok na částku 124 000 Kč. Jejich nárok byl krácen z důvodu složitosti věci (o 20 %), řízení před soudy všech stupňů (o 20 %), z důvodu sdílené újmy poškozených (o 10 %) a z důvodu chování účastníků (o 10 %). Vycházelo přitom ze základní částky vymezené judikaturou ve výši 10 000 Kč za první dva roky a 20 000 Kč za každý další následující rok trvání řízení. Výsledná částka po snížení 124 000 Kč pak byla každému z poškozených přiznána a vyplacena (č. l. 5, až 7, 8, 14 až 16, 22 – 24). Naproti tomu žalovaná regresní nárok (č. l. 18 až 21) odmítla a neuhradila jej (sdělení – č. l. 11 a 12, interní sdělení – č. l. 13, odpověď – č. l. 25).5. S ohledem na rozsáhlost pozůstalostního spisu soud pro účely přehlednosti ve stručnosti na podkladě dokazování níže popíše průběh pozůstalostního řízení s přihlédnutím k podstatným okamžikům daného řízení a k pochybením vytýkaným žalobcem žalované. Dále uvedená čísla listů odpovídají pozůstalostnímu spisu sp. zn. 86 D 638/2004.6. Pozůstalostní řízení po zemřelém , jméno FO, bylo zahájeno dne 26. 10. 2004 a jeho provedením byla pověřena žalovaná. První jednání se mělo konat 12. 1. 2005 v Plzni (č. l. 9), přičemž z protokolu o předběžném šetření ze dne 12. 1. 2005 (č. l. 15) soud zjistil, že předvolaný , jméno FO, popsal majetkové poměry zůstavitele – mimo jiné uvedl, že zůstavitel vlastnil ideální čtvrtinu nemovitostí zapsaných na LV č. , hodnota, , k. ú. , adresa, , a vkladní knížku , Anonymizováno, č. , hodnota, .7. Žalovaná předvolala účastníky řízení k jednání na den 6. 4. 2006 (č. l. 83), přičemž účastník , jméno FO, požádal o odročení jednání z důvodu pracovních povinností (č. l. 87 verte), aniž by byla žádost doložena. Žalovaná jednání odročila na 25. 4. 2006 (vyrozumění na č. l. 88), přičemž žalovanou kontaktoval jiný účastník řízení , jméno FO, , že nový termín 25. 4. 2006 mu nevyhovuje (č. l. 89) a požaduje původní či jiné datum. Žalovaná tak nařídila jednání na 2. 5. 2006 (č. l. 90), přičemž z tohoto jednání se omluvil právní zástupce účastníka řízení , tituly před jménem, , jméno FO, (č. l. 91) z důvodu kolize s jiným jednáním, plnou moc obdržel od zastoupeného 30. 3. 2006. Žalovaná jednání opět odročila na 22. 5. 2006 (č. l. 93) a ve vyrozumění účastníkům poučila o možnosti uložení pořádkové pokuty či předvedení. I přes to se jednání původně nařízené na 2. 5. 2006 uskutečnilo za přítomnosti jednoho účastníka řízení (protokol na č. l. 97), kde byly přečteny listiny z dědického spisu a konstatován obsah závěti zůstavitele. Závěrem účastník řízení , jméno FO, uvedl, že termín jednání 22. 5. 2006 mu nevyhovuje a žádá o odročení z důvodu pracovních povinností. Jednání, které se mělo konat 22. 5. 2006, bylo odročeno na 19. 6. 2006 (č. l. 99), opět s upozorněním na možnost uplatnění pořádkových opatření.8. Na jednání dne 22. 5. 2006 (protokol na č. l. 109) vznesl zástupce , tituly před jménem, , jméno FO, námitku podjatosti celé notářské kanceláře, přitom k odůvodnění námitky si požádal o lhůtu tří dnů, ve které nic nedoložil. Žalovaná zástupce o odůvodnění urgovala 26. 5. a 20. 6. 2006 (č. l. 110 i verte). K tomu došlo až 26. 6. 2006 (č. l. 113 a násl.). Ve vyjádření k námitce podjatosti notářského koncipienta ze dne 20. 3. 2007 (č. l. 119) a žalované ze dne 21. 3. 2007 (č. l. 120). Až 26. 3. 2007 byl spis předložen Městskému soudu v Brně k rozhodnutí o námitce podjatosti (č. l. 120 verte). Městský soud usnesením rozhodl dne 16. 4. 2007, že žalovaná a její koncipient nejsou vyloučeni z projednání věci (č. l. 127).9. Žalovaná předvolala účastníky řízení na 18. 7. 2007 (č. l. 130). Na jednání (protokol na č. l. 139) byl konstatován dosavadní obsah dědického spisu, byla přečtena závěť zůstavitele a dědicové byli poučeni o možnosti odmítnout dědictví. Dle protokolu pak účastníci řízení souhlasili s oceněním nemovitostí dle předloženého znaleckého posudku. Závěrem účastníci požádali o odročení jednání za účelem uzavření dědické dohody na 21. 8. 2007, čemuž žalovaná vyhověla. V mezidobí učinila dotaz na vkladní knížku č. , hodnota, (č. l. 131). Dne 2. 8. 2007 žalovaná obdržela vyjádření jednoho ze synů zůstavitele, který zpochybnil platnost závěti a vyjádřil se zejména k otázce toho, že na nemovitosti zůstavitele má podíl on či jeho děti.10. Při dalším jednání 21. 8. 2007 (protokol na č. l. 151) , tituly před jménem, , jméno FO, zpochybnil pravost závěti zůstavitele a účastníci , jméno FO, a , jméno FO, uvedli, že hodlají uzavřít dědickou dohodu. Jednání bylo odročeno za účelem uzavření dědické dohody na 7. 11. 2007. Dne 12. 10. 2007 vyrozuměl (č. l. 154) žalovanou účastník řízení , jméno FO, , že k dohodě prozatím nedošlo a na jeho návrh dohody druhý účastník řízení zatím nereagoval. Jednání nařízené na 7. 11. 2007 pak bylo odročeno na 4. 12. 2007 z důvodu přípravy notářského koncipienta na notářské zkoušky (č. l. 154 verte a č. l. 155), přičemž vyrozumění bylo vypraveno 17. 10. 2007. Dne 22. 11. 2007 požádal o odročení jednání nařízeného na 4. 12. 2007 , tituly před jménem, , jméno FO, (č. l. 157) s ohledem na kolizi s jiným řízením u Okresního soudu v Hodoníně a doložil