229 C 9/2023-116 — Městský soud v Brně

Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhala po žalované zaplacení částky celkem 28 076 Kč s úrokem z prodlení specifikovaném ve výroku tohoto rozsudku. Uvedla skutečnosti, ze kterých mělo vyplynout, že žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované nebo z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele anebo z jiných zdrojů, zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů, a že z výsledků posouzení proto vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet, a to konkrétně ohledně výdajů žalované, z čeho (tj. jakého zdroje) ověřila, že celkem měsíční výdaje žalované činily 4 810 Kč. Uvedla (pouze), že je ověřila také z v obecně závazných právních předpisech vyhlášeného životního minima. Poté dne , datum, žalobkyně a žalovaná uzavřely písemně smlouvu o úvěru, kdy žalobkyně jednala jako podnikatel při podnikatelské činnosti, žalovaná nikoli, jejíž nedílnou součástí si ujednaly přílohu č. , hodnota, a splátkový kalendář, které byly ke smlouvě připojeny, a touto se žalobkyně zavázala poskytnout žalované na její požádání a v její prospěch peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč, a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok 95,95 % ročně. Dále si strany ujednaly ve smlouvě, že jestliže se žalovaná ocitne v prodlení s plněním splátky či její části o délce 30 dnů, zaplatí smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou splátku. Dále si strany ujednaly ve smlouvě, že jestliže vzniknou v souvislosti s prodlením o délce 15 dnů účelně vynaložené náklady, zaplatí žalovaná tyto ve výši 200 Kč, a to u každé splátky. Dále si strany ve smlouvě ujednaly, že ocitne-li se žalovaná v prodlení s plněním splátky či její části o délce 65 dnů, dojde k automatickému tzv. zesplatnění úvěru a žalovaná je povinna zaplatit takto vzniklou dlužnou částku, tj. tzv. novou jistinu úvěru. A dále si strany ve smlouvě ujednaly, že ocitne-li se žalovaná po tzv. zesplatnění v prodlení s úhradou nové jistiny úvěru, žalovaná zaplatí 0,1 % za každý den prodlení. Žalobkyně žalované poskytla peněžní prostředky a tato je čerpala. Žalovaná však peněžní prostředky nevrátila, úrok nezaplatila. Dostala se tak do prodlení se splátkami, ale ani smluvní pokutu a účelně vynaložené náklady nezaplatila. Došlo k tzv. automatickému tzv. zesplatnění úvěru, ale žalovaná ani takto vzniklou dlužnou částku, tj. tzv. novou jistinu úvěru, nezaplatila. Dostala se tak do prodlení s plněním, ale ani další smluvní pokutu nezaplatila. Celková dlužná částka nyní činí 20 575 Kč s příslušenstvím a sestává z jistiny 20 575 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 575 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení, smluvní pokuty 7 501 Kč, úroku 95,95 % ročně z částky 15 932,01 kč od 23. 5. 202 do zaplacení, maximálně do 75 571 Kč, blíže specifikováno v žalobě. Žalobkyně vyzvala žalovanou před podáním žaloby k zaplacení dne 18. 3. 2023, žalovaná ani tehdy nezaplatila.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.Z hodnocení klienta z , datum, , společného prohlášení o poskytnutí osobního účtu z , datum, , ústřižků, výpisu z , Anonymizováno, , , Anonymizováno, soud neměl za prokázáno, že skutečnosti tvrzené žalobkyní, ze kterých mělo vyplynout, že žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované nebo z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele anebo z jiných zdrojů, zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů, a že z výsledků posouzení proto vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet, nastaly, resp. že ne všechny, když konkrétně ohledně výdajů žalované, ač žalobkyně byla soudem vyzvána a poučena dle § 118a odst. 1 o. s. ř., netvrdila dostatečně určitě, vlastně vůbec, z čeho (tj. jakého zdroje) ověřila, že celkem měsíční výdaje žalované činily 4 810 Kč. To, že je ověřila také z v obecně závazných právních předpisech vyhlášeného životního minima, je v daném případě irelevantní, jde v daném případě o příliš obecnou a tím vlastně nevypovídající informaci. Z předsmluvního formuláře, úplného výpisu ze seznamu , Anonymizováno, a , Anonymizováno, subjektů, návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru z , datum, , oznámení z 11. 12. 2019, včetně dodejky, splátkového kalendáře, pojištění schopnosti splácet úvěry, přílohy č. , hodnota, , informací o pojištění, přihlášky do pojištění, oznámení z 21. 5. 2020, včetně dodejky, prohlášení klientů, dokladu o vyplacení úvěru, předžalobní výzvy, včetně podacího archu, kopie OP, karty klienta soud měl za prokázáno, že přesto poté dne , datum, žalobkyně a žalovaná uzavřely písemně smlouvu, kdy žalobkyně jednala jako podnikatel při podnikatelské činnosti, žalovaná nikoli, jejíž nedílnou součástí si ujednaly přílohu č. , hodnota, a splátkový kalendář, které byly ke smlouvě připojeny, a touto se žalobkyně zavázala poskytnout žalované na její požádání a v její prospěch peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč, a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok v ujednané výši. Dále si strany ujednaly ve smlouvě, že jestliže se žalovaná ocitne v prodlení v ujednaném rozsahu, zaplatí smluvní pokuty v ujednané výši. Dále si strany ujednaly ve smlouvě, že jestliže vzniknou v souvislosti s prodlením v ujednaném rozsahu účelně vynaložené náklady, zaplatí je žalovaná v ujednané výši. Dále si strany ve smlouvě ujednaly, ocitne-li se žalovaná v prodlení v ujednaném rozsahu, dojde k automatickému tzv. zesplatnění úvěru a žalovaná zaplatí takto vzniklou celkovou dlužnou částku. A konečně si strany ve smlouvě ujednaly, že ocitne-li se žalovaná po automatickém tzv. zesplatnění v prodlení v ujednaném rozsahu, zaplatí další smluvní pokutu v ujednané výši. Žalobkyně žalované poskytla peněžní prostředky 16 000 Kč a tato je čerpala. Žalovaná však peněžní prostředky nevrátila. Žalobkyni tak tím vůči žalované vzniklo právo na vrácení peněžních prostředků jako jistiny, a to v době přiměřené možnostem žalované. Žalovaná za trvání tvrzeného závazku zaplatila cekem 2 712 Kč. Na jistině tak zbývalo vrátit 13 288 Kč. Doba přiměřená jejím možnostem odpovídala době 4 měsíců, když žalovaná nic ke svým poměrům netvrdila, ani žalobkyně, ze spisu nevyplynuly, obecně je třeba s ohledem na nejčastější nebo dokonce typické poměry žadatelů o takovýto úvěr spíše uvažovat poměry žalované jako minimálně problematické. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení peněžních prostředků jako jistiny dne 18. 3. 2023. Žalovaná ji však ve lhůtě 4 měsíců ani později nevrátila.Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrokyDle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Dle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Soud právně posoudil, že před uzavřením smlouvy žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalované jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované a z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele a z jiných zdrojů, zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavad