255 C 8/2023-56 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne , datum, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 123.341,68 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že mezi žalobcem a žalovaným byly uzavřeny v žalobě specifikované smlouvy o nájmu movitých věcí, na základě níž byly žalovanému jakožto nájemci přenechány do užívání předměty sestavené podle volby žalovaného. Po splnění závazku vystavil žalobce žalovanému faktury č. , číslo, , č. , číslo, a č. , číslo, ; těmito fakturami vyúčtované částky však žalovaný, a to ani na základě uzavřené Dohody o splátkovém kalendáři ze dne , datum, , žalobci dosud neuhradil.2. Žalovaný se k nároku uplatněnému žalobou vyjádřil v rámci podání doručeného zdejšímu soudu dne , datum, , kde uvedl, že mezi žalobcem a žalovaným probíhala dlouhodobá obchodní spolupráce, kdy během této účastníci uzavřeli několik nájemních smluv věcí movitých a kdy žalovaný žalobci v průběhu postupně hradil jednotlivé faktury. Žalovaný opětovně překontroloval své účetní evidence a zjistil, že dlužná částka nesedí s evidencí žalovaného, který je přesvědčen o tom, že žalobou uplatněná pohledávka již byla uhrazena, čímž tedy zanikla.3. V daném případě provedl soud dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutkový stav. Dne , datum, vystavil žalobce žalovanému fakturu č. , číslo, znějící na částku ve výši 43.557,82 Kč se splatností 30 dnů ode dne vystavení, kterou žalovanému vyúčtoval , Anonymizováno, a manipulační poplatek za dodání. Dne , datum, vystavil žalobce žalovanému fakturu č. , číslo, znějící na částku ve výši 4.188,78 Kč se splatností 30 dnů ode dne vystavení, kterou žalovanému vyúčtoval , Anonymizováno, a manipulační poplatek za vyzvednutí. Dne , datum, vystavil žalobce žalovanému fakturu č. , číslo, znějící na částku ve výši 83.580,64 Kč se splatností 30 dnů ode dne vystavení, kterou žalovanému vyúčtoval , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a manipulační poplatky za dodání a za vyzvednutí. Dne , datum, vystavil žalobce žalovanému opravný daňový doklad č. , číslo, znějící na částku ve výši 7.985,56 Kč [Faktura č. , číslo, ze dne , datum, , Faktura č. , číslo, ze dne , datum, , Faktura č. , číslo, ze dne , datum, , Opravný daňový doklad č. , číslo, ze dne , datum, ]. Dne , datum, byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena Dohoda o splátkovém kalendáři, v rámci níž žalovaný svůj dluh vůči žalobci co do důvodu (Faktura č. , číslo, ze dne , datum, , Faktura č. , číslo, ze dne , datum, , Faktura č. , hodnota, ze dne , datum, , Opravný daňový doklad č. , číslo, ze dne , datum, ) i výše (123.341,68 Kč) uznal a zavázal se jej uhradit ve třech splátkách nejpozději do , datum, Současně bylo dohodnuto, že v případě nedodržení řádného a včasného splacení jakékoliv příslušné splátky podle sjednaného splátkového kalendáře, ztrácí žalovaný výhodu splátek a celá dlužná částka se stává splatnou v celosti ve smyslu faktur specifikovaných v čl. I. této Dohody [Dohoda o splátkovém kalendáři ze dne , datum, ]. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky v celkové výši 123.341,68 Kč vyzván dopisem zástupce žalobce ze dne 11. 1. 2023, který byl do datové schránky žalovaného dodán dne , datum, [Předžalobní výzva ze dne 11. 1. 2023].4. Dle ustanovení § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „občanský zákoník“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.5. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo předloženo uznání dluhu dle ustanovení § 2053 občanského zákoníku, byla též založena domněnka, že dluh žalovaného v době uznání trval; a žalobce tak nemusel prokazovat vznik dluhu ani jeho výši v době uznání. Naopak na žalovaném bylo, aby právní domněnku existence dluhu vyvrátil (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 170/2010 ze dne 23. 9. 2010). Pokud jde o konkrétní skutečnost, vyvracející právní domněnku existence dluhu, žádná taková však v řízení ze strany žalovaného prokázána nebyla, kdy domněnku o tom, že dluh v době uznání trval nelze vyvracet pouhým negativním tvrzením žalovaného o neexistenci tohoto dluhu.6. Sluší se v této souvislosti poznamenat, že pokud jde o poučovací povinnost soudu ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu (dále jen jako „o.s.ř.“), jedná se o poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání, znemožnil soudu, aby mu poskytl poučení podle ustanovení § 118a o.s.ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (k tomu srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. I. vydání. Praha : C. H. Beck, 2009 s. 831). V projednávané věci se žalovaný k nařízenému jednání nedostavil, a proto ho soud nemohl poučit o povinnosti tvrdit rozhodující skutečnosti a označit k těmto skutkovým tvrzením důkazy. Svojí nepřítomností při jednání zbavil žalovaný soud možnosti poskytnout mu potřebné poučení ke splnění jeho povinnosti (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 3970/2008 ze dne 20. 5. 2010), když nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení dle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř., nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 1537/2008 ze dne 29. 4. 2008). Soud tak v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Opačný postup soudu (odročení jednání pouze za účelem vyzvání žalovaného k doplnění skutkových tvrzení a k označení důkazů) by bylo porušením zásady rovnosti účastníků řízení (ustanovení § 18 odst. 1 věta první o.s.ř.).7. Vzhledem k tomu, že žalovaný v rámci řízení neprokázal, že by žalobci dlužnou částku zaplatil a vzhledem k tomu, že ve své obraně o hmotněprávní nedůvodnosti žalobou uplatněného nároku nebyl úspěšný, soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobci částku v celkové výši 123.341,68 Kč. Jelikož žalovaný nesplnil svou povinnost týkající se uplatněného práva včas, dostal se do prodlení a je tak povinen zaplatit žalobci v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku i požadovaný úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení je stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud žalovanému uložil i povinnost zaplatit žalobci náklady spojené s uplatněním pohledávky, kdy nárok žalobce je dán ustanovením § 513 občanského zákoníku, výše nároku je upravena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., nárok na zaplacení fixní částky vzniká věřiteli automaticky již v okamžiku prodlení dlužníka a kdy přiznání práva na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky dle ustanovení § 3 nařízení vlády č. 351/2013 právo věřitele na procesní náhradu nákladů právního zastoupení nenahrazuje (k tomu srov. publikované usnesení Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 47 Co 70/2016 ze dne 14. 3. 2016).8. Výrok II. tohoto rozsudku o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce měl ve věci plný úspěch a vzhledem k tomu, že požadovanou náhradu nákladů nijak nespecifikoval, přiznal mu tedy soud odměnu za zastoupení za pět úkonů právní služby po 6.060 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k zaplacení, písemné podání – žaloba ze dne , datum, , písemné podání – stanovisko ze dne , datum, , účast při jednání soudu dne , datum, ) v souladu s ustanoveními § 7 a 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném od 1. 7. 2014 (dále jen jako „advokátní tarif“); pět náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 advokátního tarifu; částku 6.678 Kč představující DPH ve výši 21 % ze shora uvedených částek a náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 6.168 Kč.9. Celkově tak žalobce podle obsahu vynaložil v souvislosti s projednávanou žalobou náklady řízení ve výši 44.646 Kč, které je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce (ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.) ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku (ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.).