31 C 97/2019-43 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalovanému povinnost, aby mu zaplatil částku 64 918 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh žalobce odůvodnil tím, že je vlastníkem bytového domu na , adresa, , č. or. , Anonymizováno, v , adresa, , v k. ú. , adresa, . Dne 31. 10. 1985 uzavřel právní předchůdce žalobce s paní , jméno FO, (babička žalovaného) dohodu o užívání bytu na dobu neurčitou na byt č. , hodnota, o velikosti 1+1 nacházející se v 3. podlaží předmětného domu. Z důvodu dlouhodobého neplacení nájemného a záloh za služby spojené s užíváním bytu byla dána , jméno FO, výpověď z nájmu bytu, nájemní vztah k předmětnému bytu jmenované zanikl ke dni 31. 3. 2009. Poněvadž , jméno FO, užívala byt nadále, podal žalobce žalobu o vyklizení bytu; z důvodu úmrtí jmenované bylo řízení zastaveno. Vzhledem k tomu, že , jméno FO, byt užívala od 1. 4. 2009 bez právního důvodu, nedošlo po její smrti k přechodu nájmu na žalovaného. Pravomocným rozsudkem Městského soudu v Brně č. j. 30 C 47/2012-21 ze dne 1. 8. 2013 byla žalovanému uložena povinnost předmětný byt vyklidit a předat žalobci. K faktickému předání bytu žalobci došlo až dne 24. 2. 2016. Žalovaný dluží žalobci za období od září 2014 do 24. 2. 2016 a dále za vyúčtování služeb za rok 2014, 2015, 2016celkovou částku ve výši 64 918 Kč.2. Žalovaný uvedl, že v předmětném bytě žila po smrti babičky jeho matka se synovcem, slíbila mu, že dluh na nájemném a na vyúčtování služeb žalobci uhradí, avšak nestalo tak. Úhradě dluhu se nebrání, nicméně pro své aktuální finanční možnosti není schopen dluh uhradit najednou a v obvyklé lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku. Soudu sdělil, že mu bylo zrušeno oddlužení, protože si platově pohoršil, má 4 děti a na splácení dluhů mu nezbývaly peníze. Očekává zvýšení příjmů rodiny, protože manželka nastupuje dne 15. 7. 2024 do zaměstnání.3. Soud ve věci provedl důkazy, ze kterých zjistil následující skutkový stav, Anonymizováno4. Soud zjistil, že dle výpisu z katastru nemovitostí z LV č. , hodnota, je žalobce vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , jehož součástí je stavba – budova s č. p. , Anonymizováno, , č. or. , Anonymizováno, , objekt k bydlení. Právní předchůdce žalobce uzavřel dne 31. 10. 1985 s babičkou žalovaného, paní , jméno FO, dohodu o užívání bytu, na základě které právní předchůdce žalobce předal do užívání paní , jméno FO, žalované s účinností od 11. 11. 1985 na dobu neurčitou byt č. , hodnota, , sestávající se z jednoho pokoje, kuchyně a příslušenství. Byt je situován v 2. nadzemním podlaží výše označené budovy na , adresa, . Pravomocným rozsudkem Městského soudu v Brně č. j. 30 C 47/2012-21 ze dne 1. 8. 2013 byla žalovanému uložena povinnost předmětný byt vyklidit a předat žalobci. Dle hlášenky volného bytu ze dne 29. 2. 2016 byl předmětný byt hlášen od 24. 2. 2016 jako volný. Dle evidenčních listů k předmětnému bytu v období září až prosinec 2014 a leden až prosinec 2015 činil měsíční předpis nájemného celkem 3 075 Kč (čistý nájem po slevě nájemného – 3 060 Kč, vybavení prostoru - 15 Kč) a měsíční předpis záloh na služby 258 Kč (vodné/stočné - 200 Kč, úklid - 38 Kč, společná elektřina - 20 Kč). V měsíci lednu 2016 činil předpis nájemného celkem 3 330 Kč (čistý nájem po slevě – 3 315 Kč, vybavení prostoru - 15 Kč) a měsíční předpis záloh na služby 258 Kč (vodné/stočné - 200 Kč, úklid - 38 Kč, společná elektřina - 20 Kč). V měsíci únoru 2016 byla výše nájemného vypočítána poměrnou částí ke dni vyklizení bytu, tj. ke dni 24. 2. 2016 – předpis nájemného činil 2 756 Kč a předpis záloh na služby činil 214 Kč. Dle Evidence předpisů a plateb za období od března 1997 do září 2014 činil dluh žalovaného na nájemném a na vyúčtování služeb celkem 273 534 Kč. Dle vyúčtování služeb žalovaný dluží žalobci za vyúčtování služeb poskytovaných s užíváním prostoru v období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014 ve výši 2 146 Kč, od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2015 ve výši 2 637 Kč a od 1. 1. 2016 do 24. 2. 2016 ve výši 249 Kč.5. Dle ustanovení § 2235 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., dále jen „občanského zákoníku“, zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.6. Dle ustanovení § 2295 občanského zákoníku, pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.7. Po právním zhodnocení žalobcem předložených listin soud dospěl k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky nebyla platně uzavřena smlouva o nájmu k předmětnému bytu ani na žalovaného nájem bytu nepřešel po jeho babičce, paní , jméno FO, . Žalovaný předmětný byt užíval bez právního důvodu po celou dobu po úmrtí jeho babičky a bez souhlasu žalobce, v řízení bylo prokázáno, že rozsudkem Městského soudu v Brně č. j. 30 C 47/2012-21 ze dne 1. 8. 2013 byla žalovanému uložena povinnost předmětný byt vyklidit a předat žalobci. Žalovaný dle hlášenky volného bytu žalobci fakticky byt předal dne 24. 2. 2016. V řízení bylo evidenčními listy k předmětnému bytu ve spojení s evidencí předpisu a plateb prokázáno, že žalovaný byl povinen platit žalobci za užívání bytu náhradu sjednaného nájemného ve výši 3 060 Kč, resp. 3 315 Kč měsíčně a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu ve výši 258 Kč měsíčně. Žalovaný existenci dluhu vůči žalobci nepopíral, nenamítal ani výši a skladbu dluhu, jeho výše a složení bylo v řízení prokázáno evidencí předpisů a plateb ve spojení s vyúčtováním služeb za rok 2014, 2015 a 2016. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl dle § 2295 občanského zákoníku, kdy žalobce má nárok na náhradu sjednaného nájemného, když žalovaný užíval předmětný byt bez právního důvodu. Soud žalobě vyhověl včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.8. Soud vzal ohled na tvrzené finanční a rodinné poměry žalovaného a umožnil mu dluh žalobci uhradit ve lhůtě půl roku od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný soudu avizoval zlepšení finanční situace rodiny po návratu manželky do zaměstnání v červenci 2024, současně soud zvážil výši dluhu s ohledem na legitimní očekávání žalobce, aby mu byl dluh splacen v přiměřené době, za tuto soud považuje lhůtu půl roku od právní moci tohoto rozsudku.9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a o. s. ř., kdy soud úspěšnému žalobci, který prokázal, že nejméně 7 dnů před zahájením řízení vyzval žalovanou k plnění, přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 4 397 Kč.10. Žalobci byla v souladu s ustanovením § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. přiznána náhrada za 6 úkonů (výzva k plnění, žalobní návrh, příprava na jednání, účast u jednání dne 26. 6. 2024, příprava na jednání, účast u jednání dne 10. 7. 2024) ve výši 300 Kč za úkon. Dále byla žalobci přiznána náhrada soudního poplatku ve výši 2 597 Kč.