34 C 51/2023 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou na soud dne 16. 12. 2022, doplněnou podáním ze dne 18. 4. 2023, se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 673 456,77 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že na základě návrhu žalované jako spolunavrhovatelky a , jméno FO, jako hlavního navrhovatele (dále jen „spoludlužník“) byla dne 26. 7. 2019 mezi účastníky uzavřena smlouva o konsolidaci a refinancování; žalobce poskytl žalované a spoludlužníku peněžní prostředky ve výši 699 348 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s poplatky, pojištěním a úrokem ve výši 7,99 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách. Před uzavřením smlouvy žalobce ověřil úvěruschopnost spoludlužníka i žalované, a to získáním informací z externích úvěrových registrů. Spoludlužník dne 7. 4. 2022 podal na svou osobu insolvenční návrh, dne 27. 4. 2022 byl prohlášen úpadek spoludlužníka, čímž došlo k porušení smluvních ujednání a úvěr byl z tohoto důvodu prohlášen za splatný. Ode dne splatnosti úvěru žalovaná na dluh neuhradila ničeho. Podanou žalobou se žalobce domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 667 136,77 Kč, dlužného pojistného ve výši 6 230 Kč, neuhrazených splátek úroků z úvěru do zesplatnění ve výši 30 686,61 Kč, neuhrazeného úroku z prodlení do zesplatnění ve výši 478,78 Kč, smluvního úroku ve výši 7,99 %ročně z částky 667 136,77 Kč od 28. 4. 2022 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 667 136,77 Kč od 28. 4. 2022 do zaplacení a nákladů řízení.2. Ve věci byl dne 28. 2. 2023 vydán elektronický platební rozkaz, č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , proti kterému podala žalovaná dne 8. 3. 2023 odpor. Uvedla, že dluh vznikl z důvodu ukončení podnikání manžela žalované (spoludlužník) a následně manželovy neschopnosti splácet úvěr. Žalovaná dále sdělila, že je schopná splácet případné splátky ve výši 10 000 Kč měsíčně.3. Podáním ze dne 8. 1. 2024 žalovaná doplnila, že žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru dostatečně neposoudil úvěruschopnost žalované ani spoludlužníka, protokol o ověření úvěruschopnosti není datovaný a není proto zřejmé, kdy byl sepsán, případně zda nebyl sepsán až ex post. Z protokolu navíc plyne, že žalobce ověřoval úvěruschopnost spoludlužníka nahlédnutí do databáze dlužníků, výše příjmů byla spoludlužníkem pouze deklarována, ze strany žalobce nebyl zjišťována ani ověřována.4. U jednání dne 9. 1. 2024 žalovaná doplnila, že v jejích možnostech bylo dluh splácet částkou 10 000 Kč měsíčně, neboť od listopadu 2022 nastoupil do zaměstnání; uvedenou částku je schopná splácet dosud.5. vzal žalobce návrh pro částku na jistině ve výši 19 863,54 Kč s úrokem z prodlení výši 11,75 % z částky 19 863,54 Kč od 28.4.2022 do zaplacení částečně zpět s odůvodněním, že spoludlužník v rámci probíhajícího řízení průběžně dluh hradí. Žalovaná s částečným zpětvzetím žalobního návrhu souhlasila, soud proto podle § 96 odst. 1, 2 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) řízení v rozsahu výroku I částečně zastavil.6. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav:7. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru soud zjistil, že , jméno FO, jako navrhovatel a žalovaná jako spolunavrhovatel požádali dne 24. 7. 2019 o poskytnutí úvěru – konsolidace a refinancování č. , hodnota, , žalovaná byla označena jako spolunavrhovatel. Spoludlužník uvedl, že je ženatý, žije u rodičů, podniká, jeho měsíční příjem činí 36 404 Kč a hradí jiné dluhy ve výši 6 600 Kč. O žalované jako spolunavrhovateli bylo uvedeno, že je v domácnosti. Spoludlužník a žalovaná požádali o poskytnutí úvěru ve výši 699 348 Kč za účelem konsolidace a refinancování jiných dluhů spoludlužníka a žalované. Poskytnuté finanční prostředky měly být hrazen ve 120 měsíčních splátkách po 9 093 Kč; strany rovněž sjednal povinnost spoludlužníka a žalované hradit obchodní úrok ve výši 7,99 % ročně a dále poplatky a služby dle všeobecných obchodních podmínek a ceníku žalobce. Spoludlužník a žalovaná se taktéž zavázali hradit pojistné dle ceníku žalobce. Celková částka, kterou byli spoludlužník a žalovaná povinni uhradit, činila 1.021.908 Kč.8. Z akceptace návrhu se podává, že žalobce dne 26. 7. 2019 přijal návrh spoludlužníka a žalované na uzavření smlouvy o konsolidaci a refinancování č. , hodnota, ve znění dle podaného návrhu. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobce a ceník produktů a služeb.9. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti se podává, že žalobce popsal obecný postup ověření úvěruschopnosti žadatelů o úvěr, přičemž hodnocení každého žadatele je individuální s tím, že spoludlužník deklaroval svůj příjem, který byl porovnávám s výdaji. Žalobce odkázal na výstup o ověření úvěruschopnosti.10. Z dat ke klientovi se podává, že žalobce provedl lustraci spoludlužníka ve dostupných registrech s negativním výsledkem.11. Ze souhrnného výpisu pohybů na účtu č. , hodnota, soud zjistil, že za období od 31. 7. 2019 do 12. 5. 2022 spoludlužník čerpal úvěr ve výši 699 348 Kč.12. Z výzvy k úhradě ze dne 13. 5. 2022 soud zjistil, že oznámil žalované zesplatnění celého dluhu, neboť ze strany spoludlužníka došlo k porušení smlouvy, když byl zjištěn úpadek spoludlužníka a povoleno oddlužení. Dle obálky byla výzva žalované odeslána dne 16. 5. 2022.13. Ze struktury dluhu se podává, že dlužná jistina činí 667 136,77 Kč, dlužné pojistné 6 230 Kč, neuhrazené splátky úroků z úvěru do zesplatnění ve výši 30 686,61 Kč a neuhrazený úrok z prodlení do zesplatnění 478,78 Kč.14. Z aktuálního výpisu pohybů na účtu žalobce se podává, že spoludlužník po zahájení řízení v rámci plnění oddlužení uhradil částku 19 863,54 Kč.15. Soud zhodnotil provedené listinné důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost těchto listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.16. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).17. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.18. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem20. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.21. Podle § 547 občanského zákoníku musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.22. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.23. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení pak dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.24. Soud se z úřední činnosti nejdříve zabýval platností předmětné smlouvy o úvěru. Smlouva uzavřená mezi žalobcem, spoludlužníkem a žalovanou, byla svým charakterem spotřebitelskou s