34 C 87/2023-75 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou na soud dne 28. 2. 2023 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 445 792,98 Kč spolu s příslušenstvím. Uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, . (dále je „předchůdce žalobce“) a žalovaným byla dne 6. 4. 2021 uzavřena smlouva o půjčce, na jejímž základě předchůdce žalobce poskytl žalovanému 400 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku spolu s úrokem 13,4 % ročně v 84 měsíčních splátkách po 7 365 Kč, smlouvou sjednané povinnosti však neplnil řádně a včas a dostal se do prodlení s platbou pravidelných splátek. Žalovaný se současně zavázal hradit poplatky dle sazebníku předchůdce žalobce a pro případ prodlení s úhradou jakékoliv splátky také smluvní pokutu. Jelikož žalovaný ani přes výzvy ze strany předchůdce žalobce nehradil předepsané splátky, byla půjčka ke dni 11. 3. 2022 zesplatněna. Žalobce dále doplnil, že úvěruschopnost žalovaného byla ověřována z interních a externích registrů, hodnoceny byly příjmy a výdaje žalovaného, rizika poskytnutí půjčky a celkový skóring žalovaného. Dne 13. 10. 2022 předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky 445 792,98 Kč sestávající z dlužné jistiny 378 973,60 Kč, poplatků a smluvní pokuty 66 819,38 Kč, kapitalizovaného úroku 17 492,25 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 193,13 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 445 792,98 Kč od 12. 3. 2022 do zaplacení a úroku ve výši 13,4 % ročně z částky 378973,60 Kč od 12. 3. 2022 do zaplacení.2. Jelikož je žalovaný neznámého pobytu, byl mu usnesením ze dne 31. 10. 2023, č.j. , spisová značka, , ustanoven opatrovník z řad advokátů, , Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0, . Opatrovník uvedl, že nárok uplatněný žalobou neuznává, a to ani z části. Z tvrzení žalobce nevyplývá, že by žalovaný smlouvu podepsal, není proto pasivně legitimován. Opatrovník současně namítl pravost podpisu žalovaného na smlouvě o půjčce a dále namítl, že žalovanému nebyla částka 400 000 Kč vůbec poskytnuta. Pokud by soud dospěl k závěru, že smlouva byla řádně uzavřena s žalovaným, je i přesto neplatná, protože ze strany předchůdce žalobce nebyla splněna zákonná povinnost posouzení úvěruschopnosti žalovaného.3. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav.4. Z návrhu na uzavření smlouvy z 6. 4. 2021 a akceptace návrhu na uzavření smlouvy z 6. 4. 2021 soud zjistil, že mezi předchůdcem žalobce jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o půjčce č. , hodnota, ; součástí smlouvy o půjčce byly všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky a sazebník poplatků. Předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalovanému 400 000 Kč převodem na účet č. , č. účtu, a žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku spolu s úrokem 13,4 % ročně v 84 pravidelných měsíčních splátkách po 7 365 Kč; první splátka byla splatná 6. 5. 2021, celkem se žalovaný zavázal uhradit 618 529,19 Kč.5. Z přehledu informací o žalovaném před uzavřením smlouvy o půjčce soud zjistil, že žalovaný uvedl příjem 50 000 Kč, výdaje na bydlení 3 000 Kč, výdaje na živobytí 3 000 Kč a rodinné náklady a ostatní výdaje 500 Kč. Žalovaný taktéž uvedl, že je ženatý a žije v nájmu. Předchůdce žalobce určil výdaje na bydlení částkou 5 032 Kč, výdaje na životní náklady 3 550 Kč a rodinné a ostatní výdaje 500 Kč.6. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti soud zjistil, že předchůdce žalobce využil interních a externích datových zdrojů ve spojení s deklarovanými záznamy žalovaného, využito mělo být informací z registru NRKI, BRKI, SOLUS, a celkového skóringu žalovaného. Výše příjmu byla ověřována s využitím komplexního statistického nástroje na základě osobních předpokladů žalovaného. Zohledněny byly výdaje 9 082 Kč, výdaje na bydlení 5 032 Kč, výdaje na živobytí 3 550 Kč a ostatní výdaje 500 Kč; volné prostředky byly určeny částkou 40 918 Kč.7. Z výpisu z účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od 6. 4. 2021 do 30. 9. 2022 se podává, že předchůdce žalobce dne 6. 4. 2021 bezhotovostním převodem poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 400 000 Kč na uvedený účet. Z výpisu soud dále zjistil, že žalovaný hradil jednotlivé splátky nepravidelně a v různé výši.8. Ze sdělení , právnická osoba, . soud zjistil, že vlastníkem účtu č. , č. účtu, je od 6. 4. 2021 žalovaný. Z připojeného přehledu transakcí se dále podává, že žalovaný na dluh uhradil 51 600 Kč, a to dne 6. 5. 2021, 6. 6. 2021, 6. 7. 2021, 6. 8. 2021, 6. 9. 2021, 6. 10. 2021 a 6. 11. 2021 vždy po 7 365 Kč a dne 6. 12. 2021 částku 45 Kč; celkem žalovaný uhradil 51 600 Kč. Dále žalovaný neuhradil ničeho.9. Z dopisu ze dne 21. 2. 2022 soud zjistil, že žalobce upomenul žalovaného na prodlení s úhradou pravidelných splátek a současně jej upozornil na možnost zesplatnění celého dluhu.10. Z dopisu ze dne 11. 3. 2022 soud zjistil, že z důvodu opakovaného prodlení s úhradou splátek předchůdce žalobce celý úvěr zesplatnil.11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že předchůdce žalobce dne 12. 10. 2022 postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce.12. Z dopisu ze dne 2. 11. 2022 soud zjistil, že žalovaný byl informován o postoupení pohledávky na žalobce a současně byl vyzván k okamžité úhradě dluhu v celkové výši 463 478,36 Kč. Dopis byl odeslán dne 2. 10. 2019.13. Z výzvy k plnění se podává, že žalobce před podáním žaloby dne 19. 1. 2023 upozornil žalovaného na výši dluhu a vyzval jej k úhradě. Výzva byla podle podacího lístku odeslána téhož dne.14. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel.15. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.17. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem19. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.20. Podle § 547 občanského zákoníku musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.21. Podle § 565 občanského zákoníku je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána.22. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.23. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení pak dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.24. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o půjčce, na zákla