38 C 211/2023-26 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou Městskému soudu v Brně dne 16. 5. 2023 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 14.125,45 Kč s příslušenstvím a úhradu nákladů řízení. Na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 1. 7. 2021 byly žalované dodávány příslušné komodity na adresu odběrného místa , adresa, , za což byla žalované vystavena faktura č. , hodnota, na částku 11.746,97 Kč. Tato faktura byla následně nahrazena opravnou fakturou č. , hodnota, na částku 11.025,45 Kč. Na základě obchodně technických podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy o sdružených službách, vyúčtoval žalobce žalované smluvní pokuty za prodlení s platbami delším jak 10 dnů ve výši celkem 300 Kč, smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy ve výši 3.000 Kč v rámci vyúčtování vs. 2261409015 ze dne 22. 7. 2022. Žalovaná byla o zaplacení dlužné částky žalobcem upomenuta, avšak na výzvu nereagovala.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu.4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:5. Žalobce uzavřel s žalovanou dne 1. 7. 2021 smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, na základě které žalobce řádně dodával žalované plyn do odběrného místa v , adresa, . Soud shledal, že poskytnuté obchodní podmínky sdružených služeb dodávky elektřiny, které obsahují ujednání o smluvní pokutě za upomínání a za předčasné ukončení smlouvy, nejsou podepsané ani jednou ze stran sporu. Žalobce vyúčtoval žalované fakturou č. , hodnota, na spotřebu ve výši 11.546,97 Kč splatnou dne 1. 8. 2022. Součástí faktury byla smluvní pokuta za prodlení s úhradou zálohy za duben 2022 a květen 2022 dle upomínek ze dne 3. 5. 2022 a 30. 5. 2022. Výše uvedenou fakturu následně žalobce opravil fakturou č. , hodnota, na částku 11.025,45 Kč se splatností 15. 8. 2022. Součástí faktury je i výše uvedená nárokovaná smluvní pokuta ve výši 200 Kč. Vyúčtováním č. , tel. číslo, žalobce vyúčtoval žalované smluvní pokutu ve výši 100 Kč za nezaplacení faktury č. , hodnota, . Žalobce dne 12. 7. 2022 odstoupil od smlouvy o sdružených službách dodávky plynu z důvodu, že žalovaná opakovaně nehradila žalobci dodání plynu. Odstoupení od smlouvy bylo žalované zasláno dne 15. 7. 2022. Žalobce vyúčtoval žalované smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ve výši 3.000 Kč vyúčtováním smluvní pokuty vs , var. symbol, , splatné dne 22. 7. 2022.6. Z ostatních provedených důkazních prostředků nebyly zjištěny žádné další rozhodné skutečnosti.7. Dle § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon (dále jen „EZ“) smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací.8. Dle § 1746 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „OZ“), zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.9. Dle § 2048 OZ ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.10. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu, na základě které žalobce řádně dodával žalované zemní plyn. Žalovaná, která zůstala ve sporu neaktivní a netvrdila žádné rozhodné skutečnosti, naproti tomu nesplnila svoji základní povinnost vyplývající ze smluvních vztahů a to tím, že neuhradila fakturované částky. V tomto smyslu je tedy podaný žalobní návrh opodstatněný a soud rozhodl tak, že zavázal žalovanou uhradit částku 10.825,45 Kč za dodaný plyn.11. V případě příslušenství pak soud vycházel z ustanovení § 1970 OZ, když se žalovaná dostala dnem po splatnosti faktury do prodlení s peněžitým plněním, žalobce tak má právo požadovat po žalované úrok z prodlení z těchto částek, když výše úroku z prodlení odpovídá podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení.12. Na základě výše zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v části, ve které se žalobce domáhá hrazení smluvní pokuty ve výši 3.000 Kč a 300 Kč s příslušenstvím nedůvodná. Smlouva o sdružených službách dodávky plynu byla uzavřena se žalovanou jako spotřebitelem, když se jednalo o dodávky pro domácnost žalované, a žalobce v ní vystupoval jako podnikatel s ohledem na jeho předmět podnikání. Jedná se tak o spotřebitelskou smlouvu. Z nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11, plyne, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko listiny, na níž spotřebitel připojuje svůj podpis. Tento závěr Ústavního soudu se vázal obecně na jakýkoliv druh spotřebitelské smlouvy a nebyl vázán pouze na starou úpravu smluvní pokuty, platnou před 1. 1. 2014, když se jednalo zároveň o výklad v souladu se směrnicí Rady č. 93/13/EHS ze dne 5. 4. 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, která je nadále platná. Soud nepřisvědčil argumentaci žalobce, že smluvní pokuta je zakotvena přímo ve smlouvě. Dle struktury předmětné smlouvy stojí strana 1. a strana 2. jako dva samostatné oddíly, když oba jsou uvedeny nadpisem smlouva. Mimo toto jsou až na straně 2. smlouvy uvedeni účastníci této smlouvy i ostatní smluvní ujednání a podpisy stran. Za takovýchto skutečností je dle názoru soudu nepodstatné, zda je strana s podmínkami uvedena jako strana první, když smlouva lze předložit tak, že je celá pouze na straně 2. Stranu 1. tak soud posoudil jako samostatně stojící všeobecné obchodní podmínky, které neobsahují podpis žalované. Pokud by chtěl žalobce skutečně vtělit tato ujednání přímo do smlouvy, mohl jednoduše označení účastníků dát před tyto podmínky nebo přímo na stranu podmínek umístit podpisy účastníků. V dané věci byl tak nárok na smluvní pokutu zakotven v obchodních podmínkách neobsahujících podpis žalované. Aby soud mohl smluvní pokutu přiznat, musel by být na obchodních podmínkách, které jsou součástí smlouvy, připojen podpis žalované, jedno vyhotovení s podpisem obchodních podmínek by tak měl k dispozici jak žalobce, tak žalovaná. K takovému ujednání podle § 1815 OZ soud nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Ve výroku II. tak byla žaloba zamítnuta pro žalovanou smluvní pokutu a úrok z prodlení pro tuto pokutu.13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. V případě plného úspěchu by žalobci náležela plná náhrada nákladů řízení, které jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a odměnou právního zástupce žalobce ve výši celkem 900 Kč dle ust. § 14b a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), v platném znění, a to za tři úkony právní služby po 300 Kč, dále za tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle ust. § 14b odst. 5 advokátního tarifu, a to za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu ve věci samé – žaloba, výzva k plnění a daň z přidané hodnoty z těchto částek ve výši 252 Kč dle ust. § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. Celkem se jedná o částku 2.252 Kč. Žalobce byl ve sporu úspěšný ze 80 %. Úspěch žalované je 20 %. Žalobci tak náleží 60 % z částky 2.252 Kč, tedy po zaokrouhlení 1.351 Kč, které je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobce v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. O třídenní lhůtě bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.14. Žaloba splňuje všechny náležitosti určené § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Z praxe je soudu známo, že žalobce podává velké množství stejných žalob, ve kterých jsou měněny pouze údaje o fakturách, smlouvě a žalovaných.