44 C 250/2023-39 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 30. 8. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 64.661,57 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že dne 26. 11. 2021 uzavřel právní předchůdce žalobkyně (, právnická osoba, ) s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru č. , Anonymizováno, . Na základě uzavřené smlouvy byla žalovanému poskytnuta platební karta s úvěrovým rámcem ve výši 60.000 Kč, když mohl žalovaný čerpat až do maximálního úvěrového rámce ve výši 500.000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr včetně sjednaného pojištění splácet pravidelnými měsíčními splátkami v minimální výši 5 % z čerpané výše úvěru, minimálně však 500 Kč, a to počínaje 17. 1. 2022. Měsíční platba na pojištění schopnosti splácet byla sjednána ve výši 7,99 % z výše měsíční splátky úvěru. Úroková sazba byla sjednána ve výši 23,76 % ročně. Právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí prověřoval pravdivost tvrzení žalovaného ohledně příjmů a výdajů za účelem ověření úvěruschopnosti, a to v interních i externích databázích třetích subjektů a dále v registru SOLUS. Žalovaný celkem vyčerpal částku 88.877,84 Kč. Žalovaný celkem uhradil právnímu předchůdci žalobkyně částku 49.235 Kč. Na základě Odstoupení od úvěrové smlouvy č. , Anonymizováno, prohlásil právní předchůdce žalobkyně úvěr za splatný. S účinností ke dni 21. 4. 2023 byla pohledávka za žalovaným postoupena z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni. Žalobkyně žalobou požaduje dlužnou jistinu úvěru ve výši 55.836,30 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 6.146,35 Kč (úrok 23,76 % ročně z dlužné jistiny od 12. 10. 2022 do 31. 3. 2023), nesplacené poplatky za pojištění schopnosti splácet ve výši 1.278,40 Kč, poplatek za odeslání odstoupení od úvěrové smlouvy ve výši 600 Kč, smluvní pokutu ve výši 8.825,27 Kč (sjednaná smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné jistiny od 23. 3. 2023 do 29. 8. 2023), kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 3.271,24 Kč (úrok 23,76 % ročně z dlužné jistiny od 1. 4. 2023 do 30. 6. 2023), úrok ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od 1. 7. 2023 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od 1. 4. 2023 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 265 Kč (1x obyčejný dopis po 48 Kč, 1x osobní návštěva po 217 Kč). Částka kapitalizovaného úroku ve výši 6.146,35 Kč, poplatky za pojištění ve výši 1.278,40 Kč a poplatek za odeslání odstoupení od smlouvy ve výši 600 Kč jsou v žalobě uplatněny jako kapitalizovaný úrok ve výši celkem 8.024,75 Kč. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani přes předžalobní výzvu.2. Žalovaný v řízení namítal, že uzavřená smlouva o úvěru je neplatná, neboť žalobkyně nesplnila svou povinnost zjišťovat, ověřovat a prověřovat úvěruschopnost žadatele o úvěr. Pro případ, že by soud shledal smlouvu o úvěru jako platnou, žalovaný namítl, že bylo sjednáno pojištění schopnosti splácet a žalobkyně měla uplatnit plnění u pojišťovny, neboť pro to byly splněny podmínky. Žalobkyně žalobou požaduje pojistné, avšak plnění z pojištění u pojišťovny neuplatnila.3. Z dokazování provedeného při jednání soud zjistil následující skutkový stav.4. Dne 26. 11. 2021 byla mezi , právnická osoba, , a žalovaným uzavřena Smlouva o revolvingovém úvěru č. , Anonymizováno, . , právnická osoba, , se zavázal poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 60.000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet prostřednictvím měsíčních splátek ve výši minimálně 5 % z dlužné částky, nejméně však 500 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 23,76 % ročně. Dále bylo sjednáno pojištění schopnosti splácet – SOUBOR MASTER – (čl. 2.1.2) dle Pojistné smlouvy č. , Anonymizováno, . Pojistné činilo 7,99 % z měsíční splátky úvěru. Ve smlouvě byla dále sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, náhrada nákladů spojených s vymáháním závazku ve výši 600 Kč a poplatek za upomínku ve výši 100 Kč.5. Ve smlouvě o úvěru byly dále uvedeny informace o žalovaném, které žalovaný , právnická osoba, , sdělil, a to, že je ženatý, má dvě vyživované děti a bydlí v nájmu. Žalovaný pracuje v rámci profese dělníci, řemeslníci a opraváři pro , Anonymizováno, v , adresa, , a to od listopadu 2019. Svůj čistý měsíční příjem žalovaný vyčíslil na 25.000 Kč, celkový příjem domácnosti na 60.000 Kč a celkové náklady domácnosti na 20.000 Kč. K finančním závazkům (splátky hypoték, úvěrů, úvěrových karet apod.) žalovaný uvedl 10.000 Kč.6. V rámci přílohy smlouvy o revolvingovém úvěru nazvané Specifické podmínky č. , Anonymizováno, bylo ujednáno, že první čerpání revolvingového úvěru bude na nákup u , Anonymizováno, . ve výši 26.035 Kč. Roční úroková sazba bude činit 18,10 % a tato částka bude splacena v 24 měsíčních splátkách ve výši 1.301 Kč.7. Z Úvěrové historie úvěru vyplývá, že žalovaný revolvingový úvěr postupně čerpal (první čerpání dne 3. 12. 2021 ve výši 26.035 Kč) a postupně splácel. Celkem žalovaný načerpal částku 88.877,84 Kč a uhradil částku 49.235 Kč. Ke dni 20. 2. 2023 činila dlužná částka 64.422,55 Kč, přičemž z toho úroky tvořily 6.146,35 Kč, pojištění 1.278,40 Kč, poplatky 600 Kč a smluvní pokuta 561,50 Kč.8. Přípisem ze dne 24. 2. 2023 bylo odstoupeno od úvěrové smlouvy a žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši celkem 64.423 Kč, a to ve lhůtě do 31. 3. 2023.9. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 4. 2023 byla pohledávka za žalovaným postoupena z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 27. 4. 2023.10. Upomínkami ze dne 27. 4. 2023 a 1. 6. 2023, a předžalobní upomínkou ze dne 14. 8. 2023 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky.11. Z dalších provedených důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění, která by byla relevantní pro posouzení věci, tak jak je uvedeno níže.12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění do 28. 5. 2022 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.14. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud se nejprve z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdce žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru (žalovaný byl spotřebitelem – viz § 419 občanského zákoníku) splnil svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru.17. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr má poskytovatel úvěru povinnost zkoumat především na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, příp. pokud je to nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů (§ 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Poskytovatel úvěru má s odbornou péčí posoudit, zda spotřebitel nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je ne