44 C 311/2023-50 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 29. 8. 2023 se žalobci a) a b) domáhali po žalované zaplacení částky 15.302 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnili tím, že dne 8. 6. 2022 žalovaná jako nájemce uzavřela s žalobci jako pronajímateli nájemní smlouvu ohledně bytu č. 3 na adrese , adresa, . Žalovaná neuhradila nájemné za září 2022 (částka 7.900 Kč splatná do 5. 9. 2022) a za říjen 2022 (částka 7.900 Kč splatná do 5. 10. 2022). Ačkoli byl nájem bytu ukončen dohodou ke dni 31. 10. 2022, žalovaná užívala byt bez právního důvodu ještě v listopadu 2022, za což byla povinna uhradit bezdůvodné obohacení ve výši 7.900 Kč. Dále žalovaná po skončení nájmu byt odevzdala v naprosto neutěšeném stavu, když žalobcům vznikla škoda ve výši 10.500 Kč. Celkové dluhy žalované tedy činily 34.200 Kč. Žalobci započetli svou pohledávku na náhradu škody ve výši 10.500 Kč, pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení za listopad 2022 ve výši 7.900 Kč a část pohledávky za nájemné za září 2022 ve výši 1.600 Kč oproti pohledávce žalované na vrácení peněžité jistoty ve výši 20.000 Kč. Po započtení tak žalovaná dluží žalobcům na nájemném za říjen 2022 částku 7.900 Kč a za září 2022 částku 6.300 Kč. Tuto částku žalovaná žalobcům nezaplatila ani přes předžalobní výzvu. Předmětem žaloby je tedy částka na nájemném za říjen 2022 ve výši 7.900 Kč a za září 2022 ve výši 6.300 Kč s úrokem z prodlení. Žalobci dále požadují částku 1.102 Kč jakožto nedoplatek vyplývající z vyúčtování záloh na služby spojené s užíváním bytu za rok 2022. Toto vyúčtování bylo žalované zasláno společně s předžalobní výzvou ze dne 30. 5. 2023, splatnost nedoplatku byla sjednána do 30. 6. 2023. Žalovaná nepodala proti vyúčtování žádné námitky, ani dlužnou částku neuhradila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutkový stav.5. Z nájemní smlouvy ze dne 8. 6. 2022 soud zjistil, že žalobci a) a b) přenechali bytovou jednotku č. , Anonymizováno, , nacházející se v bytovém domě , Anonymizováno, , stojícím na pozemku , Anonymizováno, , v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , k užívání žalované na dobu určitou od 8. 6. 2022 do 7. 6. 2023. Žalovaná se zavázala za užívání bytu platit žalobcům nájemné ve výši 7.900 Kč měsíčně a zálohy na služby ve výši 858 Kč měsíčně. Splatnost byla sjednána do 5. dne v měsíci, za který se nájemné a zálohy na služby platí.6. Dohodou o ukončení nájmu bytu ze dne 31. 10. 2022 se účastníci dohodli, že nájem předmětného bytu zaniká ke dni 31. 10. 2022.7. Z vyúčtování služeb za rok 2022 vyplývá, že žalované vznikl nedoplatek ve výši 1.102 Kč. Dle vyúčtování má být nedoplatek uhrazen do 30. 6. 2023. Vyúčtování bylo žalované zasláno spolu s předžalobní výzvou ze dne 30. 5. 2023.8. Předžalobní výzvou ze dne 30. 5. 2023 žalobci vyzvali žalovanou k úhradě žalované částky. Společně s předžalobní výzvou bylo žalované zasláno i vyúčtování služeb za rok 2022. Zásilka byla zaslána žalované na adresu jejího trvalého pobytu a byla předána k poštovní přepravě dne 30. 5. 2023. Zásilka se vrátila zpět odesílateli s tím, že je adresát na uvedené adrese neznámy.9. Podle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.10. Podle ustanovení § 2247 odst. 1 občanského zákoníku strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2.11. Podle ustanovení § 2247 odst. 3 občanského zákoníku způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. Tímto jiným právním předpisem je zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů.12. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobci a) a b) a žalovanou byla uzavřena nájemní smlouva k bytu č. , Anonymizováno, v domě č.p. , Anonymizováno, v obci , adresa, . Nájemní smlouva trvala od 8. 6. 2022 do 31. 10. 2022, kdy byl nájem dohodou stran ukončen. V souladu s § 2201 a § 2247 občanského zákoníku byla žalovaná povinna hradit žalobcům nájemné a úhradu za služby spojené s užíváním bytu. Nájemné bylo sjednáno ve výši 7.900 Kč měsíčně. Žalovaná dluží žalobcům nájemné za říjen 2022 ve výši 7.900 Kč a část nájemného za září 2022 ve výši 6.300 Kč. Celkem tedy dluží žalovaná žalobcům na nájemném částku 14.200 Kč. Žalovaná rovněž dluží žalobcům dle vyúčtování služeb za rok 2022 částku 1.102 Kč jakožto nedoplatek za poskytnuté služby. Žalovaná v řízení žádným způsobem nerozporovala výši ani složení dlužné částky. Vzhledem k uvedenému soud žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost uhradit žalobcům a) a b) společně a nerozdílně částku 15.302 Kč (14.200 Kč + 1.102 Kč). Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou dlužných částek, rozhodl soud o její povinnosti uhradit úrok z prodlení z dlužných částek v zákonné výši (§ 1970 občanského zákoníku, nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobci a) a b) byli ve věci plně úspěšní, a proto jim soud na náhradě nákladů řízení přiznal náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny odměnou za zastoupení žalobců advokátem podle § 11 odst. 1 ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva) po 1.740 Kč, třemi paušálními částkami náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 4 této vyhlášky po 300 Kč a 21 % DPH z částky 6.120 Kč, tj. 1.285,20 Kč. Celkem tak soud přiznal žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 8.205,20 Kč.