47 C 15/2024-31 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 19. 10. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 28 554 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 23. 2. 2023 do zaplacení a povinnost zaplatit žalobci částku 2 598,02 Kč z titulu smluvní pokuty, to vše z důvodu smlouvy o úvěru ze dne 23. 1. 2023 uzavřené (dle tvrzení žalobce) mezi účastníky dálkovým způsobem, přičemž částka 22 600 Kč má být jistinou úvěru, částka 5 650 Kč poplatkem za poskytnutí úvěru, částka 110 Kč poplatkem za službu Klidné spaní, částka 165 Kč poplatkem za službu Presto, částka 29 Kč poplatkem za službu Informační SMS servis a částka 2 598,02 Kč smluvní pokutou ve výši 0,1% denně z jistiny za dobu od 23. 2. 2023 do 24. 5. 2023.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. K projednání věci nařídil soud na den 1. 3. 2024 jednání, k němuž se účastníci ani zástupce žalobce nedostavili.4. Soud dokazováním listinnými důkazy zjistil následující skutkový stav.5. Dne 23. 1. 2023 byla vyhotovena listina označená jako „Smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním“, v níž je uvedeno, že se žalobce jakožto věřitel zavázal poskytnout žalované jakožto dlužníkovi úvěr až do výše 22 600 Kč, a že žalovaná se zavázala vrátit žalobci peněžní částku spolu s poplatkem za sjednání úvěru ve výši 5 650 Kč a dále částku 110 Kč jako poplatek za službu Klidné spaní, 165 Kč jako poplatek za službu Presto a 29 Kč jako poplatek za službu Informační SMS servis. Listina není podepsána žalovanou.6. Žalobce předložil i listinu označenou jako „Autorizace ověření totožnosti“, v níž je uvedeno datum 23. 1. 2023 a že „ověření totožnosti spotřebitele bylo autorizováno prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet (ASIP)“. To je však nejasné, není zřejmé, jak konkrétně byla ověřena totožnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru. Navíc žalobce neuvedl, kdy se dával do jakého bankovního účtu a neoznačil k tomu důkaz.7. Dále žalobce předložil listinu označenou jako „Identifikované příjmy“, podle níž má žalovaná čistý měsíční příjem ve výši 30 000 Kč. Tato listina ale není datována a je nejasná. Je v ní uvedeno, že „byl na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací ověřen čistý měsíční příjem spotřebitele.“, ale neplyne z toho, na základě jakých konkrétně informací a dokladů byl žalobcem tvrzený čistý příjem ověřen a z této listiny ani neplyne zdroj příjmu žalované. Obdobné platí i o listině žalobce, předložené k důkazu, označené jako „Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, .“.8. Žalobce předložil též listinu označenou jako „Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, .“. V této listině je uvedeno, že datum provedení výpočtu úvěruschopnosti žalované bylo 23. 1. 2023, že celkový počet členů ve společné domácnosti s příjmem činí dva, výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky jsou 10 000 Kč, výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení jsou 3 000 Kč, další nezbytné výdaje a zbytné výdaje jsou 0, že výše ověřeného čistého měsíčního příjmu činí 30 000 Kč a výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem činí 40 000 Kč a že „vypočítané minimální výdaje“ jsou 6 955 Kč. Z této listiny (ani z jiného důkazu) však není zřejmé, z jakých konkrétních informací a dokladů žalobce vycházel ve svém zjištění o výši „ověřeného“ čistého příjmu žalované ve výši 30 000 Kč - tedy z jakých zdrojů takový příjem žalobce ověřil. Navíc ani z této listiny neplyne, zda a kdy vůbec takové údaje žalovaná žalobci sdělila. Stejně tak z této listiny neplyne, že by žalobce vůbec ověřoval žalovanou tvrzené výdaje na půjčky 10 000 Kč (zda nemá dokonce vyšší výdaje na půjčky) a na bydlení ve výši jen 3 000 Kč. Naopak z této listiny plyne, že žalobce výdaje žalované vůbec neověřoval, což se projevuje již v jím zvolené terminologii „vypočítané minimální výdaje“ – viz a contrario slovo „ověřené“ u „Výše ověřeného čistého měsíčního příjmu“.9. Na bankovní účet žalované č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, byla z účtu žalobce (č. , č. účtu, ) poskytnuta dne 23. 1. 2023 částka 22 600 Kč (důkaz sdělením , právnická osoba, . z 25. 1. 2024 - č. l. 21 a 23).10. Žalovaná se nedostavila k jednání, aby jí soud mohl poučit o břemenu tvrzení a důkazním ohledně toho, zda žalovanému vrátila nějakou část z jí poskytnuté částky 22 600 Kč. Již proto soud vyšel z tvrzení žalobce, že žalovaná žalobci ničeho z poskytnuté částky nevrátila.11. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v rozhodném znění, tj. ve znění v den tvrzeného uzavření smlouvy, tj. ke dni 23. 1. 2023 (dále jen jako „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru „Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“.14. Podle ustanovení § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).15. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.16. V řízení bylo totiž prokázáno pouze to, že dne 23. 1. 2023 žalobce na bankovní účet žalované poskytl částka 22 600 Kč. Žalobce neprokázal, že dne 23. 1. 2023 (či kdykoli později) byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru s obsahem tvrzeným v žalobě, kdy žalovaná listinu označenou jako „Smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním“ nepodepsala. Z této předložené smlouvy nelze dovodit, že by právě spolehlivě (nezaměnitelně) ztotožněná žalovaná vyjádřila vůli být touto smlouvou vázána či s ní jinak vyslovila souhlas. Žádné další důkazy o průběhu kontraktačního procesu žalobce soudu nepředložil.17. Podle § 561 odst. 1 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jako „o. z.“) „k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.“.18. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce (dále jen „zákon o službách vytvářejících důvěru“), k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 (kvalifikovaný elektronický podpis – pozn. soudu) nebo § 6 odst. 1 (uznávaný elektronický podpis – pozn. soudu).19. Z žádného důkazu předloženého žalobcem se spolehlivě nepodává, že by byl žalovanou opatřen podpisem dle § 7 zákona o službách vytvářejících důvěru. V řízení tak nebylo prokázáno uzavření smlouvy mezi žalobcem a žalovanou. V řízení nebylo žalobcem prokázáno, že osobou jednající s žalobcem byla skutečně žalovaná, neboť před uzavřením smlouvy a poskytnutím peněžních prostředků k řádné identifikaci osoby jednající s žalobcem nedošlo. Sám žalobce uvedl, že komunikace probíhala dálkově, tj. prostřednictvím internetu. Avšak na počátku neměl řádně ověřeno, že osobou jednající je skutečně právě žalovaná a nedošlo např. ke zneužití jejích dokladů a informací o její osobě (žalobce předložil fotokopii občanského průkazu žalované, ale tu si mohla pořídit a poslat žalobci i jiná osoba; navíc z tohoto důkazu fotokopií občanského průkazu neplyne, kdy vůbec byla pořízena, zda např. nikoli až po tvrzeném uzavření smlouvy aj.). V tomto smyslu soud odkazuje i např. na rozsudek Krajského soudu v Brně z 27. 7. 2023 č. j. , spisová značka, .20. I kdyby se však žalobci uzavření smlouvy prokázat podaři