48 C 298/2023-26 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, . a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o půjčce č. , tel. číslo, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v týž den v hotovosti finanční prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně spolu se souhrnným poplatkem ve výši , částka, , celkem tedy částku , částka, , prostřednictvím 52 týdenních splátek se splatností poslední splátky dne , datum, . Žalovaný nehradil splátky řádně a včas a do , datum, svůj závazek nesplnil, když právní předchůdkyni žalobkyně uhradil pouze částku , částka, . Pohledávka za žalovaným byla dne , datum, postoupena na společnost , Anonymizováno, a dne , datum, na žalobkyni. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení jistiny ve výši , částka, s příslušenstvím a části dosud neuhrazeného souhrnného poplatku ve výši , částka, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. V souladu s § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.4. Na základě předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.5. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, . a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o půjčce, na jejímž základě byla žalovanému týž den v hotovosti poskytnuta půjčka ve výši , částka, , kterou se spolu se souhrnným poplatkem ve výši , částka, , celkem tedy v částce , částka, , zavázal vrátit právní předchůdkyní žalobkyně prostřednictvím 52 týdenních splátek po , částka, se splatností první splátky sedmého dne od data uzavření smlouvy. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena nejdříve na společnost , Anonymizováno, ., o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne , datum, zaslaným mu dne , datum, doporučeně na adresu , adresa, a následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, na žalobkyni, o čemž byl žalovaný zpraven dopisem ze dne , datum, zaslaným mu dne , datum, doporučeně na adresu , adresa, . Žalovaný dlužnou částku , částka, žalobkyni neuhradil, proto byl k její úhradě vyzván právním zástupcem žalobkyně prostřednictvím předžalobní výzvy ze dne , datum, zaslané mu dne , datum, doporučeně na adresu , adresa, .6. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně, a to co do části jistiny ve výši , částka, s příslušenstvím, a proto ji soud v tomto rozsahu částečně vyhověl a ve zbytku jako nedůvodnou zamítl.7. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu § 657 a násl. z. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do , datum, . Právní předchůdkyně žalobkyně svým povinnostem z ní vyplývajícím dostála, když žalovanému poskytla téhož dne v hotovosti půjčku ve výši , částka, , což žalovaný stvrdil svým podpisem; žalovaný však nikoliv, když půjčku právní předchůdkyni žalobkyně, resp. žalobkyni, řádně a včas nevrátil, když uhradil jen částku , částka, . Žalovaný nerozporoval složení ani výši dlužné částky; neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni zaplatil a netvrdil ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný. Soud tak žalovaného zavázal k úhradě dosud neuhrazené části jistiny půjčky ve výši , částka, , když žalovaným uskutečněnou platbu ve výši , částka, započetl v plném rozsahu na jistinu. Žalobkyně je v řízení aktivně legitimována, a to na základě smluv o postoupení pohledávky. Vzhledem k prodlení žalovaného soud žalovaného zavázal i k úhradě jejího příslušenství v podobě úroku z prodlení v zákonem stanovené výši dle § 517 z. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do , datum, , ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. od , datum, až do úplného zaplacení jistiny.8. Soud zamítl žalobu stran žalobkyní požadovaného dosud neuhrazeného souhrnného poplatku ve výši , částka, a co do části žalobkyní požadované jistiny ve výši , částka, s příslušenstvím, když dospěl k závěru, že žaloba není v tomto rozsahu důvodná. Soud shledal část smlouvy o půjčce, na základě, které žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení souhrnného poplatku, za absolutně neplatnou, když uzavřel, že žalobkyní požadovaný souhrnný poplatek v původní výši , částka, je de facto kapitalizovaným úrokem a představuje 66,4 % poskytnuté půjčky. Dle § 39 občanského zákoníku účinného do , datum, je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází, nebo se příčí dobrým mravům. Smlouva o půjče byla uzavřena adhezním způsobem na předtištěném formuláři, který žalovanému znemožňoval jakoukoliv její modifikaci a toto její smluvní ujednání bylo žalovanému vnuceno. Dané ujednání je tak nutno považovat za nepřijatelné a neplatné pro rozpor s dobrými mravy (viz např. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 199/11). Sjednaný souhrnný poplatek je tak v rozporu s dobrými mravy, a proto byl nárok žalobkyně v tomto směru shledán soudem jako nedůvodný a byl zamítnut. Vzhledem k zápočtu žalovaným uhrazené částky , částka, v celém rozsahu na jistinu, byla žaloba částečně zamítnuta i co do této částky s jejím příslušenstvím (viz výrok II rozsudku).9. Výrok o náhradě nákladů řízení pak vychází z § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně se v řízení po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a částky , částka, (100 % předmětu řízení). Žalobkyně byla v řízení procesně úspěšná v rozsahu výroku I rozsudku a procesně neúspěšná v rozsahu výroku II rozsudku. Žalobkyně tak byla v řízení procesně úspěšná co do částky , částka, s příslušenstvím z ní a procesně neúspěšná co do částky , částka, s příslušenstvím z ní a co do částky , částka, . Soud v tomto kontextu odkazuje na nález Ústavního soudu České republiky ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 2717/08, dle kterého, je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř.) zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství. Soud pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení kapitalizoval příslušenství žalobkyní v žalobě požadované a dále příslušenství, ve vztahu, ke kterému byla žalobkyně procesně úspěšná, a to ke dni vyhlášení rozhodnutí. Žalobkyně se tak ke dni vyhlášení rozhodnutí po žalovaném žalobou domáhala zaplacení celkem částky , částka, a žalobkyně byla v řízení úspěšná co do zaplacení částky , částka, a kapitalizovaného příslušenství v částce , částka, , tj. co do částky , částka, . Žalobkyně tak byla co do 52,5 % předmětu řízení procesně úspěšná a lze tak uzavřít, že procesní úspěchy obou účastníků byly přibližně stejné a soud tak uzavřel, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení.