72 C 224/2023-56 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 25.136,86 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce-společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , a žalovaným dne 11. 12. 2020, ohledně jistiny ve výši 20.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit zpět spolu se sjednaným poplatkem ve výši 20.042 Kč. Žalovaný se tak zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce částku v celkové výši 40.042 Kč, a to prostřednictvím jednotlivých 18 měsíčních splátek, přičemž splatnost poslední splátky při řádném splácení závazku byla sjednána ke dni 4. 6. 2022. Žalovaný však dlužnou částku přestal hradit řádně a včas a ani k uvedenému dni svůj závazek nesplnil, když zaplatil toliko částku v celkové výši 9.577 Kč. Žalobce tak na základě podané žaloby požadoval zaplacení částky v celkové výši 17.395,75 Kč. Současně žalobce požadoval úhradu částky v celkové výši 7.741,11 Kč v podobě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně za období od 5. 6. 2022 do 24. 8. 2023, spolu s příslušenstvím pohledávky v podobě smluvním úroků a zákonných úroků z prodlení a dále spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky v celkové výši 482 Kč. Předmětná pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávky postoupena ze společnosti , právnická osoba, na žalobce.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalobce vyjádřil souhlas již v návrhu, žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, čímž v souladu s připojenou doložkou soudu bylo možno dospět k závěru, že s takovým postupem soudu bez nařízení jednání souhlasí) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů.4. Na základě provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.5. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a ze smlouvy o úvěru ze dne 11. 12. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel s předchůdcem žalobce smlouvu o úvěru se splatností ke dni 4. 6. 2022 ode dne poskytnutí finančních prostředků. Obsahem úvěrové smlouvy bylo poskytnutí úvěru v částce ve výši 20.000 Kč, kdy žalovaný se zavázal zaplatit poskytnutou částku úvěru spolu s poplatkem ve výši 20.042 Kč, celkem se tak žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce zaplatit částku ve výši 40.042 Kč, a to prostřednictvím 18 pravidelných měsíčních splátek, přičemž první splátka byla dle smlouvy splatná do měsíce ode dne uzavření smlouvy a každá následující pak do měsíce po uhrazení předchozí splátky. Celková splatnost závazku byla sjednána ke dni 4. 6. 2022. Mezi právním předchůdcem žalobcem a žalovaným bylo dále ujednáno, že částka bude vrácena spolu s ujednaným smluvním úrokem se sjednanou úrokovou sazbou ve výši 86 % ročně. Žalovaný se však ocitl v prodlení, když nesplnil závazek včetně sjednaného příslušenství řádně a včas, a to ani ke dni splatnosti poslední splátky, neboť žalovaný právnímu předchůdci žalobce zaplatil toliko částku ve výši 9.577 Kč. Jednotlivé úhrady splátek byly započítány na jistinu a poplatek, kdy na poplatek byla započtena částka ve výši 6.972,75 Kč a na jistinu pohledávky byla alokovaná částka ve výši 2.604,25 Kč. Žalovaný se tak ode dne 5. 6. 2022 dostal do prodlení s úhradou částky 30.465 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny pohledávky ve výši 17.395,75 Kč a zůstatku souhrnného poplatku ve výši 13.069,25.6. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 19. 12. 2022 mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem došlo s účinností ke dni 20. 12. 2022 k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobce. Žalovanému byla změna věřitele oznámena přípisem právního předchůdce žalobce.7. Celková částka uplatněná na základě podané žaloby tak činila ke dni postoupení částku v celkové výši 47.747,54 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 17.395,75 Kč, a nesplaceného poplatku ve výši 13.069,25 Kč, když poplatek představuje příslušenství pohledávky vypočítané do dne splatnosti poslední splátky závazku, tj. do 4. 6. 2022, z nesplacených poplatků za upomínání žalovaného a za předání pohledávky k vymáhání ve výši 4.600 Kč. Poplatky byly ujednány v čl. 6 smluvních podmínek, kdy právní předchůdce žalobce byl oprávněn účtovat si opakovaně poplatek za písemnou upomínku při prodlení s úhradou splátky závazku a dále poplatek za zahájení vymáhání jako účelně vynaložené náklady spojené s vymáháním pohledávky. Sjednané příslušenství pohledávky se skládá z nesplaceného poplatku ve výši 13.069,25 Kč spolu s poplatkem za upomínání ve výši 4.600 Kč, když žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou shora uvedené částky. Žalobce dále uplatnil požadavek na zaplacení částky účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojených s uplatněních pohledávky, a to ve výši 482 Kč. Částka ve výši 12.682,54 Kč pak představovala smluvní pokutu z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 17.395,75 Kč v sazbě 0,1 % denně, a to za období od 5. 6. 2022 do 24. 8. 2023.8. Z výzvy k úhradě dne 29. 5. 2023 soud zjistil, že žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužné částky také před podáním žaloby. Žalovaný však uvedené výzvy dlužnou částku žalobci neuhradil.9. Věc byla posouzena podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 580 odst. 1 o. z. je právní jednání neplatné, jestliže odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Dle ustanovení § 586 o. z. platí, že je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.11. Podle ustanovení § 86 odst. 1 ZSÚ platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Podle ustanovení § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Dle dikce § 75 ZSÚ je poskytovatel úvěru povinen postupovat s odbornou péčí. Z ustanovení § 5 o. z. vyplývá, že jedná-li bez odborné péče ten, kdo k tomu má povinnost, jde takové jednání k jeho tíži.15. Ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. uvádí, že ten kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. A dle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze v části požadované jistiny. Soud se nejprve zabýval platností předmětné úvěrové smlouvy.17. Mezi účastníky existovala vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na základě které by žalobce poskytl žalovanému částku v celkové výši 20.000 Kč, a žalovaný by žalobci tuto částku vrátil navýšenou o příslušenství spolu s poplatky a smluvní pokutou v částce v celkové výši 40.042 Kč, to vše ve lhůtě splatnosti do 4. 6. 2022. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť předchůdce žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Soud