72 C 293/2023-78 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 31. 8. 2023 domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 27.627,60 Kč s příslušenstvím, neboť právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou dvě smlouvy o úvěru, a to dne 23. 5. 2021 smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, a dne 30. 6. 2021 smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , na jejichž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky v celkové částce 30.000 Kč.2. Na základě smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, , která byla uzavřena dne 23. 5. 2021 se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce částku v celkové výši 27.607 Kč, a to formou 45 týdenních splátek po 614 Kč, přičemž poslední splátka měla činit 591 Kč. Žalovaná však svému závazku nedostála, když na dluh učinila pouze částečnou úhradu v celkové výši 4.912 Kč.3. Na základě smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, , která byla uzavřena dne 30. 6. 2021 se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce částku v celkové výši 27.607 Kč, a to formou 45 týdenních splátek po 614 Kč, přičemž poslední splátka měla činit 591 Kč. Žalovaná však svému závazku taktéž nedostála, když na tento dluh učinila pouze dvě dílčí úhrady v celkové výši 1.228 Kč.4. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byly na žalobce postoupeny mimo jiné i pohledávky za žalovanou. Jelikož žalovaná ani přes výzvu žalobce dlužné částky neuhradila, obrátil se žalobce prostřednictvím tohoto návrhu na soud s tím, že se žalobou domáhá zaplacení částek odpovídajících nesplacené části jistiny, tj. zbývajících částek poskytnutých úvěrů spolu s příslušenstvím v podobě zákonných a smluvních úroků z prodlení, jakož i kapitalizovaných úroků a kapitalizovaných úroků z prodlení.5. Žalovaná se k věci přes výzvy soudu nevyjádřila.6. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalobce ani žalovaná se k věci na výzvu soudu nevyjádřili) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů.7. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci.8. Právní předchůdce žalobce, společnost , právnická osoba, , uzavřel s žalovanou dne 23. 5. 2021 smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 15.000 Kč, jak vyplývá z doložené smlouvy. Úvěr se žalovaná zavázala vrátit zpět žalobci v celkové výši 27.607 Kč, přičemž jej měla uhradit v 45 týdenních splátkách po 614 Kč, kdy poslední splátka měla činit 591 Kč a byla splatná dne 3. 4. 2022. Z tabulky umoření se podává, že žalovaná celkem na úvěr ve výši 15.000 Kč uhradila prostřednictvím sedmi splátek v období od května do července 2021 částku v celkové výši 4.912 Kč, kdy na dlužné jistině žalobce eviduje zbývající dlužnou částku 13.083,05 Kč.9. Dne 30. 6. 2021 uzavřel právní předchůdce žalobce s žalovanou smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , přičemž na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 15.000 Kč, jak vyplývá z doložené smlouvy. Úvěr se žalovaná zavázala vrátit zpět žalobci v celkové výši 27.607 Kč, přičemž jej měla též uhradit v 45 týdenních splátkách po 614 Kč, kdy poslední splátka měla činit 591 Kč a byla splatná dne 11. 5. 2022. Z tabulky umoření se podává, že žalovaná celkem na úvěr ve výši 15.000 Kč uhradila prostřednictvím dvou splátek v červenci 2021 částku v celkové výši 1.228 Kč, kdy na dlužné jistině žalobce eviduje zbývající dlužnou částku 14.544,55 Kč.10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 uzavřené mezi společností , právnická osoba, , jako postupitelem, a žalobcem v postavení postupníka, soud zjistil, že byly na žalobce postoupeny mimo jiné i pohledávky za žalovanou. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 16. 12. 2022. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení se splácením výše popsaných úvěrů, zaslal žalobce žalované dopisem ze dne 1. 6. 2023 předžalobní výzvu k úhradě dlužných částek v souhrnné výši 55.472,41 Kč, přičemž k tomu byla stanovena lhůta do 16. 6. 2023.11. Na podkladě podané žaloby žalobce uplatnil částku ve výši 27.627,60 Kč představující toliko souhrn dlužné jistiny z titulu nesplacených úvěrů. Součástí nároků žalobce je rovněž příslušenství pohledávek v podobě smluvních a zákonných úroků z prodlení, jakož i kapitalizovaných úroků a kapitalizovaných úroků z prodlení.12. Věc byla posouzena dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“), neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014.13. Podle ust. § 2395 OZ se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky, přičemž právní poměr mezi stranami se dále řídí mimo jiné také ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen „ZSÚ“).14. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ pak platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Právním posouzením takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byly uzavřeny smlouvy o úvěru, na jejichž základě byly žalované poskytnuty ze strany žalobce výše specifikované úvěry v celkové výši 30.000 Kč. V daném případě mezi účastníky v obou případech vznikl závazkový vztah založený smlouvou o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 OZ, v němž předchůdce žalobce vystupuje jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná. Právní předchůdce žalobce se ve smlouvách zavázal poskytnout žalované na její žádost a v její prospěch peněžní prostředky a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit, zaplatit úrok a případné náklady na úvěr ve splátkách. Dle předmětných smluv žalovaná čerpala peněžní prostředky v celkové výši 30.000 Kč (2 x 15.000 Kč), čímž předchůdce žalobce svým závazkům dostál, žalovaná však nikoli, když se dostala do prodlení s úhradou sjednaných splátek v obou smluvních závazcích, přičemž na dluh z první smlouvy učinila pouze částečnou úhradu výši 4.912 Kč, na dluh pocházející z druhé smlouvy zaplatila dvěma splátkami celkově pouze částku ve výši 1.228 Kč. Nesplacená částka jistiny ke dni podaní žaloby činila v případě dluhu z první smlouvy 13.083,05 Kč, u dluhu z druhé úvěrové smlouvy pak tato částka činila 14.544,55 Kč.16. Pohledávky za žalovanou byla následně ve smyslu § 1879 OZ postoupeny na žalobce. Žalobci tak s ohledem na prodlení prodlení žalované vzniklo právo požadovat zaplacení zbývající dlužné jistiny po započtení úhrad žalované. Není také pochyb o tom, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku a je tak povinna zaplatit žalobci též zákonný úrok z prodlení dle § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., který za období od 27. 11. 2021 (po marném uplynutí týdenní lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky) do 14. 12. 2022 (postoupení pohledávky) žalobce kapitalizoval v částce 1.183,11 Kč, přičemž současně požaduje tento úrok z dlužné částky za období od 15. 12. 2022 do zaplacení. Dále má žalobce nárok i na sjednaný smluvní úrok z prodlení ve výši 18,48 % ročně z dlužné jistiny, a to za období od 4. 4. 2022 (den následující po splatnosti poslední splátky) do 14. 12. 2022 (postoupení pohledávky) v kapitalizované částce 1.712,57 Kč, a rovněž také za období od 15. 12. 2022 do zaplacení. Stejně tak na základě druhé úvěrové smlouvy ze dne 30. 6. 2021 vzniklo žalobci z důvodu prodlení žalované právo požadovat po ní zaplacení zbývající dlužné jistiny po započtení úhrad žalované. I zde má soud za prokázané, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku a je tak povinna zaplatit žalobci též zákonný úrok z prodlení dle § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., který za období od 27. 11. 2021 (po marném uplynutí týdenní lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky) do 14. 12. 2022 (postoupení pohledávky) žalobce kapitalizoval v částce 1.315,27 Kč, přičemž současně požaduje tento úrok z dlužné částky za období od 15. 12. 2022 do zaplacení. Konečně též zde má žalobce nárok i na sjednaný smluvní úrok z prodlení ve výši 18,36 % ročně z dlužné jistiny, a to za období od 12. 5. 2022 (den následující po splatnosti poslední splátky) do 14. 12. 2022 (postoupení pohledávky) v kapitalizované částce 1.609,65 Kč, a rovněž také za období od 15. 12. 2022 do zap