108 C 63/2025-24 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku 25 396,50 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, distančním způsobem, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše 45 600 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách, kdy první splátka byla splatná dne 29. 5. 2024 a konec kreditového rámce měl nastat dne 20. 10. 2025. Úvěr byl žalovanému vyplacen na bankovní účet č. , č. účtu, , a to v částce 11 500 Kč dne , datum, . Dále byla mezi účastníky řízení ujednána služba „presto“ za poplatek 168 Kč. Žalovaný své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy porušil, dostal se do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, a proto žalobkyně smlouvu dne , datum, vypověděla. Žalovaný sjednané splátky řádně nesplácel. Žalovaný žalobkyni dluží částku ve výši 25 396,50 Kč, která se sestává z jistiny ve výši 11 500 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 228,85 Kč, smluvního úroku ve výši 13 502,65 Kč a poplatku za službu „presto“ 165 Kč. Dále se žalobkyně domáhá úhrady smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, žalobce uplatňuje za 90 dnů prodlení žalovaného smluvní pokutu v období od , datum, do , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěry ohledně skutkového stavu. Účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr s možností postupného i opakovaného čerpání až do výše 45 600 Kč, kdy žalovaný se zavázal tento vrátit v pravidelných denních splátkách. V čl. VI. byla sjednána úroková sazba ve výši denního úroku 0,983 %. RPSN činilo 1614,23 %. První splátka byla splatná dne 29. 5. 2024 a datum splatnosti úvěru – poslední den trvání byl stanoven na 20. 10. 2025. Poplatek za vyplacení tranše úvěru 1,99 % z čerpané částky. Dále byl sjednán poplatek za službu „presto“ 165 Kč (č.l. VII. bod 4.5 – 4.6) . V č.l. VIII. bod 1 byla sjednána pro případ prodlení smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z celkové dlužné částky (viz smlouva o úvěru č. , hodnota, vč. informací pro spotřebitele, přehled denních splátek, údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru).5. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo zjištěno, že žalovanému byly na účet, který byl označený ve smlouvě o úvěru, zaslány dne , datum, prostředky ve výši 11 500 Kč. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že žalovaný žije společně v domácnosti ještě s 5 a více osobami, celkový počet členů ve společně hospodařící domácnosti s příjmem bylo 3. Počet nepracujících členů ve společné hospodařící domácnosti byl 2 osoby. Výše pravidelných měsíčních výdajů nebyla uvedena. Vypočítané měsíční výdaje činily 6 341,70 Kč. Čistý měsíční příjem měl činit 24 585 Kč, čistý měsíční příjem spotřebitele měl činil 20 000 Kč. Rezerva pro výdaje 910 Kč. Disponibilní příjem 13 600 Kč. Posouzení úvěruschopnosti bylo shledáno jako úspěšné.Z principů posuzování a filozofie žalobkyně bylo zjištěno, že sama žalobkyně má nastaveny podmínky a principy ověřování úvěruschopnosti klientů, jedná se zejména o získávání informací z různých databází (tyto však soudu nedoložila). Ohledně příjmů spotřebitele požaduje jejich řádné doložení (to rovněž nebylo soudu předloženo). rovněž tak od klientů požaduje doložit jejich pravidelné měsíční výdaje (což také nebylo učiněno, resp. soudu doloženo).6. Z výpisu z účtu žalovaného pro období od 27. 4. 2023 do 28. 4. 2024, že na účet žalovaného přicházely nepravidelné příchozí platby v nižších částkách. Měsíčně chodila pouze jediná vyšší částka od společnosti , právnická osoba, (vždy okolo 25 000 Kč). Pokud se týká výdajů byly zde převážně platby zasílané na sázkové portály, vždy po menších částkách, nicméně těchto plateb bylo měsíčně velmi mnoho.7. Žalobkyně přistoupila k výpověď smlouvy o úvěru emailem ze dne , datum, , neboť žalovaný porušil své povinnosti, kdy řádně a včas nesplácel poskytnutý úvěr. Žalobkyně současně vyzvala žalovaného k úhradě částky v celkové výši 26 297,71 Kč (vedené zjištěno z emailu ze dne , datum, ).8. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne vč. podacího lístku bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky ve výši 26 297,71 Kč z titulu dlužných splátek úvěru dle smlouvy ze dne , datum, , a to 3 dnů a dále nákladů řízení ve výši 9 002 Kč s tím, že byl poučen o možnosti soudního vymáhání pohledávky a vzniku dalších nákladů. Předmětná výzva byla žalovanému odeslána prostřednictvím , právnická osoba, . dne 20. 1. 2025.9. Soud dospěl k závěru, že na závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným je nutno aplikovat zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. V dané věci se mělo jednat o spotřebitelský úvěr dle ust. § 2 cit. zákona, když se jedná o poskytnutí finanční služby fyzické osobě, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti. Naopak žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, je osobou poskytující úvěr v rámci své podnikatelské činnosti (viz. ust. § 7 cit. zákona) V řízení bylo prokázáno, žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové částce 11 500 Kč.10. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).11. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Z uvedeného je tedy zřejmé, že věřitel poskytne úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná. Byť zákon stanoví, že soud zkoumá námitku neplatnosti smlouvy z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka jen na návrh dlužníka, soud v tomto směru odkazuje na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie sp. zn. C–679/18, ve kterém se zcela jednoznačně soudní dvůr vyjádřil k otázce relativní či absolutní neplatnosti smluv o spotřebitelském úvěru. V citovaném rozhodnutí je uvedeno, že: „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu.“ Soud z tohoto důvodu zkoumal otázku posouzení úvěruschopnosti ze strany žalobkyně z úřední povinnosti. Věřiteli je uložena před uzavřením smlouvy o úvěru povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, přičemž při této činnosti je povinen vynaložit odbornou péči. Tato činnost představuje vysoce kvalifikovanou činnost profesionála v příslušném oboru, jejímž obsahem je individuální posouzení konkrétní situace každého jednotlivého spotřebitele žádajícího o úvěr. Jedná se o institut, jehož smyslem je odpovědný přístup věřitelů, kteří mají předem pečlivě posoudit schopnost spotřebitele nabízený spotřebitelský úvěr splácet a v případě, že je výsledek posouzení úvěruschopnosti negativní, spotřebitele nezadlužovat. Primárním cílem je ochrana spotřebitele před neúměrným zadlužováním, sekundárně je chráněn i věřitel před vznikem v budoucnu nedobytných pohledávek. V