13 C 75/2025-40 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalované uložil povinnost k zaplacení částky v souhrnné výši 28 821,79 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smluv o úvěru č. , hodnota, a č. , hodnota, uzavřených mezi žalovanou a , právnická osoba, (dále jen „společnost , právnická osoba, “) v letech , rok, a , rok, . Žalobkyně uvedla, že na základě uvedených smluv poskytla společnost , právnická osoba, žalované dva úvěry ve výši 24 000 Kč a 45 000 Kč, avšak žalovaná tyto úvěry řádně a včas nesplatila. Jelikož společnost , právnická osoba, postoupila uvedené pohledávky vůči žalované na žalobkyni a žalovaná tyto pohledávky ani na výzvu neuhradila, rozhodla se žalobkyně část těchto pohledávek vymáhat po žalované soudní cestou.2. Z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, požadovala žalobkyně konkrétně úhradu (dále jako „nárok 1):- částky 17 273,78 Kč- kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 994,12 Kč,- kapitalizovaného úroku ve výši 6 694,7 Kč,- zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 273,78 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení,- úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 17 273,78 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení.3. Z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, požadovala žalobkyně konkrétně úhradu (dále jako „nárok 2“):- částky 11 548,01 Kč- kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 674,46 Kč,- kapitalizovaného úroku ve výši 17 655,22 Kč,- zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 548,01 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení,- úroku ve výši 10 % ročně z částky 11 548,01 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení.4. V reakci na výzvu soudu k doplnění tvrzení a důkazů ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované doručila žalobkyně soudu dne , datum, podání, v němž uvedla, že společnost , právnická osoba, s odbornou péčí posoudila schopnost žalované úvěr splácet, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smluv. Informace byly ověřované oproti dokladům, které žalovaná společnosti , právnická osoba, předložila. Kopie těchto dokladů sice žalobkyně k dispozici nemá, to však dle jejího názoru na správnosti postupu společnosti , právnická osoba, nic nemění. Navíc žalovaná v rámci předsmluvního jednání se společností , právnická osoba, uvedla, že její měsíční příjem činí 60 238 Kč, resp. 49 520 Kč, a proto – i s ohledem na výši úvěrů – bylo ověřeno, že schopnost žalované úvěry splácet byla dostatečná.5. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila.6. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť lze ve věci rozhodnout jen na základě účastníky předložených důkazů a účastníci s tímto postupem souhlasili (§ 115a o. s. ř.) Zatímco žalobkyně svůj souhlas vyjádřila již ve svém návrhu na zahájení řízení, žalovaná na příslušnou výzvu soudu, která jí byla doručena dne 7. 7. 2025, nereagovala. S odkazem na znění ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. má proto soud za to, že žalovaná s postupem podle § 115a o. s. ř. souhlasila.7. Z předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř.):A. Nárok 18. Dne , datum, podepsala žalovaná listinu označenou jako „ZÁKAZNICKÁ KARTA – ŽÁDOST O SPOTŘEBITELSKÝ ÚVĚR“ (dále jen „zákaznická karta 1“). Jejím prostřednictvím žalovaná požádala společnost , právnická osoba, o úvěr ve výši 35 000 Kč s měsíční splatností. Ze zákaznické karty 1 vyplynulo, že žalovaná je , Anonymizováno, a má vyživovací povinnost ke , číslo, osobám. Žalovaná v zákaznické kartě 1 dále uvedla, že žije v nájmu a že celkové čisté příjmy její domácnosti činí 60 238 Kč měsíčně. Současně však deklarovala, že její vlastní čistý měsíční příjem, plynoucí ze zaměstnání , Anonymizováno, , činí 15 238 Kč. Tato informace byla podle údajů v zákaznické kartě 1 ověřena pracovní smlouvou žalované a výplatními páskami za měsíce , měsíc, a , měsíc, , rok, . Co se týče výdajů, ty byly uvedeny pouze odhadované, a to ve výši 18 500 Kč měsíčně. Kromě těchto výdajů zákaznická karta 1 obsahovala také údaj o měsíční splátce ve výši 5 680 Kč, kterou žalovaná hradila v rámci staršího úvěru poskytnutého rovněž společností , právnická osoba, (vše prokázáno zákaznickou kartou 1).9. Téhož dne, tedy , datum, , uzavřela žalovaná se společností , právnická osoba, smlouvu č. , hodnota, , na jejímž základě se tato společnost zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 24 000 Kč. Žalovaná se zavázala tento úvěr splatit formou 18 měsíčních splátek ve výši 2 631 Kč, zahrnujících sjednané poplatky a příslušenství, přičemž celková částka k úhradě činila 47 350 Kč. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) dosahovala 162,99 %. Část úvěru ve výši 13 346 Kč byla žalované vyplacena v hotovosti. Zbývající část úvěru ve výši 10 654 Kč jí vyplacena nebyla, neboť byla na základě výslovného ujednání smluvních stran použita k úhradě dosud nesplaceného zůstatku předchozího úvěru žalované u téže společnosti, poskytnutého na základě smlouvy č. , hodnota, (vše prokázáno smlouvou č. , hodnota, ).10. Žalovaná postupně uhradila na úvěru částku ve výši 15 650 Kč. Poslední splátku přitom zaplatila dne 10. 5. 2023 (prokázáno tabulkou umoření ke smlouvě č. , hodnota, ).B. Nárok 211. Dne , datum, podepsala žalovaná listinu označenou jako „ZÁKAZNICKÁ KARTA – ŽÁDOST O SPOTŘEBITELSKÝ ÚVĚR“ (dále jen „zákaznická karta 2“). Jejím prostřednictvím žalovaná požádala společnost , právnická osoba, o úvěr ve výši 45 000 Kč s měsíční splatností. Ze zákaznické karty 2 vyplynulo, že žalovaná je , Anonymizováno, a má vyživovací povinnost ke , číslo, osobám. Žalovaná v zákaznické kartě 2 dále uvedla, že žije v nájmu a že celkové čisté příjmy její domácnosti činí 49 520 Kč měsíčně. Současně však deklarovala, že její vlastní čistý měsíční příjem, plynoucí ze zaměstnání , Anonymizováno, , činí 14 520 Kč. Tato informace byla podle údajů v zákaznické kartě 2 ověřena pracovní smlouvou žalované a výplatními páskami za měsíce , měsíc, , , měsíc, a , měsíc, , rok, . Co se týče výdajů, ty byly uvedeny pouze odhadované, a to ve výši 19 450 Kč měsíčně. Kromě těchto výdajů zákaznická karta obsahovala také údaj o měsíční splátce ve výši 2 000 Kč, kterou žalovaná hradila v rámci staršího úvěru poskytnutého společností odlišnou od společnosti , právnická osoba, . Ve vztahu ke společnosti , právnická osoba, naopak žalovaná – dle údajů uvedených v zákaznické kartě 2 – žádné jiné měsíční splátky nehradila (vše prokázáno zákaznickou kartou).12. Téhož dne, tedy , datum, , uzavřela žalovaná se společností , právnická osoba, smlouvu č. , hodnota, , na jejímž základě se tato společnost zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 45 000 Kč. Žalovaná se zavázala tento úvěr splatit formou 24 měsíčních splátek ve výši 3 665 Kč, zahrnujících sjednané poplatky a příslušenství, přičemž celková částka k úhradě činila 87 948 Kč. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) dosahovala 106,71 %. Část úvěru ve výši 22 533 Kč byla žalované vyplacena v hotovosti. Zbývající část úvěru ve výši 22 467 Kč jí vyplacena nebyla, neboť byla na základě výslovného ujednání smluvních stran použita k úhradě dosud nesplaceného zůstatku předchozího úvěru žalované u téže společnosti, poskytnutého na základě smlouvy č. , hodnota, (vše prokázáno smlouvou č. , hodnota, ).13. Žalovaná postupně uhradila na úvěru částku ve výši 70 646 Kč. Poslední splátku přitom zaplatila dne , datum, (prokázáno tabulkou umoření ke smlouvě č. , hodnota, ).C. Nároky 1 a 2 po úhradě posledních splátek14. Žalovaná přestala oba uvedené úvěry náhle splácet (prokázáno tabulkami umoření). Společnost , právnická osoba, proto prostřednictvím smlouvy ze dne , datum, postoupila pohledávky z obou uvedených smluv na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek vč. přílohy). Tuto skutečnost pak společnost , právnická osoba, oznámila žalované dopisem ze dne 29. 7. 2024 (prokázáno oznámením o postoupení pohledávek vč. podacího lístku). Žalobkyně následně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných částek z obou uvedených smluv, a to předžalobní výzvou ze dne 31. 10. 2024 obsahující základní skutkový a právní rozbor věci (prokázáno předžalobní výzvou vč. podacího lístku). Protože žalovaná výzvě nevyhověla, rozhodla se žalobkyně vymáhat dlužné částky soudní cestou.15. Právním posouzením dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná, ovšem pouze v části nároku 1, která se týká nevrácené části jistiny poskytnutého úvěru.16. Mezi společností , právnická osoba, a žalovanou byly uzavřeny dvě samostatné smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) ve spojení s § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“). Jelikož byla společnost , právnická osoba, osobou poskytující úvěr v rámci své podnikatelské činnosti ve smyslu § 7 zákona o spotřebitelském úvěru, byla jakožto poskytovatel úvěru povinna před uzavřením smlouvy o úvěru důkladně posoudit úvěruschopnost žalované,