2108 C 24/2025-67 — Městský soud v Brně

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 33 071 Kč se zákonným i sjednaným příslušenstvím. Jedná se o nárok vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, č. , hodnota, uzavřené mezi účastníky. Ze skutkových tvrzení vyplývá, že se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 31 673,24 Kč jako nevrácené zapůjčené jistiny, smluvní pokuty dle bodu , Anonymizováno, smlouvy ve výši 998 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč, smluvní pokuty dle čl. , Anonymizováno, smlouvy ve výši 11 337,86 Kč. Dále požadovala úhradu sjednaného úroku z úvěru od , datum, do zaplacení z částky 26 000 Kč. Ohledně ověření úvěruschopnosti žalovaného vyšla žalobkyně z informací poskytnutých jí žalovaným před uzavřením smlouvy, kdy tento byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Tyto informace pak žalobkyně ověřila z dokladů předložených žalovaným. Současně provedla tzv. scoring dle metodiky ČNB s využitím dotazů do databáze bankovních i nebankovních poskytovatelů úvěrů a ověření žalovaného v rámci dostupných registrů.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Dne , datum, podal žalovaný žádost o úvěr. Návrh smlouvy mu byl poskytnut dne , datum, , kdy mu byly poskytnuty i předsmluvní informace. Následně stejný den byl uzavřen dodatek č. , hodnota, k návrhu smlouvy o úvěru a žalovaný prohlásil, že se seznámil se všemi informacemi poskytnutými žalobkyní. Rovněž dne , datum, bylo provedeno hodnocení klienta. Dne , datum, v 11:37 hod. byla zaslána autorizační platba a v 11:39 hod. bylo zaslána SMS informace o odeslání platby. V 12:36 hod. pak žalovaný odeslal žalobkyni potvrzovací SMS (viz návrh smlouvy o úvěru, informace o podpisu smlouvy na dálku, předsmluvní formulář, dodatek č. , hodnota, k návrhu smlouvy, prohlášení klienta a informace pro klienta). Částka 26 000 Kč byla ze strany žalobkyně vyplacena žalovanému dne , datum, (viz doklad o vyplacení úvěru). Dne , datum, pak žalobkyně oznámila žalovanému, že akceptuje jeho návrh na uzavření smlouvy ve znění dodatku č. , hodnota, . Žalobkyně ověřovala totožnost žalovaného z jeho občanského průkazu (viz. fotografie OP žalovaného). Dne , datum, v 16:56 hod. žalobkyně provedla šetření v databázi NRKI, kdy bylo zjištěno, že žalovaný žádal o úvěr u 9 bankovních institucí, což výrazně zvyšuje riziko, že žalovaný nebude úvěr splácet, dále vyplynulo, že celková částka z kreditních karet, čerpání úvěrového rámce nesplátkových , podezřelý výraz, a zbývající částky splátkových , podezřelý výraz, v roli žadatele je u žalovaného , částka, , což na druhou stranu uvedené riziko mírně snižuje. Limit nesplátkových , podezřelý výraz, a celkového limitu kreditních karet byl u žalovaného , částka, , což opět výrazně zvýšilo riziko, že žalovaný nebude úvěr splácet. Dluh po splatnosti byl 0 Kč (viz výpis z NRKI). Z výpisu z registru , Anonymizováno, bylo zjištěno, že k datu , datum, nebyl ve vztahu k žalovaného evidován žádný záznam. Na základě smlouvy č. , hodnota, byla žalovanému poskytnuta částka 26 000 Kč (viz návrh smlouvy o úvěru, dodatek č. , hodnota, k návrhu a oznámení o schválení úvěru). Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet žalobkyni v pravidelných 48 měsíčních splátkách po 1 963 Kč. Sjednaná úroková sazba činila 87,59 % ročně. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal vrátit, činila , částka, . Účastníci si dále sjednali pro případ nesplnění povinností dle smlouvy možnost žalobkyně účtovat smluvní pokuty a úroky z prodlení (vit návrh smlouvy č. , hodnota, , splátkový kalendář a předsmluvní formulář). Z hodnocení klienta ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný při uzavírání smlouvy uvedl, že je zaměstnán s příjmem ve výši , částka, od , datum, , kdy se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou. Jeho výdaje byly specifikovány jako životní minimum ve výši , částka, a výdaje na bydlení ve výši , částka, . Žalovaný uvedl, že bydlí sám, druh bydlení bylo uvedeno „jiné“. Z výplatního lístku za březen 2024 bylo zjištěno, že v uvedený měsíc měl žalovaný dobírku mzdu ve výši , částka, , z toho částka , částka, byly nemocenské dávky. Dále byla doložena potvrzení o provedené platbě u společnosti , právnická osoba, , ze kterých vyplynulo, že dne , datum, obdržel žalovaný mzdu ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, a dne , datum, ve výši , částka, .4. Z karty klienta vyplynulo, že žalovaný neuhradil žádnou sjednanou splátku.5. Z přehledu upomínek, dokladů o jejich odeslání, výzvy k úhradě dlužených splátek a oznámení o zesplatnění bylo zjištěno, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužných splátek, upozornila jej na to, že pokud řádně nebude hradit, přistoupí ke zesplatnění úvěru, což také dopisem ze dne , datum, učinila. Dlužné platby vyčíslila částkou , částka, .6. Soud dospěl k závěru, že na závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným je nutno aplikovat zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. V dané věci se mělo jednat o spotřebitelský úvěr dle ust. § 2 cit. zákona, když se jedná o poskytnutí finanční služby fyzické osobě, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti. Naopak žalobkyně je osobou poskytující úvěr v rámci své podnikatelské činnosti (viz. ust. § 7 cit. zákona) V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v částce , částka, .7. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).8. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Z uvedeného je zřejmé, že věřitel poskytne úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná. Byť zákon stanoví, že soud zkoumá námitku neplatnosti smlouvy z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka jen na návrh dlužníka, soud v tomto směru odkazuje na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie sp. zn. C–679/18, ve kterém se zcela jednoznačně soudní dvůr vyjádřil k otázce relativní či absolutní neplatnosti smluv o spotřebitelském úvěru. V citovaném rozhodnutí je uvedeno, že: „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu.“ Soud z tohoto důvodu zkoumal otázku posouzení úvěruschopnosti ze strany žalobkyně z úřední povinnosti. Věřiteli je uložena před uzavřením smlouvy o úvěru povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, přičemž při této činnosti je povinen vynaložit odbornou péči. Tato činnost představuje vysoce kvalifikovanou činnost profesionála v příslušném oboru, jejímž obsahem je individuální posouzení konkrétní situace každého jednotlivého spotřebitele žádajícího o úvěr. Jedná se o institut, jehož smyslem je odpovědný přístup věřitelů, kteří mají předem pečlivě posoudit schopnost spotřebitele nabízený spotřebitelský úvěr splácet a v případě, že je výsledek posouzení úvěruschopnosti negativní, spotřebitele nezadlužovat. Primárním cílem je ochrana spotřebitele před neúměrným zadlužováním, sekundárně je chráněn i věřitel před vznikem v budoucnu nedobytných pohledávek. V neposlední řadě je pak chráněna společnost jako celek před různými sociopatologickými jevy (k tomu dále srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).